Nesplácení dluhů není trestným činem

Když někdo nesplácí své dluhy, faktury, směnky, neznamená to, že se dopustil trestného činu. Pokud se vám tedy stane, že vám dlužník nesplácí, policie vám s tímto problémem nepomůže.

I když nevrácená půjčka trestným činem není, mnoho lidí podává na policii trestní oznámení.  „Přesto se řada lidí, kteří někomu půjčili své peníze, nebo jim neplatí jejich nájemník, v podobné situaci obrací nejdříve na policii,“ komentuje hluboce zakořeněný omyl advokát Rostislav Kovář z bezplatného poradenského portálu poradnaveritele.cz.

Za rok 2010 přijala policie České republiky více jak 200 tisíc trestních oznámení, které s trestním právem vůbec nesouvisí. Mnozí se totiž domnívají, že tímto způsobem lze řešit nevrácené půjčky, ale i nezaplacené nájmy nebo neproplacené faktury. Důvodem pro podání trestního oznámení je podle Rostislava Kováře často přesvědčení, že se jedná o podvod. Policie však taková oznámení v podstatě hází do koše.

„Neplacení faktur, dluhů nebo třeba nájemného není trestným činem,“ konstatuje Rostislav Kovář a dodává, že „podobné případy je potřeba řešit v občanskoprávním sporu. Přesto každý rok přijímá policie tisíce trestních oznámení kvůli nesplaceným půjčkám nebo fakturám.“

Trestním oznámením někomu pěkně zavaříte

Než se však případ dostane policii ze stolu, musí se řádně prošetřit. Mezi podnikateli se trestní oznámení používá jako hrozba. Druhé straně totiž trestní oznámení minimálně znepříjemní život.

Podle Kováře si však málokdo uvědomuje, že za podobné křivé obvinění nese oznamovatel odpovědnost. „V případě, že někoho obviní nepravdivě a úmyslně, dopouští se on sám trestného činu křivého obvinění.“

Mějte vše písemně

Snažte se mít na každý závazek písemnou smlouvu, případně směnku, příjmový doklad, leckdy postačí i výpis z účtu. Podnikatelé by měli mít vždy v pořádku smlouvu, fakturu, objednávku nebo dodací list. Tyto dokumenty musí být samozřejmě podepsané druhou stranou. Ve smlouvě by mělo být jasně dáno, do kdy se má dluh splatit.

Pokud si chcete pro získání vašich vybrat nějkou pomoc, podejte k soudu vyplněný návrh na elektronický platební rozkaz či návrh na vydání platebního rozkazu.

„Obvyklá doba je velmi individuální. Záleží vždy na vytíženosti soudu, ke kterému jste návrh podali, běžně se lhůty pohybují cca od 3 do 7 měsíců. Tuto dobu nelze nijak urychlit, je nutné se obrnit trpělivostí a čekat. Často se stává, že věřitel je velmi netrpělivý a snaží se neustálými telefonáty k advokátovi celou věc popohnat. Je to však naprosto zbytečné, záleží jen a jen na vytíženosti soudu, právník v tuto chvíli případ nemůže nijak urychlit,“ vysvětluje Kovář.

Dlužníkovi je pak platební rozkaz doručen do vlastních rukou. Pak může do patnácti dnů vznést odůvodněný odpor, pokud tak neučiní, nabývá platební rozkaz právní moci. To znamená, že dluh musí co nejdřív zaplatit nebo se záležitost dostane do rukou exekutorů.

Soudní poplatky jsou od září vyšší

Prvního září vešla v platnost novela zákona o soudních poplatcích. Pokud se s někým hodláte soudit, připravte se na vyšší soudní poplatky, které budou až 2,5krát vyšší než dosud. Poplatky podle zákona uhradí ten, kdo soud prohraje. Většinou to bývá dlužník.