EKOSPOL: 40 % bytů v novostavbách kupují mimopražští zájemci. Vedou Středočeši a Slováci

13.09.2010 03:09 Tisková zpráva: EKOSPOL

Z analýzy 750 kupních smluv klientů, kteří u přední české developerské společnosti EKOSPOL a.s. zakoupili nový byt v období let 2007-2010, vyplývá, že zdaleka největší podíl kupců pražských novostaveb pochází z řad původně mimopražských zájemců. Do analýzy kupních smluv bylo zahrnuto všech šest velkých developerských projektů, které EKOSPOL v tomto období úspěšně dokončil. Všechny byty ve všech sledovaných projektech jsou dnes již vyprodány.

Bez výjimky ve všech projektech převládají klienti s trvalým bydlištěm mimo území hlavního města. Jejich podíl dlouhodobě osciluje okolo 40 %. Podle Evžena Korce, generálního ředitele a předsedy představenstva EKOSPOL a.s., je značný podíl mimopražských klientů důsledkem vysoké životní úrovně v Praze, která láká kvalifikované pracovníky z jiných regionů. „Zejména v letech ekonomické konjunktury přicházely do Prahy tisíce nových obyvatel. Typickým modelem pro ně bylo přijít do Prahy za účelem studia a během studií a prvních 2-5 let zaměstnání bydlet v podnájmu. Jakmile ale dotyčný získal jistotu stabilního a nadprůměrně placeného zaměstnání, rozhodl se pro vlastní bydlení, které je vždy výhodnější než nájemní bydlení a navíc jde o zajímavou formu investice do budoucna,“ myslí si Evžen Korec.

Další statistiky získané z kupních smluv mu dávají za pravdu. Největší podíl kupujících tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním, přes 40 % všech kupců je ve věku od 30-36 let. Největší podíl připadá na páry, nejčastěji společná jmění manželů. Pokud jde o srovnání pohlaví, pak o něco aktivnějšími kupci jsou dlouhodobě muži.

Češi jsou ochotni stěhovat se za prací, ale pouze na malé vzdálenosti. Slováci naopak

Podle výsledků analýzy EKOSPOL a.s. by se mohlo zdát, že pracovní mobilita Čechů a jejich ochota stěhovat se za prací je poměrně vysoká. Tak úplně to ale neplatí.

Plnou třetinu všech mimopražských klientů totiž tvoří lidé s trvalým bydlištěm ve Středočeském kraji, tedy v kraji ze všech stran obepínajícím hlavní město. Na druhém místě se pak se zhruba 15 % podílem ocitají Slováci. Zbylé kraje České republiky jsou zastoupeny rovnoměrně a v zanedbatelném množství, což svědčí o tom, že Češi jsou sice ochotni stěhovat se za prací, ale pouze na relativně malé vzdálenosti.

„Provedli jsme zároveň analýzu korespondenčních adres kupujících a z ní vyplývá jediné – drtivá většina kupujících s mimopražským trvalým bydlištěm má korespondenční adresu ve stejné či sousední městské části, jako bytový projekt, v němž nakonec koupí byt,“ upozorňuje Evžen Korec. „Potvrzuje se, že tito lidé nejprve několik let bydlí v podnájmu, a teprve až si zvyknou na lokalitu, její občanskou vybavenost a okolí, hledají si zde také vlastní bydlení,“ pokračuje Korec.

Krize složení zájemců příliš nezměnila

Nabízí se ještě jedna otázka: Došlo v souvislosti s hospodářskou recesí k nějaké změně v chování kupujících? „Z hlediska demografického spíše nikoli. Složení obyvatel dle věku, pohlaví či trvalého bydliště zůstává přibližně stejné,“ odpovídá Evžen Korec. „Více než dříve však dnes kupují byty vysokoškoláci, kteří mají zpravidla vyšší příjem a méně se obávají ztráty zaměstnání. Také si dobře uvědomují, že koupit nový byt dnes za přiměřenou cenu znamená udělat dobrý obchod,“ říká Korec.

Z hlediska čerpání hypotéčního úvěru pak v posledním roce došlo k posílení role vlastních finančních prostředků. Zatímco v letech 2007 a 2008 dosahovala průměrná hypotéka 85 % kupní ceny nemovitosti, dnes je tento podíl roven 70 %.