Škrty jdou k Ústavnímu soudu. Co řekne k retroaktivitě?

Tři ze čtyř takzvaných "škrtzákonů," týkající se stavebního spoření, daně z příjmů a sociálních dávek, míří k Ústavnímu soudu. Skupina poslanců ČSSD podala konkrétní návrh na jejich zrušení kvůli údajnému zneužití stavu legislativní nouze a nepřípustné retroaktivitě.

Důležité novely vyšly minulý týden ve Sbírce zákonů, což bylo poslední formalitou nutnou k jejich platnosti.

Oproti původním informacím napadla ČSSD i úsporný balíček z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který mimo jiné snižuje porodné, rodičovský příspěvek nebo podporu v nezaměstnanosti. V tomto případě poukazuje jen na zneužití stavu legislativní nouze. Na fakt, že se snížení čtyřleté varianty rodičovské dotkne i části dosavadních příjemců, si nicméně nestěžuje.

Retroaktivitu nových daní na fotovoltaické elektrárny ČSSD u Ústavního soudu sice nenapadne, chtějí se však na něj obrátit přímo investoři. Novela ale zatím ještě ani nebyla schválena, zdržela se v Senátu.

Úplné zrušení škrtů nečekejte

Jedno je jisté už teď - Ústavní soud nestihne rozhodnout do 1. ledna, tedy do začátku účinnosti novel. A i kdyby pak rozhodl o jejich zrušení, nemůže tak učinit zpětně.

Zjednodušeně řečeno: Kdyby soud rozhodl o zrušení (části) škrtů třeba 15. března, určí zároveň, k jakému datu se zruší - nemohlo by to ale být dříve než k 15. březnu.

"V praxi ale mnohdy rozhodne o zrušení zákona až k mnohem pozdějšímu datu, aby zákonodárci měli možnost na tuto skutečnost reagovat a neocitli jsme se v právním vakuu," připomíná advokát Ondřej Lichnovský ze společnosti Lichnovský, Ondrýsek & partneři.

Daň, stanovenou daň podle zrušeného zákona, pak už nelze vymáhat. "Je však otázkou, zda by stát musel již uhrazenou daň poplatníkům vrátit. To by bylo zřejmě na další soud," dodává Lichnovský.

Zneužití legislativní nouze?

Nezávislí právníci oslovení redakcí Aktuálně.cz se ještě v červnu shodovali: Pokud by vláda snížila podporu stavebního spoření i stávajícím klientům, ale jenom "od teď do budoucna", tedy až počínaje podporou za rok 2011, šlo by jen o takzvanou nepravou retroaktivitu.

Vláda si však zkomplikovala situaci tím, že fakticky zdaní i podporu za rok 2010, kterou klienti spořitelen zaplatili ještě před přijetím novely.

Šance kritiků škrtů se zvýšily i díky způsobu, jakým vláda nakonec novely prosadila. Aby stihla účinnost od 1. ledna 2011, údajně zneužila takzvaného stavu legislativní nouze. Nehledě na rozhodnutí o retroaktivitě tak může ke zrušení novel stačit, aby Ústavní soud dal za pravdu stěžovatelům v tomto bodě.

Stav legislativní nouze, umožňující vládě rychlejší projednání zákonů, může být vyhlášen jen "za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody".

Zatímco podle ČSSD takové nebezpečí republice nehrozilo, premiér Petr Nečas (ODS) si myslí opak. Kvůli zpoždění škrtů by prý Česku mohl klesnout rating, podražit dluhová služba, zvýšit se rozpočtový schodek a hrozit i daňové úniky - stát mohl přijít až o desítky miliard korun.

Čtěte také na Aktuálně.cz

• Podpora v nezaměstnanosti: Kdo si od ledna pohorší
• Rozhodnuto: Státní podpora stavebního spoření klesne
• Povodňová daň ve vládě prošla, nižší sleva na dítě ne

Nepravá retroaktivita

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) však jde jen o takzvanou nepravou retroaktivitu. Tak nazýváme případ, kdy se nový zákon sice vztahuje i na právní vztahy vzniklé v minulosti, ale je vůči nim účinný až od současnosti (od data účinnosti), nikoliv zpětně.

Přeneseno do stavebního spoření: Lidé, kteří dosud dostávali podporu 3000 korun, sice dostanou od příštího roku jen 2000 korun, nicméně na už přiznané podpoře se nic nezkrátí - nebudou tedy muset vracet příspěvky z předchozích let.

"Kdyby tato nepravá retroaktivita nebyla možná, došlo by k zakonzervování dosavadních podmínek a stát by nemohl v řadě oblastí nic měnit," vysvětluje právník Martin Dvořák, spolupracující s několika spotřebitelskými poradnami. Například živnostníci by pak třeba mohli bránit, že když začali před dvěma lety podnikat, počítali s nižšími daněmi než nyní.

Druhou část článku čtěte na Aktuálně.cz.

Autor je šéfredaktor finančního portálu Aktuálně.cz.