Brněnské Výstaviště nemělo pro pavilon D uplatnění, využil ho kraj

17.12.2014 10:12 Tisková zpráva:

Otázka: Jak vlastně došlo k myšlence přestavby pavilonu D? 

Odpověď: Záměr vybudovat regionální science centrum, ve vyspělé Evropě běžnou součást vybavenosti metropole o velikosti Brna, vznikl ve vedení Jihomoravského kraje, s podporou evropských fondů. Umístit science centrum do nevyužívaného a na rekonstrukci zralého pavilonu D brněnského Výstaviště představoval výhodu jak pro investora, tak pro Výstaviště. Navíc byl pavilon D před zahájením rekonstrukce ve velmi špatném technickém stavu, zejména střecha a fasáda. V případě střechy byl technický stav již na samotné hranici únosnosti. Takže se v podstatě sešly dvě potřeby. Výstaviště si přálo, lidově řečeno, zbavit se pavilonu, pro který nemělo využití a jehož stav přitom vyžadoval neodkladnou a nutnou rekonstrukci, a Jihomoravský kraj tím získal pěkný a vhodný prostor pro svůj záměr. Tím bylo vytvoření centra vědy, které by hravou formou podpořilo růst zájmu o vědu a techniku, zvýšilo obecné povědomí v technických oborech, a také přispělo k navýšení návštěvnosti v regionu.

Otázka: Tato situace však nastala již před několika lety. Jak dlouho se tedy na zakázce rekonstrukce pracovalo? 

Odpověď: Zakázka přestavby pavilonu D procházela, jak to u rozsáhlejších projektů tohoto typu leckdy bývá, různými peripetiemi. Samozřejmě to jde ruku v ruce s faktem, že projekt nebyl v rámci celého období dostatečně dobře financovaný. Nicméně nakonec se podařilo ve spolupráci s dodavatelem a krajem situaci úspěšně vyřešit. Na projektu se tak pracovalo minimálně pět let.

Otázka: Nechali jste se při tvorbě designu, zejména tedy monumentálního ornamentu u vchodu, něčím konkrétním inspirovat?

Odpověď: Základní idea přestavby pavilonu na science centrum je postavena na kontrastu. Myšlenka organické lasturovité přístavby vstupu vznikla ze záměru upozornit na vchod, který se v ní nachází, a který byl doposud orientován ze strany Výstaviště.  Jelikož je pavilon již vyčleněn z areálu a má fungovat jako samostatný objekt, bylo třeba dát příchozím najevo, že se do této části budovy dostanou z opačné strany, než do ostatních pavilonů. Tedy konkrétně z ulice, od hotelu Voroněž. Zároveň se jedná se o jakýsi kontrastní organický prvek k velmi striktnímu, jednoduchému tvaru původní budovy. V tomto případě se tedy kloubí ryze praktická stránka s tou uměleckou. Nedá se však říci, že by nás něco konkrétního inspirovalo k vytvoření daného tvaru. Možná se jen někdo z kolegů, architektka Němcová či architekt Lacina, zrovna vrátil z dovolené u moře J 

Otázka: Lastura u vchodu je moderním prvkem, zbytek budovy však působí poněkud tradičním dojmem. Byl to záměr?

Odpověď: Přesně tak. Zbytek budovy pavilonu D byl zcela záměrně zrekonstruován pokud možno v identické podobě, v jaké byl v původním, 40 let starém návrhu. To byl jeden z našich stěžejních cílů. Přáli jsme si respektovat tento symbol architektury 70 let, který vytvořil architekt Denk. Budova pavilonu je zajímavá i svým konstrukčním řešením. Střecha je tvořena prostorovou příhradovou konstrukcí, uloženou pouze na osmi mohutných ocelových sloupech. Prosklená fasáda tvoří samostatnou slupku budovy, která není nijak spojená s vestavěnými patry. Je to tedy taková nadčasová krystalická kostka. Důležitým úkolem rekonstrukce byla sanace havarijního stavu střechy, která má v sobě aktuálně implantovaný systém, monitorující případné statické poruchy. 

Otázka: Jaké byly podle vás nejzajímavější momenty výstavby pavilonu? 

Odpověď: Zajímavých momentů bylo mnoho, ale rozhodně bylo velmi inspirující spolupracovat se subdodavatelem, který měl na starost vybudování vstupní „améby“, firmou Taros Nova. Zcela neuchopitelný tvar, vizi architekta, kterou bylo jen velmi obtížné převést do projektové dokumentace, se jim podařilo, myslím, ve velmi dobré kvalitě zrealizovat ke spokojenosti všech účastníků výstavby.

Otázka: Trošku odbočím. Vaše architektonická a inženýrská kancelář slaví příští rok 20 let od svého založení. Na které zrealizované stavby za uplynulou dobu vedle pavilonu D rád vzpomínáte?

Odpověď: Zejména na ty, které byly svým způsobem přelomové a posunuly naši firmu o krok dál. Jednou z nich je určitě výstavba Galerie Vaňkovky, kde jsme poprvé využili činnost obou našich divizí – projektování a projektové řízení. Tuto zakázku jsme navíc stihli dokončit v termínu, což se vzhledem k napnutému harmonogramu zdálo skoro nemožné. Dále určitě na výstavbu obchodního centra Nová Karolina v Ostravě, kde jsme opět využili činnost obou našich divizí. Zde navíc vzhledem k rozsahu celé stavby ve špičce působila v různých rolích bezmála polovina naší firmy. Významnou referencí v oblasti construction managementu bylo také v tomto roce dokončené administrativně – obchodní centrum Florentinum v Praze. Ze zajímavých prací bychom ještě mohli uvést wellness hotel Vista v Dolní Moravě, aquacentrum Kohoutovice nebo Onkologický pavilon FN Plzeň.

 

Tisková zpráva: Architektonická kancelář K4

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *