„Souhlasíme s názorem Ministerstva pro místní rozvoj, že koncepce z dílny MPSV byla redukována na „přídělový systém“ sociálních bytů s nízkým nájemným,„ říká členka předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starostka Kunína Dagmar Novosadová a dodává: “S takovým přístupem se ale nelze ztotožnit, protože daná oblast se týká života každého z nás. Samosprávám se samozřejmě nelíbí ani řešení „na sílu“, kdy MPSV městům a obcím něco nařizuje, aniž by se snažilo o dohodu. Za naprosté minimum považujeme například to, aby přidělení sociálního bytu bylo vázáno na to, že daný člověk v obci, od které požaduje sociální byt, má trvalý pobyt.“

Města a obce také nesouhlasí s navrhovanou sankcí 1 milion korun, kterou by – při nesplnění povinností z oblasti sociálního bydlení – měly samosprávy zaplatit nezávisle na velikosti a rozpočtu, kterým disponují.

„Tak vysoká pokuta by pro malé obce, které často jednoduše nemají dostatečný bytový fond, byla likvidační. Nejen v této souvislosti je třeba poukázat na zásadní fakt, že stále není vyřešené financování sociálního bydlení,“ říká výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Měl by ho jasně stanovovat zákon o sociálním bydlení, jak MPSV při představování související koncepce přislíbilo. Nutné také je, aby byla garantována dostatečně dlouhá doba náběhu sociálního bydlení. Kromě už zmiňovaných peněz budou samosprávy potřebovat i čas na to, aby připravily dostatečný bytový fond pro sociální bydlení – postavily ho nebo zrekonstruovaly.“

Kvůli řešení sporných otázek se tento týden – na základě dohody z jednání Svazu s vládou – uskutečnilo trojstranné jednání MPSV, MMR a Svazu měst a obcí ČR. Účastníci se shodli, jak navrhlo MMR, že se zákon o sociálním bydlení vládě předloží společně s vydefinovanými stěžejními prováděcími předpisy a metodikami, tak aby vše bylo možné posoudit jako celek. Dále se mimo jiné řešilo, že sociální byt je z pohledu stavebně technického jeden, ale bude se lišit dle typu uživatele v závislosti na poskytování či neposkytování sociální péče. 

Ministryně pro místní rozvoj přitom uvedla, že MPSV poněkud podcenilo přípravnou fázi zákona. Podle Karly Šlechtové sociální bydlení nejsou jen sociální dávky. Jde o jeden z nástrojů bytové politiky, za kterou jako celek odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj. Vedení resortu pro místní rozvoj tak považuje za velkou škodu, že MPSV zpracovalo vše k sociálnímu bydlení silou a ne dohodami a nálezy řešení, se kterými přišlo MMR. 

Zákon o sociálním bydlení by měl být funkční, finančně dlouhodobě udržitelný a motivační pro ty, kterým má sloužit. Sociální bydlení nelze redukovat na přídělový systém, musí jít o systém nástrojů sociální a bytové politiky, který pomáhá lidem v bytové nouzi. Svaz měst a obcí také souhlasí s názorem ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, že zákon má nejen stanovit základní parametry sociálního bytu, ale i hlavní standardy tzv. sociální práce, navazující na prevenci ztráty bydlení a jeho udržení. Teprve v případě, že sociální dávky a sociální práce nebudou stačit k vyřešení bytové nouze, měl by člověk v obtížné životní situaci dostat sociální byt.

Návrh zákona o sociálním bydlení by mohl být předložen vládě na podzim letošního roku. Teprve letos v červnu se totiž vyjasnily kompetenční spory – MMR, jako gestor bytové politiky v České republice, bude odpovídat  za investice a za správu a údržbu bytového fondu, MPSV se bude věnovat sociální práci a dávkám.