Nás se živelné pohromy netýkají?

24.11.2008 02:11 Tisková zpráva:

Žijeme v době paradoxů. Začátkem tohoto roku jsme díky příznivému počasí mohli venku chodit v tričku s krátkým rukávem. Po změně klimatických podmínek se začátkem měsíce března přes naše území přehnala poměrně silná vichřice Emma. Konec měsíce byl ve znamení hustého sněžení. Od začátku října se na západě Čech opakovaně otřásla země silou okolo 3,9 stupně Richterovy stupnice.

Poslední zemětřesení bylo se smutnými následky 2 mrtvých zaznamenáno v sobotu 22.11. na Havířovsku a Karvinsku. Nejen ze statistik je tedy zřejmé, že rozmary počasí a četnost živelných událostí se pomalu ale jistě zvyšují.

„Měli bychom tedy být raději připraveni na vrtkavost počasí i jeho důsledky a snažit se před těmito nevypočitatelnými vlivy chránit a zabezpečit svůj majetek. Nebo alespoň si zajistit, že budeme mít na krytí vzniklých škod dostatek prostředků,“ říká Dr. Alena Bartoňová, jednatelka společnosti GrECo International s.r.o. Zda je v některých případech na vině globální oteplování planety země nebo porucha klimatického systému, těžko vyřešíme, ale pokud nejsme schopni těmto událostem předejít, měli bychom být alespoň připraveni na jejich následky.

Jednou z možností, jak zajistit Vaše klidné spaní i chod firmy s "živly za okny", je živelní pojištění. V dnešní době se již většina firem bez tohoto základního pojištění neobejde a ví moc dobře proč. „Létající“ střechy, rozbitá skla výloh, výpadky elektrického proudu a další nečekané následky mají na kontě vichřice, které postihly Evropu. To, kdy další vichřice nebo větší zemětřesení udeří, ovlivnit nedokážeme, ale předejít vyprázdnění našich peněženek za škody můžeme. Dobré pojištění může v takovýchto mimořádných situacích zachránit fungování celé firmy nebo domácnosti.

Pojištění proti živelním rizikům   by mělo chránit majetek průmyslových podniků, podnikatelů i občanů před poškozením nebo zničením. Hmotný majetek je možné pojistit proti celé řadě různých nebezpečí. Základem je pojištění proti požáru, výbuchu, úderu blesku a nárazu nebo zřícení letadla (souhrnně používáme pojem "flexa"). Toto základní živelní pojištění si může klient rozšířit o pojištění dalších rizik: povodeň, záplava, vichřice, krupobití, sesuv půdy, zřícení skal či zemin, lavina, pád stromů, stožárů a jiných předmětů, zemětřesení, tíha sněhu a námrazy, poškození nebo zničení věci vodou z vodovodních zařízení (souhrnně "sdružený živel"). Podle specifických potřeb klienta lze pojištění ještě individuálně rozšířit i o některá další rizika. Konkrétní vymezení pojišťovaných rizik v návrhu pojistného programu klienta by mělo vycházet z pečlivého posouzení vzniku možných škod pro jednotlivá místa pojištění.

Většina živelních rizik, která jsou výše uvedena, bývá zahrnuta v pojistných podmínkách. Přesto ani při výběru pojistného krytí není opatrnosti nikdy nazbyt a je mnohdy rozumnější obrátit se na makléře, který má situaci nabídky na trhu zmapovanou. Pojišťovací makléř zná také dobře výjimky, na které se pojištění nevztahuje, a které naleznete v kolonce pod názvem „Výluky z pojištění“ nebo „Pojištění se nevztahuje …“, a to buď v pojistných podmínkách, nebo přímo v pojistné smlouvě. V těchto částech pojistných podmínek nebo pojistné smlouvy jsou uvedeny věci nebo události, které konkrétní pojišťovna nepojišťuje, tedy na které se pojistné krytí nevztahuje. V některých případech poskytuje pojišťovna pouze omezené plnění tzv. "limity" plnění. Tato omezení se většinou týkají vybraných živelních nebezpečí, jako je např. záplava, povodeň, tíha sněhu nebo i zemětřesení.

Pozornost je nutné věnovat i výkladu jednotlivých pojmů, který je vždy uveden v pojistných podmínkách jednotlivých pojišťoven. Například vichřice se hodnotí podle rychlosti větru, proto silný vítr tedy ještě nemusí znamenat vichřici, i když jste díky němu přišli o střechu nad hlavou. Obdobně je tomu i u pojmu zemětřesení, kterým se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují určitého stupně mezinárodní stupnice MSK. Zde stanovují pojišťovny, od kterého stupně MSK považují škodu za pojistnou událost. Zpravidla bývá uznán nejméně 6. stupeň MSK–64, udávající makroseizmické účinky zemětřesení, a to v místě pojištění (nikoliv v epicentru).

Pro klasifikaci intenzity zemětřesení se v Evropě užívají nejčastěji dvanáctistupňové  stupnice. V současné době se ale také používá stupnice označovaná MSK-64, která mnohem podrobněji popisuje klasifikaci jednotlivých intenzitních stupňů (MSK je zkratka jmen autorů stupnice Medvěděv/Rusko, Sponheuer/Německo, Kárník/Česká republika). Na rozdíl od magnituda (M), což je veličina, charakterizující jednoznačně velikost každého zemětřesení, se intenzita zemětřesení mění podle toho, kde pozorujeme jeho účinky. Až na výjimky klesá se vzdáleností od epicentra. Intenzitu zemětřesení vyznačujeme na mapě pomocí izoseist. Izoseisty jsou čáry, které ohraničují oblasti, v nichž otřesy přesáhly určitou intenzitu.

I

Nejdůležitější projevy zemětřesení:

1

Zaznamenávají pouze přístroje

2

Pocítí vnímavé osoby, pokud jsou v klidu

3

Slabé kývání zavěšených předmětů

4

Okna, dveře a nádobí drnčí

5

Pociťuje většina lidí, nestabilní předměty se kácí

6

Posunují se i větší předměty, poškození omítek, komínů, trhliny ve zdech

7

Těžká poškození chatrných budov, padání komínů, na svazích trhliny v zemi

8

Poškození i dobrých budov, sesuvy půdy, trhliny v půdě

9

Panika, zřícení chatrných budov

10

Poškození i specielně konstruovaných budov, mostů a cest

11

Nepoužitelné silnice a železnice, zničení potrubí, sesuvy

12

Změní se tvářnost krajiny


Výše uvedená mapka je příkladem pro nejsilnější zemětřesení západočeského seizmického roje z 21. 12. 1985 v 11hod 16 min, pro který bylo určeno ze záznamů seizmických stanic magnitudo M = 4,6 a intenzita určená v epicentru přesáhla hodnotu 7. Na mapě je vyznačeno, jak se intenzita tohoto zemětřesení mění se vzdáleností. Na obrázku jsou tyto oblasti odlišené barevně. Např. v Chebu při tomto zemětřesení intenzita přesáhla hodnotu 6. V Plzni, Praze, Českých Budějovicích i v Ústí nad Labem byla intenzita 4. Takovéto mapy se konstruují na základě vyhodnocení dotazníků vyplněných občany, kteří účinky zemětřesení pocítili.

Poměrně silné zemětřesení se na Chebsku objevilo naposledy koncem října a předtím na přelomu let 1896 a 1987, kdy dosáhlo bezmála 5 stupňů. Slabá zemětřesení, která člověk buď vůbec nepocítí, nebo která se projeví na nestabilních předmětech v domácnosti (skleničky na policích, lustr, hodiny na stole), jsou velmi častá i v seizmicky klidnějších oblastech – např. seizmické roje v západních Čechách mohou vést až k lehkému popraskání zdí, na Ostravsku dochází často k slabým otřesům v souvislosti s důlní činností.

Pro ilustraci uvádíme hodnocení síly zemětřesení:

  • Mikro (méně než 2,0) – mikrozemětřesení, nepocítitelné
  • Velmi malé (2,0 – 2,9) – většinou nepocítitelné, ale zaznamenatelné
  • Malé (3,0 – 3,9) – pocítitelné, nezpůsobující škody
  • Slabé (4,0 – 4,9) – citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky, významné škody nepravděpodobné
  • Střední (5,0 – 5,9) – může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti, pouze drobné poničení dobře postaveným budovám
  • Silné (6,0 – 6,9) – může ničit do vzdálenosti 100 km
  • Velké (7,0 – 7,9) – může způsobit vážné škody na velkých oblastech
  • Velmi velké (8,0 a výše) – může způsobit škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů

Laické vnímání a posuzování míry rizika, v tomto případě živelního, se může v mnoha případech lišit od odborného. Výše uvedené skutečnosti jsou nejen malou sondou do zmíněné problematiky živelních rizik a způsobu hodnocení a pojištění jednoho z nich, ale zároveň i varováním, abychom některá méně častá rizika neopomíjeli.

„Při sjednávání pojištění je opravdu třeba věnovat velkou pozornost zejména jednotlivým pojmům a jejich vysvětlení, výjimkám a případům, kdy je plnění omezené. Neriskujte ani v tomto případě a obraťte se raději na odborného poradce,“ doporučuje Dr. Alena Bartoňová.