Příspěvek na bydlení se od ledna 2010 změnil

Až o stovky korun se od nového roku u řady příjemců zvýšil příspěvek na bydlení. Touto dávkou státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí přispívá na krytí nákladů spojených s bydlením rodin či jednotlivců s nízkými příjmy. O změně rozhodla vláda, když navýšila normativní náklady na bydlení, na jejichž základě se příspěvek vypočítává.

Normativní náklady na bydlení v  nájemních bytech se v roce 2010 zvýšily zejména v souvislosti s deregulací nájemného oproti předchozímu roku o 15 - 27 % . V bytech družstevních a vlastníků vzrostly o 7 - 8% .  V ýše příspěvku na bydlení vždy závisí na konkrétní situaci žadatele.

Na uvedenou státní podporu má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu a splňuje další podmínky pro přiznání dávky. Zásadní roli přitom hrají průměrné náklady na bydlení a rozhodné příjmy rodiny či jednotlivce v předchozím kalendářním čtvrtletí. Na příspěvek mají nárok rodiny či jednotlivci:

• jejichž náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu 
  a koeficientu 0,30 (pro Prahu 0,35)
• a zároveň součin rozhodného příjmu s koeficientem 0,30 (pro Prahu 0,35) není vyšší než hodnota normativních nákladů na bydlení.

Samotná výše příspěvku se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a 0,30 (v Praze 0,35) násobkem rozhodného příjmu. Jsou-li skutečné náklady na bydlení nižší  než normativní, odečítá se příslušný násobek rozhodného příjmu od nákladů skutečných.

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a výdaje za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu a u družstevních a bytů vlastníků tzv. srovnatelné náklady. Dále se do nich zahrnují výlohy za energie, vodné a stočné, odpady a vytápění.

Rozhodný příjem je součet příjmů členů rodiny, včetně některých dávek státní sociální podpory (přídavky na děti, rodičovský příspěvek). Normativní náklady na bydlení představují průměrné náklady rodiny či jednotlivce na bydlení podle velikosti obce a počtů osob trvale přihlášených v bytě. Zahrnují částky nájemného (pro nájemní byty) nebo tzv. obdobné náklady (pro družstevní byty a byty vlastníků) a ceny služeb a energií. Jejich výše je stanovena v zákoně o státní sociální podpoře diferencovaně podle počtu členů rodiny a velikosti sídla obce, ve které je byt. Nařízením vlády se částky normativních nákladů na bydlení vždy k 1. lednu na kalendářní rok mění.

V roce 2009 každý měsíc obdrželo příspěvek na bydlení v průměru 96 tisíc rodin či jednotlivců v průměrné výši 1 996 Kč. Například pro tříčlennou rodinu s trvalým pobytem v nájemním bytě v obci do 9 999 obyvatel došlo od ledna 2010 k navýšení částky normativních nákladů na bydlení o 1 655 Kč, v družstevním bytě pak  o 470 Kč. Uvedený normativ představuje pouze základní údaj, od kterého se celková suma dále odvíjí. Každá rodina je specifická svým složením, liší se její příjmy, výdaje a lokalita bytu. Výše dávky také závisí na proměnách příjmů a vydání podporovaných rodin v průběhu roku.

Příklad výpočtu příspěvku na bydlení:

Pětičlenná rodina (2 dospělí, 3 děti ve věku od 6 do 12 let) s trvalým bydlištěm v bytě 3+1 v Praze splňuje všechny výše zmíněné podmínky pro přiznání státní podpory. Průměrný rozhodný příjem rodiny za předchozí čtvrtletí činil 24 720 Kč měsíčně. Protože rodina platí měsíčně smluvní nájemné (neregulované) ve výši 12 000 Kč, tak její náklady na bydlení, včetně poplatků za energie a služby, jsou průměrně 16 000 Kč za předchozí čtvrtletí. Dle tabulky částek normativních nákladů bydlení platné od 1. ledna 2010 se na rodinu vztahuje částka 14 597 Kč (4 a více osob, Praha). Pro výpočet je nutné znát ještě koeficient. Ten je pro celou Českou republiku 0,30, pouze na území hlavního města Prahy má hodnotu 0,35.

Normativ 14 597 Kč – (koeficient pro Prahu 0,35 x rozhodný příjem 24 720 Kč) = výše příspěvku na bydlení 5 945 Kč

Jedná se o fiktivní rodinu a údaje jsou smyšlené, modelový příklad slouží pouze pro lepší orientaci v tématu.