Dobrá úvěrová a platební historie je základem úspěchu při žádosti o každou solidní půjčku. „Zákon o spotřebitelském úvěru přikazuje poskytovatelům prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splácet,“ říká Miloš Borovička a dodává: „Banky i nebankovní společnosti si k posuzování vytvářejí společné systémy, kde zaznamenávají například naší platební morálku. Smí tak činit ovšem jen se souhlasem klientů.“
Má-li spotřebitel problém získat spotřebitelský úvěr, může být na vině jeho nedobrá úvěrová historie. „Negativní záznamy uchovává většina registrů tři až čtyři roky, neúspěšné žádosti o úvěr pak půl roku až rok. Hlavní registry umožňují za poplatek získat výpis, ze kterého lze ověřit své závazky, a v případě nesrovnalostí se domáhat opravy,“ vysvětluje Miloš Borovička.
Opatřovat si výpis z registrů v souvislosti s žádostí o úvěr je ovšem zbytečné, neboť členské společnosti do nich mají se souhlasem žadatele přístup. „Bohužel ne vše, co se tváří jako registr dlužníků, je pro poskytovatele úvěrů relevantní. Jako příklad lze uvést systém CERD – Centrální registr dlužníků. Ten vypadá velmi seriózně, ale registrace v něm může být současně snadnou cestou k tomu stát se neplatičem,“ říká Borovička a vysvětluje: „CERD nabízí registraci „zdarma“. Současně ovšem požaduje poplatek za ověření adresy, bez něhož nelze jeho služby využívat. Deaktivace účtu pak stojí dle ceníku 500 Kč. Pokud je zákazník nezaplatí, CERD jej může zařadit do databáze dlužníků. Takové praktiky hodnotíme jako klamavé. Navíc potvrzení o bezdlužnosti ze systému CERD nebude řadu institucí vůbec zajímat, neboť využívají informace z oficiálních registrů.“