Novela exekučního řádu: rizika pro věřitele i dlužníky

Více pořádku má vnést do exekučního procesu novela exekučního řádu, kterou má projednat Poslanecká sněmovna. Ne každá změna je však pozitivní. Novela mimo jiné představuje podle exekutorů rizika pro věřitele i pro dlužníky.

„Změny, které by se schválením této úpravy exekučního řádu mohly vejít v platnost, by výrazně pocítili nejen exekutoři, ale i věřitelé a dlužníci, pro které by mohla být orientace v exekučním řízení za nového uspořádání extrémně složitá,“ říká soudní exekutor Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu Přerov a dodává: „Je velmi pravděpodobné, že navýšením úkonů při zachování stejného exekučního tarifu by došlo i k oslabení vymahatelnosti a možné destabilizaci systému.“

Odborníci vidí jako problémové hlavně zrušení exekutorských zápisů, které momentálně urychlují proces vymáhání pohledávek a méně zatěžují soudy.

"Exekutorské zápisy se za dobu své existence staly platným nástrojem uplatnění práva věřitelů a přispěly tak k vylepšení jejich dlouhodobě slabé pozice. A byli to právě exekutoři, kteří díky své flexibilitě a blízkosti k dlužníkovi umožnili tento nástroj efektivně použít. Přínos exekutorských zápisů lze spatřovat ale i na straně dlužníka, neboť často právě jen díky nim byl věřitel ochoten poskytnout dodatečnou výhodu splátek závazku. Z důvodu negativních dopadů na dlužníky i věřitele proto vnímám snahu o zrušení exekutorských zápisů jako nešťastnou až společensky nezodpovědnou,"   říká Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI Česká republika.

Dalším kamenem úrazu novely exekučního řádu je slučování exekucí proti stejnému dlužníkovi, zavedení institutu předražku a absence odpovídajících změn exekučního tarifu. Historie předražku sahá až do konce 19. století.  Tehdy exekuční řád umožňoval, aby i po skončení dražby mohl kdokoli podat vyšší podání, tedy předrážek. Minimální výši a lhůtu pro takové podání stanovil soud. Dražba pak mohla být předražkem neúčinná. Po uplynutí lhůty dané soudem se rozhodlo, zda se podané předražky přijímají a kdo podal nejvyšší nabídku.

Některé úpravy jsou i pozitivní

Podle Tomáše Vrány je prospěšné vypuštění soudního nařizování exekucí. „V praxi tato redukce povede k urychlení exekučního procesu, a to až o šest měsíců u jednoho exekučního řízení,“ říká Tomáš Vrána. „Co nejrychlejší průběh exekučního řízení je vždy v zájmu všech zúčastněných stran, proto tento bod novely považuji za velmi praktický a přínosný,“ dodává.

Nově bude možné dražit členská práva v bytových družstvech. Exekutor tedy bude schopen pro věřitele získat výtěžek v řádu několika stovek tisíců korun, protože dnešní tržní hodnota družstevních bytů se rovná hodnotě bytů v osobním vlastnictví. Podle Vrány se tak sníží zatížení povinného a z provedené dražby bude možné uspokojit více věřitelů. Momentálně lze přijmout jen částku, která odpovídá vypořádacímu podílu po zániku účasti povinného v družstvu v řádu desítek tisíc korun oproti stotisícovým hodnotám daného majetku.

Dobré zprávy pro věřitele

Novela zákona přináší i další dvě možnosti, jak uspokojit věřitele. Jde o dražbu pohledávek a obchodního podílu.

„Dosavadní právní úprava neumožňuje při postižení jiných pohledávek zajistit jejich realizaci dražbou. Jde tedy o krok správným směrem, stejně jako v případě obchodního podílu, kde práce soudního exekutora v podstatě končila vydání exekučního příkazu bez možnosti realizovat prodej podílu,“ vysvětluje Tomáš Vrána. Nové exekuční prostředky by podle soudního exekutora měly výrazně posílit práva věřitelů tím, že budou obsahovat i realizační fázi spočívající ve faktické možnosti postižené hodnoty zpeněžit.