NBU 2015: KOSTLIVCEM VE SKŘÍNI SE STÁVAJÍ ODDLUŽOVACÍ SPOLEČNOSTI, DOBRÝM PŘÍKLADEM ROKU JAPONSKÁ PŮJČKA

Kostlivcem roku se stávají oddlužovací společnosti 

David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, o.p.s., rozhodl o tom, že pomyslným kostlivcem, který v roce 2015 zůstává ve skříni úvěrového trhu v České republice, jsou takzvané oddlužovací společnosti. Ty považuje za nebezpečné pro spotřebitele, a to nejen kvůli ceně, kterou spotřebitelé zaplatí ve víře, že se tím vyhnou ještě větším problémům, ale také za to, že ve skutečnosti tyto společnosti fakticky dlužníkům v problémech ani nepomáhají, a mnohdy ani pomáhat nechtějí. „Jde jim jen o peníze, skutečný osud těch, kdo se na ně obrací, je jim lhostejný: vysvětluje Šmejkal, proč ocenění Kostlivec ve skříni oddlužovacím společnostem udělil. 

„Trh se jasně vyhranil. Na jednom pólu vidíme banky podléhající zákonu o bankách, dohledu ČNB a Etickému kodexu ČBA, hned za nimi nebankovní společnosti zabývající se úvěrovým financováním sdružené v ČLFA a respektující Etické předpisy ČLFA, a poté neregulovaná šedá zóna některých celostátních a především lokálních poskytovatelů úvěrů. V našem právním prostředí, kde firma zmizí bez větších následků pro majitele a management, kdy firma, pokud není bankou, nemusí mít, co se týče poskytování retailových úvěrů, v podstatě žádné skrupule díky slabé regulaci, je s ojedinělými výjimkami nanejvýš rizikové uzavřít smlouvu se subjektem stojícím mimo profesní asociaci. Výsledkem jsou katastrofálně nevýhodné smluvní podmínky pro klienta a riziko dluhové pasti. Profilace je jasná, ale finanční gramotnost nízká. Trh šedých úvěrů kvete,“ dodává Šmejkal. 

Dobrým příkladem Japonská půjčka

Patrik Nacher, provozovatel serveru bankovnipolatky.com vybíral Dobrý příklad roku, ve kterém se vrátil ke svému nedávnému vlastnímu projektu. Nakonec se rozhodl Dobrým příkladem roku vyhlásit Japonskou půjčku. „Mikropůjčky jsou obecně celkem nebezpečné, drahé a méně přehledné. Nebezpečné proto, že si je klienti berou nikoliv v mimořádné situaci, ale často jako zcela běžný spotřebitelský úvěr. Drahé proto, že to vychází z jejich charakteru a zaměření (krátká doba, malé částky) a nepřehledné proto, že se u nich nemusí udávat RPSN a je tam celá řada dalších nákladů, které klient může přehlédnout. Jsem proto rád, že na trhu mikropůjček funguje Japonská půjčka od Home Credit, která se v těchto třech ohledech vlastně chová jako klasický spotřebitelský úvěr,“ vysvětluje Nacher svůj výběr. 

^REKLAMA

ÚVĚROVÝ TRH V ČESKÉ REPUBLICE POHLEDEM ODBORNÍKŮ 

Jak se dívají na trh spotřebitelských úvěrů? Co je podle nich dobře, a co špatně? Zeptali jsme se Davida Šmejkala, ředitele Poradny při finanční tísni, a Patrika Nachera, provozovatele serveru bankovnipoplatky.com a autora knihy Konec finančních negramotů v Čechách. 

JAKÝ JE VÁŠ POHLED NA PŘÍSTUP ÚVĚROVÝCH SPOLEČNOSTÍ KE SPOTŘEBITELŮM, JAKÉ JSOU TRENDY NA TRHU, JAK JEJ VŮBEC HODNOTÍTE? 

David Šmejkal:  „Situace je špatná. Strmě stoupá počet vícečetných exekucí i počet exekucí na důchody. Přístup ve smyslu „urvi co můžeš“ vede ke zneužívání slabých a nezkušených. Stát nemá pádnou ruku, podnikat v poskytování úvěrů a následného oddlužení může, kdo chce (dokonce spřízněné firmy stejného majitele). Jedním slovem Klondike. Světlo na konci tunelu lze vidět ve zlepšené legislativě na evropské úrovni, v sociální odpovědnosti a etických závazcích poskytovatelů úvěrů, v činnosti neziskových organizací a všeobecně ve vzrůstající osvětě a vzdělání.“

^REKLAMA

Patrik Nacher: „Cena úvěru je dnes pro klienty krásně přehledná a to v podobě RPSN. Tento luxus, tedy roční procentuální vyjádření všech nákladů do jedné cifry, nemá žádná jiná komodita, služba, produkt, zboží. I přesto bohužel lidé nejen, že cenu úvěru neporovnávají, ale dokonce často ani RPSN nevyhledávají a uspokojí se pouze s výší úroku, která je o to menší, o co je na úkor RPSN více viditelná.“

JAK HODNOTÍTE PŘIPRAVOVANOU LEGISLATIVU KE SPOTŘEBITELSKÝM ÚVĚRŮM A JEJÍ DOPAD NA TRH?

David Šmejkal:  „Jednoznačně pozitivně. Je třeba důsledně srovnat podmínky poskytování úvěrů na jednotnou míru. Zákon o úvěru by měl bez výhrad platit pro všechny poskytovatele úvěrů, ať půjčují tisíc korun nebo pět. Každý si přece dokáže představit pět po sobě následujících úvěrů, pokud by zůstala nějaká hranice pro „spotřebitelský“ úvěr jako dnes. Jako zásadní vidím i práci poskytovatelů s úvěrovými registry, resp. úpravu výhradního postavení registrů ve zjišťování úvěruschopnosti klienta.“

Patrik Nacher: „Velká konkurence, řada možností si spočítat výhodnost jednotlivých řešení, kalkulátory, porovnávače. Na druhé straně paradoxně stále malá ochota klientů si porovnávat, vybírat, měnit či dokonce kontrolovat svého potenciálního věřitele.“

PROJEVUJÍ SE, DLE VÁS, NA ÚVĚROVÉM TRHU INOVACE VE PROSPĚCH SPOTŘEBITELŮ?

David Šmejkal: „Nové technologie zpřístupňují služby většímu okruhu klientů, cílí především na mladší a vnímavější spotřebitele. Úspěch produktových inovací, řekněme spíš přejímání osvědčených  modelů jako je shadow banking, či peer-to-peer lending, závisí na kvalitě právního prostředí. Pokud se jedná o investice, každý nese své riziko, avšak dostupnost, správnost a srovnatelnost informací je zde zcela zásadní a nové produkty nesou své riziko. U neinvestičních produktů by riziko měl rychle postihnout regulátor a jednat ve smyslu ochrany slabší smluvní strany.“ 

Patrik Nacher: „Tak především se ty procesy zjednoduší, urychlují. Jestli je to vždy dobře, nejsem si jist. O úvěru, o zadlužování je třeba přemýšlet, technologie mi může věc usnadnit a ulehčit, ale zároveň vlastně mi tak trochu zkomplikovat život.“