Stavební spoření: Šest let a dost!

Stavební spoření je díky státní podpoře výhodným spořícím produktem. Vyplatí se ale jen po dobu šesti let - a ne víc. Proč? Nabízí jen nízké úrokové zhodnocení. Nevyplatí se příliš prodlužovat ani smlouvy s vyšší státní podporou. Je lepší uzavřít novou smlouvu.

Dvojí účel stavebního spoření

Stavební spoření má pro klienty dvě výhody. První je státní příspěvek a daňové osvobození při spořící fázi. Druhou je levný úvěr ve fázi přidělení úvěru, možnost odpočtu zaplacených úroků od základu daně, stálá úroková sazba po celou dobu splácení a možnost kdykoli vložit mimořádnou splátku.

Při uzavírání smlouvy o stavebním spoření lidé zpravidla již alespoň rámcově vědí, zda chtějí jen spořit, nebo se připravují i na čerpání úvěru (a nebo rovnou čerpají úvěr překlenovací). Tomu přizpůsobují především cílovou částku... a dobu, po jakou chtějí mít stavební spoření uzavřené.

Je-li vaším cílem co nejlepší zhodnocení, je vhodné volit cílovou částku, kterou naspoříte včetně státní podpory a jejího zhodnocení po šesti letech vázací doby. Nezaplatíte tím zbytečně poplatek navíc. Nemá ani smysl uzavírat smlouvu na dvojnásobnou cílovou částku „pro případ, že byste úvěr potřebovali“. Pokud úvěr budete skutečně potřebovat, pravděpodobně vás přibližně 150 tis. Kč nezachrání a budete muset buď navyšovat cílovou částku, nebo uzavírat novou smlouvu či poohlédnout se po hypotéce.

Proč rušit stavební spoření po šesti letech

Spořící část stavebního spoření je zajímavá především díky státní podpoře. Čím více peněz ale máte naspořeno, tím menší díl výnosu oproti úrokům státní podpora znamená - a tím klesá její celkový význam.

Spoříte-li první rok, z naspořených 20 000 Kč získáte státní podporu 3 000 Kč, tedy 15 %. Druhý rok ale již máte naspořeno 40 000 Kč (plus první státní podporu, plus zhodnocení, dnes zpravidla ve výši 2 %) - a státní podpora tak činí již jen 7,5 % z naspořené částky... šestý rok naspoříte téměř 145 tis. Kč (včetně státního příspěvku za 5 let a zhodnocení) a státní podpora 3 tis. Kč tak tvoří jen 2 % z celkového vkladu. Kdyby peníze na účtu zůstávaly dále, váha státního příspěvku by dále klesala.

V současnosti je i na spořících účtech bez výpovědní lhůty úročení ve výši 3,5 %. Zůstanou-li prostředky na účtu stavebního spoření, budou úročeny jen 2 % - a ztrácíte tak de facto 1,5 % ročně.

„Chci si nechat státní podporu 4,5 tis. Kč“

V současnosti ještě nekončí smlouvy o stavebním spoření uzavřené podle nových pravidel, tedy se státní podporou 3 tis. Kč, ale smlouvy podle starých pravidel, tedy se státním příspěvkem 4 500 Kč. Kdy se tyto smlouvy za současných podmínek vyplatí zrušit - jsou-li uzavřeny s úrokem 2 %, jak bylo v roce 2003 již obvyklé? Proč?

Zda se smlouvu vyplatí zrušit či nikoli zjistíme stejně jako v předchozím případě. Na účtu stavebního spoření budete mít naspořeno po pěti letech včetně státní podpory necelých 120 tis. Kč (na maximální příspěvek podle starších pravidel dosáhnete při roční úložce 18 tis. Kč).

Při prodlužování smlouvy ze 120 tis. Kč a 2% úroku obdržíte výnos 2 400 Kč. Pokud byste peníze převedli na spořící účet s 3,5% výnosem, získáte 3 570 Kč (po zdanění ve výši 15 %). Zároveň ztratíte státní podporu ve výši 4,5 tis. Kč, ale získáte možnost nové ve výši 3 tis. Kč. Vaše ztráta státní podpory tak činí „jen“ 1 500 Kč. Na úrocích získáte vyšší výnos o 1 170 Kč... Po pěti letech se tedy zrušení smlouvy nevyplatí.

Podívejme se na kouzlo šestého roku spoření s pětiletou vázací dobou. Uzavřeli-li jste smlouvu před koncem roku 2003, na začátku roku 2009 vložíte ještě jednou 18 tis. Kč. Na peníze byste pak nemuseli čekat - pokud byste smlouvu hned vypověděli, získáte zpět peníze, včetně nově vložených, do tří měsíců (čas lze zkrátit - pokud nyní podáte výpověď, uplyne již začátkem března a prostředky můžete i na vypovězený účet zaslat). Jen na šestou státní podporu si budete muset rok počkat.

Abyste získali 7. státní podporu na starou smlouvu, museli byste čekat přinejmenším jeden rok. Po 6 letech spoření by na vašem účtu leželo již 144 tis. Kč. Na úrocích byste získali od stavební spořitelny za jeden rok 2 880 Kč, kdežto na lépe úročeném spořícím účtu po zdanění 4 284 Kč. Tedy o 1 404 Kč více. Ani po šesti letech (a pár dnech pro sedmou státní podporu) by se tedy stavební spoření zrušit nevyplatilo.

O rok později by na účtu leželo téměř 170 tis. Kč. Úroky od stavební spořitelny by činily 3 400 Kč, možný výnos na spořících účtech podle aktuálních podmínek by byl 5 058 Kč. Rozdíl by se tedy naklonil ve prospěch spořících účtů. Stavební spoření by se vyplatilo vypovědět po šesti letech spoření a sedmi přiznaných státních podporách - začátkem roku 2010. Novou smlouvu by se pak vyplatilo uzavřít koncem roku 2011.

„Nebezpečí“ výpočtu

Výpočet výhodnosti rušení či ponechání smlouvy o stavebním spoření vychází ze současných podmínek. Ty se mohou ale změnit a je možné, že v příštích letech úrokové sazby na spořících účtech klesnou nebo naopak vzrostou. Princip výpočtu zůstává ale stejný.

Zanedbával jsem poplatky. Ty se platí u nové i staré smlouvy a rozdíl mezi nimi je minimální. Nepočítal jsem ani optimální variantu minimálního spoření, kdy stačí vkládat postupně menší částky na účet a státní podpora se počítá i z připsaných úroků.

Pokud máte možnost, schopnosti či odvahu dosahovat vyššího zhodnocení než na spořících účtech, může se vám, vyplatit stavební spoření vypovědět dříve - nebo se vám nemusí navzdory státní podpoře vyplatit vůbec.