Podle Eurostatu má více než čtvrtina Čechů nevyhovující bydlení

08.03.2011 01:03 Tisková zpráva: EKOSPOL

„Vezmeme-li v úvahu fakt, že 53 % obyvatel České republiky žije v bytech a nikoli ve vlastních rodinných domech, pak je ke zlepšení situace nezbytně nutné zvýšit dostupnost vlastního bydlení pro české domácnosti. Schopnost průměrné české domácnosti pořídit si dostatečně velké vlastní bydlení by se měla postupem času zlepšovat,“ myslí si Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva developerské společnosti EKOSPOL, která patří mezi tři největší české rezidenční developery.

V porovnání s průměrem evropské sedmadvacítky má Česká republika co do kvality bydlení opravdu ještě co dohánět. Celoevropský průměr totiž říká, že pouze 17,8 % obyvatel Unie se potýká s nedostatkem prostoru pro jednotlivé členy domácnosti. Česká republika se tím pádem ocitá hluboko pod průměrem vyspělé Evropy.

„Stát by měl mít zájem na tom, aby se kvalita bydlení českých domácností co nejrychleji vyrovnávala s vyspělými zeměmi západní Evropy. Poslední kroky současné vlády, zejména seškrtání státní podpory pro stavební spoření, sjednocení DPH na úrovni 20 % či diskutované zrušení daňových úlev pro občany zatížené hypotékami, ale situaci spíše zhoršují. Zvlášť v době, kdy se ekonomika vzpamatovává z recese,“ říká Korec.

Nevyhovující bydlení je přitom podle Eurostatu takové, v němž např. neexistuje pro každého dospělého člena domácnosti alespoň jedna samostatná místnost nebo v něm nemají dva členové společné domácnosti stejného pohlaví ve věku 12 až 17 let vlastní pokoj. Zjednodušeně řečeno, podle Eurostatu by tedy mladý bezdětný pár měl žít v bytě o dispozici alespoň 1+1, zatímco mladá rodina se dvěma dětmi různého pohlaví již potřebuje byt nejméně o velikosti 3+1. V garsoniérách a bytech 1+kk by pak měli podle Eurostatu žít pouze jednotlivci.

Napříč všemi zeměmi evropské sedmadvacítky jsou patrné velké rozdíly. Zatímco např. na Kypru žije v nevyhovujících podmínkách jen zhruba 1 % populace, v zemích ekonomicky i velikostně bližších České republice je situace o poznání horší – v Maďarsku a Rumunsku se s tímto problémem potýká 55 % obyvatel a v Lotyšsku dokonce 58 %.