Regulované nájemné: Dvě strany barikády

Majitelé bytů se nemohou domoci náhrady za protiústavní regulaci nájemného. Nájemníci v „regulovaných bytech“ se bojí přílišného zvýšení nákladů na bydlení. Co s tím?

Občanské sdružení majitelů domů, bytů a jiných nemovitostí (OSMD) se snaží domoci náhrady za regulaci nájemného. U českých soudů navzdory mnohým rozhodnutím Ústavního soudu zatím neuspěli. U Evropského soudu se proces také vleče - a soudci zjevně mají zkreslenou představu o fungování českého práva. Aby ne, dívají se na české soudnictví z evropské perspektivy...

„Stát v roce 2007 ve svém stanovisku zaslaném ESLP tvrdil, že pronajímatelé mají možnost domoci se nápravy mimosoudně. Dle státu se stačí obrátit přímo na Ministerstvo spravedlnosti ČR se žádostí o náhradu dle zák. 82/1998 Sb. Všichni stěžovatelé, kteří se touto radou řídili a na Ministerstvo spravedlnosti se obrátili, byli poté, co byla jejich žádost převedena na Ministerstvo financí, odmítnuti. Neexistuje tedy ani jedno kladně vyřízené rozhodnutí Ministerstva financí o náhradách majitelům domů s byty s regulovaným nájemným,“ uvádí OSMD ve své zprávě.

Mezitím se stát snaží deregulovat. Mnohým jeho zástupcům je již zřejmé, že dříve či později odškodnění za regulaci nájemného bude muset zaplatit. Stát sice může omezit vlastnická práva, musí tak ale učinit za přiměřenou kompenzaci. V současnosti stát diktuje vlastníkům domů, že musí pronajímat své byty za určitou maximální cenu, která je mnohdy pod nákladovým nájemným. Tak či onak, politici jsou proti. Deregulací ztrácí cenné hlasy - zejména před volbami a v době svízelné ekonomické situace.

Na druhé straně barikády stojí nájemníci. Podle sdružení nájemníků (SON ČR) může vzrůst v příštím roce regulované nájemné o 40 - 60 %. Důvodem je, že se bude zvyšovat na základě vývoje cen nemovitostí v roce 2008. Jenže...

Regulované nájemné se v roce 2008 pohybovalo od 18 Kč/m² do 60 Kč/m². To jest ve standardním bytu (68 m²) od 1 195 Kč měsíčně v Chomutově po 4 104 Kč měsíčně v Praze. V roce 2009 došlo k dosud největšímu nárůstu a dosáhlo rozmezí od 19,73 Kč/m² do 90,60 Kč/m², tedy od 1 342 Kč měsíčně v Chomutově po 6 161 Kč měsíčně v Praze - tedy ve vybraných pražských lokalitách.

Jen pro srovnání: Průměrné tržní nájemné se pohybuje v rozmezí od 4 012 Kč v Semilech, přes 6 732 Kč v Chomutově po 10 472 Kč v Praze (viz článek Nájemné v prvním čtvrtletí 2009: Pokles i o 10 %). Náklady na údržbu bytu se odhadují na 55 až 57 Kč/m².

Proč se reguluje nájemné?

Přestože politici regulaci nájemného hájí sociálními úmysly a snahou o zajištění životního standardu pro příjmově slabší domácnosti, pravda je jinde. A co víc, je naprosto očividná, byť ji jen málokdo chce otevřeně vyslovit. Jde jen a pouze o politické body. Sociální aspekt je v tomto případě zcela jednoznačně politicky zneužité téma. Proč?

V bytech s regulovaným nájemným nebydlí zdaleka jen lidé s nízkými příjmy. Bydlí v nich lidé z různých společenských a příjmových vrstev. Stejně jako v bytech s mnohonásobně vyšším tržním nájemným.

Do bytů s regulovaným nájemným se noví lidé dostávají jen obtížně. Důsledkem toho je, že mladé rodiny zakládající novou domácnost platí vysoké tržní nájemné, přestože jedním z hlavních cílů sociální politiky je podpora mladých rodin.

V očích (zejména levicově smýšlejících) politiků je majitel bytu či domu tím, kdo má dostatek peněz, a tudíž ho není třeba podporovat. Jenže... řada majitelů své domy získala v restituci - zanedbané, vybydlené, zdevastované... a bez možnosti si nájemným vydělat na jejich opravu.

Co je na regulaci špatně?

Špatně je v prvé řadě skutečnost, že majitelé domů musí regulovaným nájemným naplňovat sociální politiku státu - byť jakkoli pokroucenou a populistickou.

Špatně je to, že v bytech s regulovaným nájemným nebydlí pouze lidé s nízkými příjmy a v tíživé životní situaci.

Špatně je to, že nájemníci v regulovaných bytech mohou využívat byty větší, než potřebují a než by si mohli za normálních okolností dovolit.

Špatně je, že majitel bytu nemůže se svým majetkem volně nakládat a pronajmout ho, komu chce. Důsledkem nejsou jen inzeráty „prodám nájemní smlouvu na dobu neurčitou“, z níž profituje nájemník a majitel přijde zkrátka. Důsledkem je také skutečnost, že v mnohých bytech bydlí s nucenou dotací majitele lidé, kteří zabavovali nebo pomáhali zabavovat jeho majetek...

Nájemné nemůže řešit sociální politiku

Sociální politiku nelze řešit regulací nájemného. Proč to není řešení, je zřejmé - v regulovaných bytech nebydlí jen lidé „sociálně potřební“, ale také „sociálně nepotřební“. Navíc ji platí „náhodně vylosovaní“ majitelé domů a bytů.

Co může stát dělat? Má hned několik možností - v prvé řadě jsou to příspěvky na bydlení, které by se měly poskytovat v případě, že domácnost bydlí v přiměřeném bydlení (to ovšem vyžaduje definici, co je přiměřené bydlení).

Další možností jsou sociální obecní byty. Jsou to přeci obyvatelé obcí, kteří nemají dostatek prostředků... v případě nedostatku obecních bytů to lze řešit též dohodou obce s majiteli domů - obec by mohla kupříkladu připlácet na nájemném přímo majiteli...

Možností by se dalo naznačit mnoho. Jenže... všechno stojí peníze. A regulaci nájemného přeci platí majitelé, nikoli stát!