Příspěvek na bydlení od 1. 1. 2012 vzrostl: Až o 1 525 Kč!

Finanční krize dohnala snad všechny sociální dávky. S jedinou výjimkou: Příspěvek na bydlení vzrostl od 1. ledna 2012 až o 11 %. V jaké výši a za jakých okolností máte nárok na zvýšení dávky od státu? A kdo na zvýšení příspěvku nemá nárok vůbec?

Příspěvek na bydlení je vyplácen lidem s nízkými příjmy a vysokými náklady na bydlení. Při jeho přiznávání je tak kromě příjmu testován i nájem a další náklady související s bydlením – včetně vytápění, elektřiny, vodného a stočného… i svozu odpadu. Nárok na něj mají nejen nájemníci, ale také vlastníci a nájemníci družstevních bytů.

Pro přiznání příspěvku na bydlení je rozhodující splnění několika podmínek. První z nich je, že náklady na bydlení musí přesáhnout 30 % (v Praze 35 %) příjmu domácnosti. Pokud tedy rodina v Praze platí za bydlení (včetně energií) 12 tis. Kč a má čistý příjem 30 tis. Kč, pak tuto podmínku splňuje. Stejného poměru by ale dosahovala rodina s nájemným 120 tis. Kč a měsíčním příjmem 300 tis. Kč. Proto je stanovena podmínka ještě druhá – 30 % příjmu (resp. 35 % v Praze) nesmí být vyšší než tzv. „normativní náklady“.

Normativní náklady jsou úředně stanovené číslo, které udává, jak vysoké náklady na bydlení by pro domácnost s určitým počtem členů měly být v obci určité velikosti. Kromě určení nároku na příspěvek na bydlení slouží také k výpočtu výše příspěvku. A právě normativní náklady od 1. 1. 2012 vzrostly. A ne málo – o 1,68 % až 11,08 % v závislosti na velikosti obce, právního titulu užívání bytu a počtu členů domácnosti.

Tabulka 1: Změna normativních nákladů pro nájemní byty (v %)

Tabulka 2: Změna normativních nákladů pro byty v osobním a družstevním vlastnictví (v %)

U bytů v osobním a družstevním vlastnictví není poloha bytu rozhodující. Podle zákonodárců rodiny zjevně nájemné zatěžuje více než splátka hypotéky.

Nejvíce vzrostly normativní náklady v Praze a ve větších městech. Naopak nejnižší růst zaznamenaly malé obce. Růst koeficientů by měl zahrnovat jak dopady postupující deregulace v Praze a vybraných (ještě nederegulovaných) krajských městech a velkých městech Středočeského kraje, tak růst cen energií – zejména plynu a elektřiny.

V absolutních částkách jsou největší nárůsty (pochopitelně) u větších domácností, u nichž normativní náklady rostly z vyššího základu. Absolutní nárůst normativních nákladů zároveň udává maximální částku, o kterou v letošním roce může vzrůst příspěvek na bydlení (bez změny nákladů na bydlení a příjmů domácnosti).

Tabulka 3: Změna normativních nákladů pro nájemní byty (v Kč)

Tabulka 4: Změna normativních nákladů pro byty v osobním a družstevním vlastnictví (v Kč)

Pro samotný výpočet ale nejsou důležité nárůsty koeficientů, nýbrž jejich hodnoty. Pokud má domácnost na příspěvek na bydlení nárok, jeho výši vypočítá tak, že od svých skutečných nákladů na bydlení, pokud jsou nižší než normativní, nebo od normativních nákladů (Tabulka 5 a Tabulka 6) odečte 30 % (v Praze 35 %) svého čistého příjmu.

Tabulka 5: Normativních náklady pro nájemní byty pro rok 2012

Zdroj: MPSV

Tabulka 6: Normativních náklady pro byty v osobním a družstevním vlastnictví pro rok 2012

Zdroj: MPSV

Příklad výpočtu příspěvku na bydlení v roce 2012

Předpokládejme náklady tříčlenné domácnosti na nájemní bydlení v Praze ve výši 12 tis. Kč a příjem domácnosti 30 tis. Kč měsíčně čistého. Normativní náklady tak dosahují 13 813 Kč. Náklady domácnosti dosahují 40 % (což je více než „požadovaných“ 35 %). Zároveň 35 % příjmů (tj. 10 500 Kč) přesahuje normativní náklady na bydlení. Domácnost tedy nárok na příspěvek na bydlení má.

Protože normativní náklady převyšují skutečné, bude výše příspěvku počítána ze skutečných nákladů:

• 12 000 Kč – 10 500 Kč = 1 500 Kč

Domácnost bude mít stejný příspěvek na bydlení jako v minulém roce, kdy také byly normativní náklady vyšší než skutečné. Pokud by ale náklady stejné domácnosti činily v obou letech 14 tis. Kč, pak by v loňském roce získávala příspěvek na bydlení ve výši 2 057 Kč a v letošním 3 313 Kč.

Další změna v příspěvku na bydlení

Od letošního roku platí nové omezení příspěvku na bydlení. Ještě do loňského roku bylo možné pobírat ho neomezeně dlouho. Od letošního roku je přiznán pouze po dobu 84 měsíců v 10 po sobě jdoucích kalendářních letech. Toto omezení se netýká pouze domácností penzistů nad 70 let věku a osob se zdravotním postižením bydlících v pro ně postavených či upravených bytech.

Lhůta je novinkou, a tak se nepočítá zpětně. Všem příjemcům příspěvku na bydlení začala běžet 1. ledna 2012.