Podpora bydlení a stavebního spoření ve volebních programech

Politici se vyjadřují k úsporám a omezením stavebního spoření poměrně často. Stejně tak podpora bydlení, regulace nájemného a startovací byty pro mladé jsou vděčným tématem. Co ale skutečně píší ve svých volebních programech?

Zítra ve 14:00 se otevřou volební místnosti. Zavřou se v sobotu ve stejný čas.^[1] Mezitím mají voliči možnost spolurozhodnout o tom, kdo usedne do poslaneckých křesel a kdo bude určovat další směřování nejen české politiky. Jak se ale rozhodnout, koho zvolit? Samozřejmě podle svého vědomí a svědomí. A podle toho, jak odpovídají volební programy (a pokud možno plnění volebních slibů v minulých obdobích) vašemu názoru.

Jedním z volebních témat, které navíc koresponduje se zaměřením serveru Hypoindex.cz, je bytová politika, podpora bytové výstavby a - v poslední době hodně diskutované téma - podpora stavebního spoření. K těmto tématům se politici vyjadřují poměrně často. Již ale mnohem méně toho je napsáno ve volebních programech jednotlivých politických stran. Jak se staví k této problematice současné a pravděpodobné budoucí parlamentní strany?

Podpora stavebního spoření

Stavební spoření je v současné době napnutého (až přepnutého) státního rozpočtu kritizováno za roční výdaje na příspěvek stavebního spoření v roční výši kolem 14 mld. Kč. Objevují se výroky různých politiků o možném snížení státního příspěvku či o účelovém určení i spořící části stavebního spoření na bydlení.

Ve volebních programech šesti politických stran, které jsou aktuálně zastoupeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR či mají podle průzkumů reálnou šanci na získání poslaneckého mandátu, plány na snížení státního příspěvku nenaleznete. Naopak, KSČM explicitně ve svém programu uvádí jako jeden z bodů programu "zachování státní podpory stavebního spoření a hypoték". KDU-ČSL doslova uvádí: "Budeme podporovat zachování stávající podoby stavebního spoření." Odmítá tak i změny v (ne)účelovosti vynaložení naspořených prostředků.

K omezení účelovosti se explicitně hlásí Věci veřejné: "Omezení podpory stavebního spoření – stát dotuje stavební spoření částkou 13,4 mld. korun, i když toto spoření je většinou používáno na jiné účely než pro financování bydlení. Navíc jsou většinou spořeny minimální částky s maximálním příspěvkem státu. Proto prosazujeme zachování dosavadní podpory stavebního spoření, jen pokud je toto spoření skutečně spojeno s pořízením bydlení." Jako alternativu k výhodnosti spoření se stavebními spořitelnami nabízí zavedení možnosti nákupu státních dluhopisů pro občany... první pokus o zpřístupnění státních dluhopisů ovšem tak výhodný nebyl.

Program TOP 09 či ODS se ke stavebnímu spoření nevyjadřuje. Jejich představitelé se ale vyjádřili ve smyslu možného omezení výplaty státní podpory jen v případě účelového využití prostředků a možné je i snížení státního příspěvku. Miroslav Kalousek nevyloučil ani snížení státního příspěvku i u již uzavřených smluv. Státní rozpočet je v troskách, zatížen obrovskými výdaji a rostoucími dluhy, a šetřit je tak třeba na všech stranách.

Byty pro mladé

Vysoká cena bytů zejména ve větších městech spojená s rostoucím tržním nájemným představuje palčivý problém zejména pro mladé rodiny. Regulace nájemného jim nepomůže, neboť byty s regulovaným nájemným jsou rozebrané již z konce 80. let minulého století - a naopak přetrvávání regulace snižuje nabídku volně dostupných bytů a s ní i jejich cenu.

"Státní podporu výstavby startovacích a sociálních bytů, zejména formou obecního bydlení s dostupným nájemným. Přijmout zákon o sociálním bydlení a stanovit normativy sociálně potřebných bytů," hlásá ve svém programu KSČM. Tento svůj programový bod podporuje i samostatným bodem, v němž chce podpořit "výstavbu bytů finančně dostupných pro mladé rodiny." Zároveň chce prosadit " rozšiřování bezúročných půjček na pořízení bytu, rekonstrukci bytu a bytové zařízení pro mladé rodiny, novomanželské půjčky s podporou státu." K přípravě bydlení pro děti chce zavést " systém spoření dětem na založení jejich domácností s podporou státu."

Kupodivu ani této oblasti se program ČSSD nevěnuje. Její "bytová politika" je ve volebním programu omezena na prohlášení: "Musíme podpořit trend obnovy venkova jako dobrého místa pro život a práci. Mimo tradiční městské aglomerace by měla vznikat další nová centra bydlení v krásných a zdravých podmínkách." Krom toho chce zastavit "neuvážený a pochybný rozprodej státního majetku, zejména nemovitostí" a tvrdí, že " nedoložený původ peněz bude zdaněn vysokou sankční daní. Toto opatření se bude výhradně týkat majetku v pořizovací hodnotě vyšší než 2 mil. Kč, u nemovitostí v hodnotě přesahující 10 mil. Kč." Jiné zmínky o bytové politice program ČSSD neobsahuje.

Zato ODS se ve svém prohlášení vzácně shoduje s KSČM v bodě "Bydlení pro mladé rodiny. Podpoříme výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny, nájemního i družstevního bydlení."

"Chceme startovací byty pro mladé," tvrdí i KDU-ČSL a dodává, jak toho chce dosáhnout: "Budeme prosazovat změnu podmínek poskytování nízkoúročených úvěrů Státního fondu rozvoje bydlení z 300 000 na 500 000 Kč v obcích a sídlech do 5 000 obyvatel. Budeme podporovat zachování stávající podoby stavebního spoření. Budeme podporovat výstavbu nájemních bytů."

TOP 09 ani Věci veřejné se blíže k bydlení pro mladé nevyjadřují.

Sociální bydlení a sociální podpora v této oblasti

Ekonomicky slabší domácnosti mohou v současnosti žádat o celou řadu sociálních dávek a podpor, včetně příspěvku na bydlení. Tuto dávku nemá ve svém programu zmíněnu žádná ze zkoumaných politických stran. Přesto se mnoho z nich podporou finančně nesoběstačných domácností zaobírá.

"Prosazujeme u obecních bytů diferencovaný postup deregulace zohledňující sociální statut nájemníka," hlásá program Věcí veřejných a dodává: "U nájemníků u soukromých majitelů prosazujeme, do doby než bude daná obec schopna alokovat dostatek volných sociálních malometrážních bytů, finančně podporovat z obecních rozpočtů sociálně slabé tak, aby byli schopni důstojně splácet nájemné." Zároveň chce podporovat "výstavbu malometrážního bydlení."

"Požadujeme právo pronajímatele bytu uplatnit svou pohledávku na neplatiči nájemného u soudu ve zrychleném řízení, postižením dávky podpory v nezaměstnanosti, sociální podpory či dávky hmotné nouze," uvádí Věci veřejné a pokračují: "Vyplácení dávek hmotné nouze bude probíhat především formou poukazů na stravování, ošacení a bydlení, aby nedocházelo ke zneužívání těchto dávek."

Věci veřejné rozebírají i další sociální aspekty bydlení. Chce "vznik systému a organizací nabízejících poradenství a podporu v případě hrozící ztráty bytu. Ve Vídni byla existence této preventivní organizace, díky které se snížil počet vystěhovalých klientů zhruba o polovinu, ekonomicky vyčíslena na 7,7x levnější variantu než následná péče o bezdomovce."

Věci veřejné se zabývají bytovou problematikou i v souvislosti s extremismem: "Zvláště v postižených regionech podporují extremistické skupiny občané, kteří z důvodu „sousedství“ s nepřizpůsobivými občany ztratili hodnotu nemovitosti a začali se v místě svého bydliště obávat o bezpečnost. Nekompromisní stěhování chronických neplatičů a nepřizpůsobivých (prověřovat opakující se stížnosti)."

ODS má ve svém programu dva body týkající se sociálního bydlení: "Sociální bydlení. Podpoříme výstavbu sociálního bydlení včetně domů s pečovatelskou službou, denních stacionářů a ústupových bytů." a "Podpora sociálně potřebných. Odpovědnost každého i fungující princip solidarity se nejvíce projeví právě v době krize. Musíme se umět postarat o ty, kteří se o své bydlení objektivně postarat nemohou. Aby pomoc státu byla efektivní, musí být naprosto adresná. Stát musí pamatovat na občany, kteří na nájemné objektivně nemají. Pomoc nesmí být vázána na určité domy a byty, ale na sociálně potřebné domácnosti."

Zároveň ODS pamatuje i na neplatiče nájemného: "Pokud neplatiči nájemného a pořádkových pokut (například za narušování soužití mezi občany) dostávají sociální dávky, bude jim z nich přímo strháván dluh. Rozšíříme a zjednodušíme využívání institutu zvláštního příjemce, umožňujícího odevzdávat část dávek dlužníků, přímo věřitelům."

KSČM se na "sociálně slabé" dívá stejně jako na mladé, když chce " státní podporu výstavby startovacích a sociálních bytů, zejména formou obecního bydlení s dostupným nájemným. Přijmout zákon o sociálním bydlení a stanovit normativy sociálně potřebných bytů."  

KSČM chce mimo jiné "novelizaci zákona o vlastnictví bytů, zavedení registru bytů." Pamětníci si jistě pamatují normativy velikosti bytů na osobu s tím, že když ji (tehdy ještě) majitel bytu překročil, byla mu do jeho bytu přistěhována další rodina. Registr bytů je pro tento účel vhodným prvním krokem.

Shodou okolností se i ODS chce zasadit o novelu zákona o vlastnictví bytů. "Nový zákon o vlastnictví bytů. Předložíme nový, moderní zákon na pomoc stovkám tisíc vlastníků bytů, který jim umožní lépe se starat o svůj majetek."

Regulace nájemného

Regulace nájemného má celou řadu negativních důsledků. Vedle ekonomických dopadů pro majitele bytu s regulovaným nájemným se jedná především o společenské dopady, kdy si majitel nemůže vybrat svobodně, komu byt pronajme. Nejsou výjimkou případy, kdy majitel bytu nemůže z bytu žádným způsobem dostat člověka, který mu za dob ČSSR zabavoval majetek - a naopak mu ještě musí náklady bydlení dotovat. Politické strany se k regulaci nájemného staví různým způsobem.

Nejtvrdší kalibr regulace nájemného chce zavést KSČM, která hodlá prosadit "státní regulaci nákladů na bydlení a tzv. věcně usměrňované nájemné (stanovit tak, aby nájemné činilo maximálně 45 korun z metru čtverečního měsíčně), posílit právní ochranu nájemníků."

ODS místo nabídky řešení regulovaného nájemného napadá ČSSD, ostatně jako v majoritní části svého volebního programu^[2]: "Nekontrolovatelný růst regulovaných nájmů zavinila ČSSD přijetím zákona o jednostranném navýšení nájemného a nepřijetím opatření, která by snížila dopad tohoto zákona na ty nájemníky, kteří se s růstem nájemného nedokážou vypořádat. Odmítáním přijetí sociálně citlivého řešení tohoto problému ČSSD vytváří napětí mezi majiteli bytů a nájemníky a zcela jistě způsobí České republice škodu ve výši až 50 miliard korun. ODS připravila řešení včetně způsobu postarání se o všechny, kteří tíživou situaci neunesou. ČSSD ho však odmítla."

"KDU-ČSL pokládá stav, kdy existují dvojí ceny nájemného, tzv. tržní a regulované, za nežádoucí. Řešení však není v okamžitém uvolnění cen a jejich ponechání na dohodě mezi majitelem a nájemníkem. Jednak je v oblasti bydlení nedostatečná nabídka (zejména levných bytů), jednak příliš často místo k dohodám dochází ke konfliktům," uvádí program KDU-ČSL a dodává: "KDU-ČSL je pro ochranu nájemníků před neúměrným zvyšováním nájemného. Proto budeme usilovat o dokončení procesu deregulace nájemného do roku 2012. Je třeba uzákonit právo majitele rozhodovat o tom, kdo mimo nejbližších příbuzných, vyjmenovaných v zákoně, smí v jeho bytě bydlet. Je to ochrana majitele a mnohdy i sousedů."

Daně a bydlení

Vlastnit nemovitost znamená platit další daně. Stejně tak pořízení nemovitosti je spojeno s daněmi. A i příjem z pronájmu je zdaněn. Jak se k těmto daním staví volební programy?

Daně jsou jediným tématem z oblasti bydlení TOP 09, která navrhuje "zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí), přičemž výnosy z těchto majetkových operací budou zdaněny běžnou daní z příjmů a v rámci rodinných vazeb (I. a I. skupina) budou občané od daně osvobozeni." Zároveň u daně z příjmů chce zrušit naprostou většinu výjimek, mezi nimiž hodlá zachovat ty, které vedou k "odpovědnosti vůči vlastnímu bydlení".

ČSSD se zdanění nemovitostí dotýká pouze v boji proti "špinavým penězům": " Nedoložený původ peněz bude zdaněn vysokou sankční daní. Toto opatření se bude výhradně týkat majetku v pořizovací hodnotě vyšší než 2 mil. Kč, u nemovitostí v hodnotě přesahující 10 mil. Kč."

Komunisté chtějí: "Zavést majetková přiznání u majetků nad 10 mil. Kč. Zachovat osvobození od dědické daně u převodu menších majetků do 4 mil. Kč, u převodu vyšších majetků obnovit dědickou daň včetně progrese."

Další volební "bytová" témata

Politické strany se kromě uvedeného ve svých programech zabývají podporou bytové výstavby obecně, podporou venkova a bydlení na vesnici, ekologickými výstavbami a jejich podporou, seniorským bydlením a dalšími, které zde již nebudou blíže rozebrány. Pro jejich studium doporučujeme četbu volebních programů - a pevné nervy.

Závěrem

Bydlení a jeho podpora není zdaleka jediným tématem předvolebních slibů politiků. Ani ve volebních programech není rozebrána detailně, a tak se lze setkat s nejrůznějšími doplňujícími materiály a rozhovory, které upřesňují názor politických stran a jejich reprezentantů k jednotlivým dílčím otázkám. Volební program je ale jakýmsi "čestným prohlášením", co politická strana bude prosazovat po volbách... pokud uspěje. A především s volebním programem se pak její činy porovnávají.

Předvolební sliby je ale nezbytné brát vždy s rezervou. V prvé řadě je v současném volebním systému jen minimální šance, že by některá strana měla politický prostor pro jejich splnění. Vždy bude vytvořena větší či menší, silnější či slabší koalice a s ní uzavřeny větší či menší kompromisy. V druhé řadě se jedná především o "sliby" - a některé politické strany již ukázaly, jak k nim přistupují a jak je berou vážně.

Jít k volbám není povinnost. Rozhodnout se, koho volit, není jednoduchá, zvláště chce-li člověk ke své "volbě" přistoupit zodpovědně. Ohlédněte se ale do historie, jak lidé prosazovali svobodné volby, jak složitě rozšiřovali volební právo (pro ženy, menšiny), kolik úsilí stálo znovunastolení svobodných voleb v Československu a zodpovězte si sami na otázku, zda se skutečně tohoto práva chcete vzdát, nebo obětujete trochu času na výběr politické strany a jejích kandidátů, kteří jsou vašemu názoru blízcí, a svůj hlas zítra nebo pozítří do volební schránky vhodíte. Je to jen a jen vaše volba.