"Zavedení školného nijak nemění státní dotace školám." A to právě také výše kritizuji, tj. nejen obhajuji školné, resp. obecně NEPOKŘIVENOU TVORBU CEN, ale zejména brojím proti dotacím veškerého druhu, které v součtu stejně zaplatí chudší bohatším! Viz také NESMYSLNOST MINIMÁLNÍ MZDY apod. K tomu srovnej/te více např. na Minimální mzda je také hezkou vlajkovou lodí levice, ovšem navýsost spornou. V první řadě je hloupost automaticky předpokládat, že člověk bude placený ve výši minimální mzdy a pokud se nebude tato mzda zvedat úředně, tak si takový člověk nevydělá víc. Někdy to samozřejmě platí. To je v situaci, kdy zaměstnanec nedokáže firmě přinést vyšší produkt než je jeho současná mzda. Pak ovšem ani minimální mzda nepomůže a jen zvyšuje nezaměstnanost. Zajímavé je, že v zemích jako Dánsko (vzor páně Špidly) nebo Švédsko (vzor veškeré levice) ani žádná minimální mzda neexistuje a přesto se bez ní obejdou. http://bohonek.blog.idnes.cz/c/138812/Odborovy-amaterismus.html Tržní mechanismus a intervence http://cs.wikipedia.org/wiki/Trh_%28ekonomie%29 Trh se ustaví vždy tam, kde jednotliví aktéři mohou svobodně sledovat svůj zájem, tedy všechny směny jsou pouze dobrovolné (k jednotlivé směně dojde tehdy, pokud jde pro obě strany výhodná) a tam, kde existují vlastnické tituly, práva disponovat s konkrétním majetkem. Splnění žádných dalších podmínek už není třeba. Po většinu historie autority do fungování trhu nějakou měrou zasahovaly, často i velice hrubě. Důsledkem každé takové intervence však je snížení užitku některých, kteří na trhu obchodují. Regulace cen například vede k přebytkům či nedostatkům zboží. Regulace podmínek, za kterých smí dojít ke směně, způsobuje, že někteří účastníci nebudou uspokojeni. Pokud třeba vláda zakáže půjčovat peníze na úrok od jisté meze výše, protože to označí za amorální lichvu, někteří lidé si nebudou moci půjčit peníze, které by potřebovali, odejdou s nepořízenou. Na trhu práce například minimální mzda způsobuje nezaměstnanost submarginálních pracujících, tedy takových, jejichž mezní produkt práce je nižší než předepsaná minimální mzda. Nikdo si je nemůže dovolit zaměstnávat, protože by jim byl nucen dát více, než kolik jejich práce skutečně stojí. Stejně jako regulace působí pro některé negativně i subvence. Všichni daňoví poplatníci jsou pak nuceni platit za produkci, kterou si ani nemusejí přát koupit. Konkurence je omezena. Podobně udělení výsadního privilegia, monopolu omezuje soutěž a zvyšuje ceny pro spotřebitele. + Škodná jménem minimální mzda Pryč s minimální mzdou Není mnoho těch, jejichž hrubá mzda by nedosahovala hranice 5700 Kč. Ale i kdyby tomu tak bylo, není zde pro existenci minimální mzdy žádné opodstatnění. Zvyšuje totiž nezaměstnanost, což je univerzální ekonomický zákon platný vždy a všude. Pro podniky je pracovní síla pouze jeden z výrobních faktorů. Je-li jeden faktor příliš drahý, nahradí se jiným. Při direktivně určené minimální příjmové hranici, tak podniky zaměstnávají méně pracovníků, než by tomu bylo v přirozené situaci a nahrazují je třeba stroji, jejichž provoz je levnější. Hodnota práce těchto lidí je jednoduše nižší než minimální mzda. Je pravděpodobné, že zaměstnanci by byli ochotni pracovat za nižší mzdu než představuje mzdové minimum. Zákon o minimální mzdě jim to však znemožňuje, roste míra nezaměstnanosti a dochází k čerpání prostředků daňových poplatníků na podpory v nezaměstnanosti. Minimální mzda v těchto případech jednoznačně škodí. Argumentem proti existenci minimální mzdy je ale i nesmyslnost její konstrukce. Minimální mzda je stejná pro celé území Čezké reblbLiky, ačkoli životní náklady jsou v různých částech státu odlišné, což je i problém životního minima ... http://aktualne.centrum.cz/finance/penize-a-investice/clanek.phtml?id=140085