O Velikonocích pozor na alkohol, sváteční řidiče i střet vozidla se zvěří

23.03.2016 03:03 Tisková zpráva: Generali Pojišťovna

Velký pátek se vrátil do kalendáře jako státní svátek a den pracovního volna. „Mnoho lidí prodloužený víkend využije k návštěvám příbuzných a známých. Na silnici se objeví vyšší počet svátečních řidičů. Je potřeba dbát zvýšené opatrnosti. Mezi nejčastější příčiny nehod o Velikonocích v roce 2015 patřilo nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem,“ říká Martin Farář z BESIPu.

Řidiči by si měli dát pozor také na konzumaci alkoholu a myslet na jeho zbytkový obsah v krvi. Kromě toho, že se dá předpokládat, že policejní hlídky budou četnější, alkohol za volant nepatří.

STŘET VOZIDLA SE ZVÍŘETEM

Nejvíce střetů vozidel se zvířaty v loňském roce, celkem 358 případů, eviduje pojišťovna Generali ve Středočeském kraji. „Tento počet představuje 15 procent  podobných havárií v celé České republice,“ komentuje číslo Jiří Cívka z pojišťovny Generali. Následují kraje Jihočeský, Plzeňský a Moravskoslezský s průměrným počtem 262 nehod. Nejnižší případů je v Karlovarském kraji a Praze. V obou případech se počet nehod dostal pod stovku na 76, respektive 48 případů.

POZOR NA ZMĚNU ČASU

Nejrizikovější doba bývá zhruba dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. „Zvěř nemá hodinky a naše změny času neregistruje,“ říká Jiří Cívka z Generali. Denní aktivita zvířat je silně závislá na poloze slunce na obloze. Kvůli časovému posunu je však na silnicích o hodinu dříve silnější provoz. V místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při hledání potravy, tím pádem narůstá riziko střetu – na začátku dubna až o třetinu

Změna času se podepisuje také na koncentraci řidičů. Než si organismus zvykne, u mnoha lidí doprovází přechod na jiný časový režim únava, nepozornost či zpomalené reakce. Pokud je zvíře oslněno světly auta, zůstává většinou strnule stát a je zmateno. Brzdná dráha osobního auta jedoucího 60 kilometrovou rychlostí je za běžných podmínek kolem 35 metrů. Při ztížených podmínkách, jako například za mokra, se brzdná dráha samozřejmě prodlužuje. Zvíře také málokdy jde samo, takže pokud uvidíte například srnku, je žádoucí co nejvíce zpomalit, jelikož v blízkosti se může pohybovat zbytek stáda.

ZVĚŘI SE NESNAŽTE VYHNOUT!

Na základě testů, které provedl německý autoklub ADAC, je mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem, než snaha o vyhnutí se. Moderní vozy jsou konstruovány především na možnost čelního střetu a při snaze o vyhnutí se může dojít ke smyku a poté k nekontrolovanému nárazu například do stromu, nebo dalších překážek na silnici z bočního směru, což může mít mnohem horší následky, než přímý střet se zvířetem. 

Délka brzdné dráhy je samozřejmě závislá na rychlosti vozidla. Při rychlosti 80 km/h má řidič ještě šanci zastavit, pokud zvíře vstoupí do vozovky 60 metrů před vozidlem. Pokud auto jede rychlostí 100 km/h, je na stejnou vzdálenost srážka nevyhnutelná.

VHODNOU PREVENCÍ JSOU PACHOVÉ OHRADNÍKY

Eliminovat střety aut se zvířaty se daří díky takzvaným pachovým ohradníkům. Jedná se nejčastěji o dřevěné kůly podél cest, které jsou pokryté speciální pěnou s pachem predátorů. Zvíře se tak pudově silnici vyhne. Odborníci považují pachové ohradníky za efektivní prevenci. Jejich účinnost je až 80 %. Díky aktivitě nadace pojišťovny Generali bylo v loňském roce ochráněno několik stovek kilometrů nejrizikovějších úseků v krajích Jihočeském, Zlínském, Olomouckém a na Vysočině. Nejrizikovější místa vybírají myslivci, kteří mají nejlepší přehled o kritických místech. Letos bude projekt rozšířen o jeden další kraj.

Projekt Pachové ohradníky nadace pojišťovny Generali byl zahájen ve spolupráci s krajem Vysočina v roce 2010. Počet střetů vozidel se zvěří se na pokrytých úsecích od té doby snížil o polovinu. Zatímco v roce 2009, tedy před startem projektu, na nich myslivci z Vysočiny evidovali 866 případů, v loňském roce klesl jejich počet na 364.

„Podmínky se v rámci jednotlivých úseků ošetřených pachovými ohradníky v průběhu času mění. Na základě každoročního vyhodnocování dochází ve stávajících úsecích k obměnám. Z letošní analýzy provedené se zástupci uživatelů honiteb předpokládá Kraj Vysočina změnu na pěti úsecích z celkových 55 honiteb,“ uvedl Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu v Jihlavě.  

Podle serveru ibesip.cz se náklady spojené s opravou vozidel a náklady vynaložené na navrácení sražené zvěře do přírody vyšplhaly za rok 2015 na částku ve výši 4 581 milionů korun. Pro představu – návrat bažanta obecného do přírody stojí 3,5 tisíce korun, u velkých býložravců je to i 25 tisíc korun za kus.

POJIŠTĚNÍ PROTI STŘETU SE ZVĚŘÍ

Střet se zvěří je svou povahou standardní havarijní riziko spadající pod havarijní pojištění. Pojišťovna Generali však jako první v ČR nabídla tuto pojistku již v rámci povinného ručení. Navíc se pojistka střetu netýká jen lesní zvěře, ale platí i pro domácí a hospodářská zvířata.

„Krytí střetu se zvířetem z povinného ručení Komplet a Exkluziv zahrnuje úhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla až do výše 100 tisíc korun, přičemž výplata pojistného plnění nemá vliv na bonus v povinném ručení,“ vysvětluje Miroslav Matějka, produktový manažer pojišťovny Generali.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *