Stavební spoření nejspíš čeká další redukční dieta

Hospodářské noviny včera informovaly o dalších připravovaných změnách v systému stavebního spoření, které by se měly dotkonout zejména státního příspěvku ke stavebnímu spoření. Zatím jsou na stole tři varianty, z kterých si ministerstvo vybere. Pojďme se na servírované menu podívat zblízka.

Škrty v podpoře stavebního spoření se podepsaly i na výkonu stavebních spořitelen v loňském roce. Jestliže v roce 2009 stavební spořitelny poskytly úvěry za 66,4 miliard, tak v loňském roce to bylo podle informací ČTK o 12 procent méně - 58,3 miliard Kč.

Ministerstvo však hledá další úspory ve veřejných rozpočtech, a jednou z kapitol je opět podpora stavebního spoření. Poradní komise, která se zabývala možnými změnami v systému stavebního spoření, předložila ministru financí Miroslavu Kalouskovi 3 variantní návrhy, jak úspor ve vyplácené sumě příspěvků dosáhnout a stavební spoření rekonstruovat.

Dvě z navrhovaných variant poradní komise vycházejí z programového prohlášení vlády, která se v rámci koaličních jednání shodla na snaze zpřísnění účelovosti stavebního spoření.

 1. Naspořené prostředky pouze na bydlení

Nejrevolučnější varianta předpokládá, že nárok na státní příspěvek by měly pouze klienti, kteří všechny prostředky ze smlouvy stavebního spoření využijí na účely související s bydlením. Její prosazení by se zcela určitě neobešlo bez protestů a šance na úspěšné schválení je ze všech tří variant asi nejmenší.

Pokud by se schylovalo ke schválení této varianty, stavební spořitelny se budou podle vyjádření jejich představitelů snažit prosadit rozšíření účelovosti alespoň o další „bohulibé“ účely, jako je například vzdělání nebo jako alternativy k systému důchodového spoření.  

2. Státní příspěvek pouze na bydlení

V tomto případě návrh počítá s tím, že o využití naspořených prostředků by tak jako doposud rozhodovali klienti, ale sumu státních příspěvků by klienti mohli využít jenom na profinancování výdajů souvisejících s bydlením.

3. Stavební spořitelny aktivní v půjčování

Třetí z návrhů nechce omezovat výši příspěvků. Stát by pouze motivoval stavební spořitelny k větší aktivitě při úvěrování klientů. V této variantě by stát stanovil stavebním spořitelnám, jak velkou část vkladů budou muset svým klientům rozpůjčovat.

„Méně bolestivé by bylo zavést povinnost použít na bydlení jen peníze, které stát vyplácí na státním příspěvku. Tuto variantu nyní komise doporučuje. I tak ale hrozí, že by klienti mohli začít peníze vybírat. V systému je totiž řada lidí, kteří již mají naspořeno několik set tisíc, efekt státní podpory se snížil tak, že jejich čistý výnos se pohybuje těsně nad dvěma procenty. Takové zhodnocení kolem dvou procent dnes nabízejí i některé spořicí účty a termínované vklady, kde jsou peníze snáze dostupné,“ upozorňuje Olga Skalková, redaktorka Hospodářských novin.

Do března by mělo být jasno

Ministerstvo však zatím neuvedlo, kterou variantu upřednostní. A ani zatím není podle Hospodářských novin zřejmé,  jestli by se nově navrhované změny týkaly pouze nově uzavíraných smluv, nebo by se dotknuly i starších smluv.  Podle ministerstva financí bude rozhodující verdikt Ústavního soudu, který má rozhodovat o stížnosti poslanců ČSSD na již dříve schválené zpětné zdanění státní podpory za rok 2010 a na snížení státní podpory na 2000 korun i u starých smluv.

„Pokud Ústavní soud neshledá na nepřímé retroaktivitě, kterou jsme uplatnili, žádné protiústavní aspekty, pak ji budeme chtít uplatnit i na staré smlouvy. Rádi bychom pak dali návrh novely v březnu do připomínkového řízení a pravděpodobně v dubnu ji předložili vládě,“ nastínila plány ministerstva Klára Król, náměstkyně ministra financí.    

Spořitelny varují před striktní účelovostí

Podle předpokladů stavební spořitelny s plány na redukci podpory stavebního spoření nesouhlasí. Zejména první dvě varianty by znamenaly podle jejich názoru citelný zásah do systému stavebního spoření a s velkou pravděpodobností by znamenaly další odliv „přátelských klientů“, tzn. klientů, kteří stavební spoření využívají pouze pro zhodnocování vlastních úspor a neplánují žádat o úvěr.

"Účelovost by zničila podstatu systému. Stavební spořitelny potřebují přátelské klienty, kteří si nechávají zhodnocovat svoje prostředky, aby bylo z čeho financovat úvěry na bydlení ostatním klientům," řekl Jiří Šedivý z Asociace Českých stavebních spořitelen.

Prvními změnami prošlo stavební spoření již se začátkem letošního roku. Státní podpora připsaná v letošním roce za loňský rok bude zdaněna 50 procenty a v dalších letech příspěvek státu klesne ze stávajících 15 procent na 10 % z ročního vkladu střadatelů (maximálně však 2000 Kč/rok). Novela nově také od letošního ledna zdaňuje výnosy ze stavebního spoření. Díky těmto opatřením by mělo ze státního rozpočtu na podporu stavebního spoření jít v letošním roce o 6 miliard korun méně. Efekt nově navrhovaných řešení zatím není znám.