Potvrzeno: O bydlení rozhodují ženy, muži platí

Málokdo si to připouští a ještě méně mužů by to přiznalo veřejně. Nejsou to muži, kdo rozhoduje o největších výdajích domácnosti. Jen je platí. O bydlení rozhodují častěji ženy.

Výsledky exklusivního průzkumu agentury STEM/MARK pro odborný server Hypoindex.cz hovoří jasně: Muži o bydlení nerozhodují, ale platí ho. Ženy jsou přitom častěji než muži přesvědčeny, že rozhodování je společné. Průzkum, kterého se zúčastnilo 749 respondentů starších 18 let, přinesl i další zajímavé výsledky.

Mužům ani ženám se nechtělo příliš přiznávat, že jedni o bydlení rozhodují a druzí ho platí. Proto také přes 60 % respondentů uvedlo, že rozhodování je společné. Překvapivě tuto odpověď volily častěji ženy (63,4 %) než muži (58,2 %). Ostatně, jak jinak než "společné rozhodování" lze vnímat kladné odpovědi na otázky typu: "Miláčku, viď, že se ti ten byt taky líbí."

Přestože většina dotázaných se přikláněla ke společnému rozhodování o otázkách týkajících se bydlení, do očí udeřil významný rozdíl mezi muži a ženami při volbě možnosti odpovědi "partner/partnerka". Tu ženy zvolili významně méně (jen 2,8 %) oproti mužům (13,3 %). Výrazně méně žen tak otevřeně připouští, že to je jejich partner, kdo o bydlení rozhoduje. Naopak každý 7. až 8. muž  si je vědom rozhodující role partnerky - a přiznal se k tomu.

V otázce placení výdajů na bydlení jsou odpovědi ještě jednoznačnější. Společný účet moc často využíván není (jen 3,1 %), a tak dotázaní museli na některou z osob ukázat. A výsledek je jednoznačný: Bydlení platí převážně muži. Rovných 68 % dotázaných mužů označilo sebe za plátce účtů za bydlení a jen 21,6 % mužů ukázalo na partnerku (nebo partnera; to struktura odpovědí v průzkumu neumožňují rozlišit). Naopak ženy na sebe ukázaly jen ve 42,1 % případů a na svého partnera 42,7 %.

Zajímavé výsledky přineslo rozložení odpovědí podle příjmu domácnosti. Společně s partnerem/partnerkou rozhoduje o otázkách bydlení významně více domácností s příjmem od 20 do 40 tis. Kč měsíčně. Přitom rozdíly v tom, kdo účty za bydlení platí, se odpovědi podle příjmu významně neliší. Z toho lze usuzovat, že ve středních příjmových skupinách je vlivem omezeného rozpočtu mnohem větší tlak na skutečnou dohodu o bydlení, ovšem i tak ho v konečném důsledku zaplatí častěji muži.

Pozoruhodné je rozdělení odpovědí podle dosaženého vzdělání. Pozoruhodné je především to, že se prakticky neliší - ženy častěji rozhodují o bydlení a muži ho platí bez ohledu na výši dosaženého vzdělání. Nelze tedy usuzovat, že vyšší vzdělání vede ... kupříkladu ke schopnosti lépe komunikovat a hledat společná řešení.

Ve věkové skupině 18 až 29 let je statisticky významně vyšší podíl odpovědí, že o bydlení rozhodují (29,1 %) a zároveň ho i platí (31,6 %) rodiče. Zřejmě ani nepřekvapí, že s rostoucím věkem podíl rodičů na bydlení domácnosti klesá. Ve věku 60 let a více dosahuje dokonce 0 % (ještě ve věku 45 až 59 let o bydlení rozhodují rodiče z 1,6 % a z 1,4 % ho i platí...).

Více členů domácnosti znamená méně samostatného rozhodování. Zatímco v jednočlenných domácnostech rozhoduje dotázaný (dotázaná) sám (sama) v 81 %, u čtyř a vícečlenných jen v každý desátý. Zároveň se ale snižuje finanční zatížení dotázaných. U jednočlenných domácností si respondenti platí výdaje sami z 88,6 %, kdežto u pěti a vícečlenných tento podíl klesá na 34,6 %.

Průzkum uspořádaný k oslavám 100. "výročí" ukazatele průměrných skutečně sjednaných úrokových sazeb hypoték Fincentrum Hypoindex potvrzuje některé domněnky o chodu českých domácností a přináší i nové poznatky. Zda bude možno obdobné průzkumy pořádat i nadále, je ale otázkou visící ve vzduchu nad Evropským soudním dvorem. Ten nedávno rozhodl, že ani pojišťovny nesmí při výpočtu pojistného rizika rozlišovat mezi muži a ženy - a je možné, že zanedlouho zakáže dotazovat se na demografické údaje i v průzkumech...