Státní podpora stavebního spoření: 17 902 Kč

"Kalousek cuknul. Státní podpora stavebního spoření se zvýší na 25%. Bude vyplacena maximálně z vkladu 71 632 Kč. Maximální státní podpora tak bude činit 17 902 Kč! Zvýší se tím zpět na reálnou úroveň roku 1993, kdy stavební spoření začínalo." Takto by měl znít pravdivý úvod článku o stavebním spoření. Ale nezní. A znít nebude. Na dlouho. A mělo by nás zajímat, proč.

V roce 1993 byl zaveden systém stavebního spoření se státní podporou 4500 Kč. Průměrná mzda tehdy činila 5 904 Kč. Ta dnes činí 23 488 Kč (údaj z roku 2009). Státní podpora by tedy dnes měla být maximálně 17 902 Kč z vkladu 71 632 Kč, kdyby zůstaly podmínky zachovány. Z toho by se asi ministrovi financí zatočila hlava. Milý čtenář nechť  je opatrný. Možná se mu zatočí také.

Uděláme si krátký přehled státní podpory investic do bydlení této země od roku 1993.

Zlatá devadesátá

V devadesátých letech byla přijata opatření pro rozvoj bydlení:

• V roce 1993 bylo zavedeno stavební spoření se státní podporou 17 902 Kč (vyjádřeno v dnešní kupní síle).
• Byla zavedena státní finanční podpora hypoték – úroková dotace, kterou bylo možno získat bez ohledu na „parametry“ žadatele.
• Byly zavedeny dotace na výstavbu družstevních bytů.
• Před volbami v roce 1998 byly navíc zavedeny státní půjčky pro mladé. Kdy stát půjčuje za 2 nebo 3% a sám si půjčuje za 3,5%.
• Později byla zavedena možnost snížení daňového základu o úroky zaplacené z hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen.

Konec srandy

Začátek tisíciletí přinesl zejména následující změny:

• Dotace na výstavbu družstevních bytů byly zrušeny. Stát na ně neměl peníze.
• Státní podpora hypotéky byla omezena pouze pro mladší 36 let a jen na starší nemovitosti.
• Od roku 2004 byla snížena státní podpora stavebního spoření na 3 000 Kč. Reálná hodnota těchto peněz je již zlomkem v porovnání s podporou 4 500 Kč v roce 1993.
• DPH bylo (i) u bytové výstavby zvýšeno z 5 % na 10 % a u bytů nad 120 m² na 20 %.
• Půjčky pro mladé, kdy stát půjčuje peníze levněji, než si půjčuje sám, byly zachovány.

Připadá vám to celé jako reportáž Pavly Jazairiové z Radiožurnálu z nějaké středoasijské země, která vede válku se svým sousedem a ta jí ruinuje rozpočet?

Bohužel. Je to stručná reportáž o vývoji bytové politiky této země. Která navíc kromě příjmu z vlastního státního rozpočtu dostává ročně desítky miliard korun z evropských dotací.

Destrukce je nesmysl

Podpora stavebního spoření představuje subvenci a subvence je třeba z ekonomiky mýtit. Deformují ceny a „křiví“ chování spotřebitele. Jsem tedy také za zrušení státní podpory stavebního spoření, odpočtu úroků z úvěrů a za zrušení podpory hypoték.

Ale až poté, co stát přestane dotovat spoustu daleko větších nesmyslů, jako jsou zemědělské dotace, stravenky, s nimiž je jen spousta administrativy kvůli pár korunám, vysoké počty úředníků a korupce na veřejných zakázkách.

Až vás budou lákat na důchodové spoření, nevěřte jim
Mimochodem, až vás za pár měsíců začne vládní koalice lákat na státem podporovaný systém důchodového spoření, budete věřit tomu, že vám před důchodem podporu z účtu nesebere?

Proč podporu zachovat

1.    Podle údajů České asociace stavebních spořitelen bylo na vkladech ve stavebních spořitelnách ke konci roku 2009 uloženo 415 mld. Kč. Ke stejnému dni měly stavební spořitelny „rozpůjčováno“ 268 mld. Kč. Jak je z čísel patrné, je 65% z vkladů proúvěrováno, které smějí být poskytovány pouze účelově na bydlení.

Účastníci spoření si dnes smějí po 6 letech spoření své vklady vybrat i se státní podporou, což lze vnímat jako neúčelné „vylévání“ státních peněz, ale vytvářejí tím nenahraditelný finanční polštář pro financování obnovy bydlení. Pokud by mělo dojít k zapovězení neúčelového výběru spoření i s podporou, pak nechť je ale státní podpora zvýšena na 17 902 Kč jako v roce 1993.

2.    Příjemci státní podpory jsou téměř výhradně (nyní s marginální výjimkou občanů EU) osoby s českým občanstvím žijící v Česku. Státní podpora spoření tak jen nepodporuje zisky mezinárodních korporací ve formě subvencí základní montoven, které se za pár let z Česka ztratí.

3.    Stavební spoření je jedinou funkční alternativou pro lidi s nižšími příjmy žijícími na venkově, jak získat úvěr na zušlechtění svého bydlení za rozumných podmínek. Alternativou jsou jen drahé spotřebitelské úvěry, protože hypotéky jsou v malých objemech nevýhodné.

4.    Prodejem stavebního spoření se v Česku zabývá několik desítek tisíc lidí, často „nevysokého“ vzdělání. Podle mého názoru má smysl „bojovat“ o pracovní místa v segmentu prodeje stavebního spoření více než v montovnách.

5.    Vyšší DPH. Podle údajů Asociace spořitelen bylo v minulém roce spořitelnami poskytnuto přes 16 mld. Kč úvěrů na výstavbu nových domů a bytů a přes 55 mld. Kč na modernizace a rekonstrukce. Je zřejmé, že výstavbu nového domu nebo bytu by klienti mohli dobře profinancovat hypotékou. U 55 mld. Kč úvěrů na rekonstrukci bylo však zaplaceno 5,5 mld. Kč DPH. Velká část těchto investic by jistě proběhla bez faktur, pokud by nebyla financována stavebními spořitelnami.

6.    Český bytový fond potřebuje kultivaci. Stačí na podzim pohlédnout na český horizont a obrázek je jasný. A velice smutný.

Máme kocovinu

Mnohdy je mnohem příjemnější pocit naděje, že dosáhneme svého cíle, než skutečnost, když ho dosáhneme. Psychologové tento stav popisují jako kocovinu z dosažení cíle. Člověk je frustrován z toho, že věci nevypadají tak, jak si představoval. Česká společnost dorazila do cíle – vytvořila za přispění státu stabilní, komerčně úspěšný a veřejně prospěšný projekt a nastřádala do něj 415 mld. Kč a nyní se ho chystá v kocovině rozbít. Jsem přesvědčený, že je to špatným rozhodnutím.

Autor je ředitel a majitel společnosti Callido.