Obavy Čechů z krize ustupují

V listopadu se krizí cítí být zasaženo celkem 36 % českých domácností. To v porovnání s předešlými měsíci znamená, že počet lidí, kteří se cítí být postiženi současnou krizí nejen stagnuje, ale dokonce začíná i mírně klesat.

Navíc celkem 27 % českého obyvatelstva se na svou budoucnost dívá optimisticky a neočekává, že by na ně měla mít krize zásadnější vliv. Libor Vaníček ze společnosti ING, která si nechává výzkum týkající se postojů a chování českých domácností pravidelně zpracovávat, se domnívá, že Češi začínají být ve svém finančním uvažování konečně optimističtí.
 

„Ekonomické ukazatele z celé Evropy začínají být příznivější a z našeho výzkumu vyplývá, že se to odrazilo i na vnímání českých domácností. Češi zkrátka na svou budoucnost začínají nahlížet v jasnějších barvách,“ komentuje Libor Vaníček, ředitel marketingu a přímé distribuce společnosti  ING ČR/SR. Z výzkumu dále vyplynulo, že nejvíce se krizí cítí zasaženi Češi ve věku od 45 do 59 let (44 %). Zajímavé je, že naopak nejméně se cítí být zasaženi lidé ve věku nad 60 let (34 %). Téměř identicky dopadla i věková kategorie respondentů do 29 let (35 %). Z hlediska vzdělání se nejvíce zasaženi krizí cítí lidé se základním vzděláním (41 %).

Navzdory krizi je však trh s finančními produkty velmi stabilní. Stále existuje poměrně neměnné procento lidí, kteří těchto produktů využívají. Navíc množství lidí, kteří přistupují k rušení finančních produktů, je zhruba stejně velké jako množství lidí, kteří si finanční produkty nově zakládají (2-3 %).

Z výzkumu také vyplynulo, že stoupá finanční edukovanost českých obyvatel, neboť z jejich chování je patrné, že si dobře uvědomují výhodnost / nevýhodnost manipulace s příspěvky či naspořenou částkou v souvislosti s konkrétním produktem. Dokladem toho je na příklad to, že nejvíce změn se ve sledovaném období týkalo spořicích účtů (22 % respondentů uvedlo, že snížilo částku na účtu nebo pravidelný příspěvek na něj), které jsou zdaleka nejflexibilnější – majitelé těchto účtů mají peníze v podstatě okamžitě k dispozici a navíc za jejich výběr téměř nic neplatí. Naopak ke snížení příspěvku na životní pojištění nebo penzijní připojištění přistoupilo jen malé množství lidí – 5, resp. 6 %.  

  „Ale i tak je třeba dodat, že přes negativní emoce spjaté s krizí většina klientů zachovává chladnou hlavu a neplánuje žádné zásadnější změny ve svém  portfoliu užívaných finančních produktů,“ říká k výsledkům nejnovějšího průzkumu Libor Vaníček.