Stavební spoření aneb Cizí peří také sluší

Stavební spořitelny nemají na růžích ustláno. Po zdánlivém vítězství u Ústavního soudu, který zrušil zákon snižující státní příspěvek, zavedl zdanění úroků z vkladů u spořitelen a zdanil státní příspěvek připsaný za loňský rok, jim vláda ukázala, že tak jednoduché to mít nebudou. A zákon až na "drobnost" v podobě zdanění loňských příspěvků schválila znovu.

Nález Ústavního soudu má pro stavební spořitelny hořkou příchuť. Jako červená nit se jím vede důležité poselství: Vláda může kdykoli změnit podmínky státní podpory i u stávajících smluv. Jen to musí projít správným legislativním procesem - a nesmí se to týkat již běžícího roku. Stavební spořitelny tak musí o klienta bojovat jinak než státním příspěvkem. To se jim ale moc nedaří.

Státní příspěvek i ve snížené výši stavební spořitelny neustále ve svých prezentacích zdůrazňují jako hlavní přínos pro klienty. A to bez ohledu na to, že jsou to právě klienti v roli daňových poplatníků, kteří si ho z druhé kapsy zaplatí. Prezentace stavebních spořitelen se navíc často tváří, že státní příspěvek jde z jejich kapsy a některé se snaží šířit dojem, že právě ona je ta jediná, která státní příspěvek nabízí, a nikdo jiný.

V podobném duchu se nese nejnovější nabídka Raiffeisen stavební spořitelny - Turbospoření. V tiskové zprávě k novému tarifu stavební spořitelna uvádí: "Klient tak ke garantované úrokové sazbě 2 % p.a. může v následujících letech získat až 16 000 korun navíc!" Nikde ani zmínka o tom, že z oněch 16 tis. Kč navíc je rovných 12 tis. Kč cizího peří - tedy státního příspěvku. Ve skutečnosti stavební spořitelna "ze svého" oproti stávajícím produktům dá mnohem méně.

Tabulka 1: Bonifikace Turbospoření Raiffeisen stavební spořitelny

Poznámka: Bonifikace od RSTS budou vyplaceny při ukončení smlouvy po 31. 12. 2014

Zdroj: Tiskový odbor RSTS

Cizím peřím se chlubí i jiné stavební spořitelny. Na stránkách ČMSS se můžete o zhodnocení stavebního spoření dočíst: "Úročení vašich finančních prostředků až 5,04 % ročně." Jen jako poznámka na okraj spořitelna uvádí: "(Například v případě čtyřčlenné rodiny může činit státní podpora až 8000 Kč ročně.)"

Být stavební spoření skutečně s úročením 5,04 % ročně, pak by za současných podmínek na trhu, kdy úrokové sazby spořicích účtů dosahují nejvýše 2% úročení, bylo skutečně výhodné. Bohužel se ale nejedná o úročení, nýbrž o zhodnocení po započítání státního příspěvku. A pokud by klient měl smlouvu uzavřenou na déle než vázací dobu, jeho roční zhodnocení by dále klesalo.

Pozor na výběr před vázací dobou

Raiffeisen stavební spořitelna v rámci nového Turbospoření nabízí možnost výběru vkladu před vázací dobou bez poplatku. Ten standardně u stavebních spořitelen činí 0,5 % z cílové částky (pozor, nikoli z naspořených prostředků!). Výběr před vázací dobou ale znamená, že klient nedostane státní příspěvek.

Státní příspěvek je na účty klientů stavebních spořitelen připisován každoročně formou "záloh". Klient na jeho výplatu získá nárok až po splnění všech podmínek, z nichž nejdůležitější je dodržení 6leté vázací doby. Jedinou výjimku z tohoto pravidla tvoří čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření, kdy klient získá své naspořené peníze a do zbylé výše cílové částky čerpá úvěr. Na to stavební spořitelna již neupozorňuje.

Stavební spoření: Pro spoření? Jen pro bojácné... hledající riziko

Stavební spoření se státním příspěvkem dokáže být i nadále výhodnou spořicí variantou. Státní příspěvek (a bohužel nic jiného) z něj dělá stále ještě nejvýhodnější konzervativní investici s horizontem 6 let. Bohužel jen pro optimální výši vkladu 20 tis. Kč ročně. Kdo chce spořit víc nebo odložit najednou větší sumu peněz, musí hledat jinde.

Zakládat v dnešní době novou smlouvu o stavebním spoření je ale rizikové víc, než si klienti uvědomují. Vláda i Ústavní soud daly jednoznačně najevo, že se podmínky již běžících smluv mohou měnit. Co se ale pravděpodobně nezmění, je vázací doba. A když by se změnila, tak se pravděpodobně nebude krátit.

Klient tak letos uzavře smlouvu s očekávaným výnosem kolem 5 % po započítání státního příspěvku a v příštím roce vláda může státní příspěvek škrtnout úplně. Další čtyři roky tak klient místo očekávaného výnosu bohatě pokrývajícím standardní inflaci dostane jen základní úrok ve výši 2 %.

Ještě horší dopad pro klienta, který chce pouze spořit a neplánuje peníze vložit do pořízení či opravy nemovitosti, je plánované omezení účelovosti využití i naspořených prostředků pro přiznání státního příspěvku. A v tomto bodě se zdá být pouze otázkou času, kdy mnohokrát propíraný návrh dostane podobu konkrétního zákona.

K čemu stavební spoření?

Stavební spoření má svůj smysl. Jednou z nejdůležitějších výhod stavebního spoření je, že v okamžiku podpisu smlouvy o stavebním spoření klient ví, jakou bude mít úrokovou sazbu z úvěru. Tuto výhodu stavební spořitelny ovšem příliš nezdůrazňují. Naopak upozorňují na druhou stránku věci: Bez čistě spořících klientů nebudou peníze na poskytnutí úvěrů. A bez státního příspěvku nebudou spořící klienti.

Chce-li stát podporovat zkvalitňování bytového fondu České republiky, má k tomu mnohé nástroje. Stavební spoření je jedním z nich. Je otázkou, zda se jedná o nástroj dostatečně efektivní a zda by se nenašel lepší způsob...

V současné podobě stavební spoření se státním příspěvkem vypadá tak, že stát z jedné kapsy středně příjmových obyvatel peníze formou daní vezme, a do druhé kapsy je po "přechroupání" státním aparátem formou státního příspěvku vloží. Samozřejmě nikoli zadarmo - klient si za to navíc musí zaplatit smlouvu u stavební spořitelny.