Pojišťovnictví: Regulační dopady finanční krize

06.03.2009 10:03 Tisková zpráva:

 

1          Finanční krize a regulace

2          Specifika pojišťovnictví…

3          … do značné míry určují dopady finanční krize na pojišťovny

  1. Finanční krize a regulace

Stejně jako v případě dřívějších krizí, i nyní je hlavní příčinou právě probíhajícího zmatku ve finančním sektoru nadměrné úvěrování a špatné ocenění rizik. O důvodech, proč k tomu došlo, je možné vést diskusi. Mezi důvody byla zmiňována chamtivost, levné peníze, špatné zajišťování, makroekonomická nerovnováha a nové finanční produkty. Krize byla také svalována na nedostatky regulačního systému. Podle úhlu pohledu bylo poukazováno na nedostatek regulace (či deregulace), špatně navrhnutou regulaci, či přílišnou míru regulace. S ohledem na rozsah a spletitost této finanční krize, je možné, že něco pravdy je na všem výše uvedeném. Byli jsme svědky masivních akcí vlád zacílených na zažehnání krize a zabránění kolapsu mezinárodního finančního systému. S tím, jak se odpovědní činitelé přesouvají od krátkodobých akcí k dlouhodobým reformám regulačního rámce, je nezbytné, aby byly tyto iniciativy podloženy zdravými principy regulace a aby se zaměřovaly na systematická rizika.

  1. Specifika pojišťovnictví…

Při řešení regulačních reforem musí odpovědní činitelé brát v úvahu skutečnost, že obchodní model pojišťovnictví se podstatně liší od obchodních modelů ostatních poskytovatelů finančních služeb. Pojišťovny jsou financovány dopředu na základě pojistného, na rozdíl od bank, které jsou závislé především na financování z krátkodobých vkladů a krátkodobých úvěrů. Ve většině případů nelze odstoupit z těchto závazků na požádání nebo předčasně – výjimkou jsou některé typy životního pojištění, ale i v tomto případě existují obecně sankce za předčasné odstoupení, čímž je zrušení produktu nákladné a tedy i méně pravděpodobné. Z tohoto důvodu jsou tradiční pojišťovny mnohem méně náchylné k „panice z nedostatku likvidity“ a ani ji nevyvolávají.

Pojistná rizika navíc představují velkou část z profilu rizik pojišťoven. Tato rizika jsou rozložena a do značné míry nejsou spojena s tržními riziky. Dopady kolapsu trhu jsou částečně zmírněny oproti bankám, jejichž portfolio otevřených úvěrů je spojeno s obecnými ekonomickými podmínkami.

Pojišťovny jsou málokdy vystaveny dodatkovým platbám v případě rychlých poklesů trhu, jelikož toto odvětví používá spekulační obchody ke zvýšení návratnosti investic pouze zřídka. Dlouhodobý investiční horizont pojišťoven má většinou stabilizační efekt na trhu.

Také sekuritizace v pojišťovnictví (ILS) se liší od bankovní sekuritizace v typu převáděného rizika, jelikož předmětná rizika jsou většinou jiná, než finanční nebo tržní (např. směnná nebo úroková rizika, úvěrová, cenová rizika), jsou spojená s pravděpodobností výskytu nefinančních událostí. ILS zatím dopady finanční krize ustála.

  1. … do značné míry určují dopady finanční krize na pojišťovny

Tradiční pojišťovny vstoupily do finanční krize v relativně silné pozici. Specifika obchodního modelu pojišťovnictví ochránila celý sektor proti těm nejhorším dopadům současného finančního zmatku.

Nicméně ani pojišťovnictví není imunní vůči nynější krizi. Hlavním důvodem jsou klesající hodnoty aktiv a jejich dopad na hodnoty investičních portfolií pojišťoven. Určité oblasti pojištění, jako například pojištění manažerů a úředníků (D&O) a pojištění chyb a opomenutí (E&O) budou také pravděpodobně zasaženy z titulu rostoucích pojistných událostí. Očekává se, že poklesne prodej pojistných produktů z důvodu zpomalení ekonomiky, což se bude obzvláště týkat nových smluv na životní pojištění. Spolu se zhoršujícími se makroekonomickými podmínkami na celosvětové úrovni se nebudou pojišťovny schopny vyhnout negativním důsledkům recese na klíčových trzích.

Některé velké komplexní finanční instituce byly vystaveny ztrátám, které vznikly v jejich bankovních divizích a musely být zachraňovány vládami společně s ostatními bankami, což představuje systémové riziko. Finanční pojištění některých pojišťoven dluhopisů a hypoték propojilo riziková portfolia a došlo k významnému nárůstu nesplacených úvěrů.

4          Doporučená opatření

4.1       Veřejná politika by měla podporovat dobře fungující řízení rizik a kapitálu

4.2       Velké komplexní finanční instituce musí být předmětem dohledu v celém jejich rozsahu

4.3       Regulátoři musí zvýšit své úsilí o dosažení sjednocení účetních pravidel

4.4       Transparentnost finančních produktů se musí zlepšit

  1. Doporučená opatření

Finanční krize odhalila závažné nedostatky finanční regulace, které vyžadují větší zásahy, než jsou okamžitá opatření ke stabilizaci finančního systému. Pojišťovny by se měly této diskuze účastnit a měly by přispívat k nalezení řešení. Debata o regulaci by se měla zaměřit na následující priority:

4.1         Veřejná politika by měla podporovat dobře fungující řízení rizik a kapitálu

Současná krize posiluje důvody pro použití souboru regulačních požadavků Solvency II, obzvláště pak jeho přístup, který je založen na jednotném principu s ohledem na ekonomiku a rizika. Přijetí Solvency II v podobě, v jakém byl tento materiál připraven Evropskou komisí představuje velký krok správným směrem. Je důležité, že se opírá o porovnávací přístup, dle kterého přiřazuje kapitálové náklady přesně k rizikům. Tento nový dohledový systém by také poskytl dohledovým orgánům potřebné mechanismy pro detekování jakéhokoliv ohrožení schopnosti pojišťovny plnit své závazky vůči jejich klientům, a to v ranném stadiu. Zkušenosti s dohledem založeným na rizicích v jiných zemích (např. test solventnosti ve Švýcarsku) jsou pozitivní.

Účinná regulace finančního sektoru se musí zaměřovat na podstatu věci a nikoliv na tisíce podrobných a technických pravidel. Obzvláště pak musí vytvořit vhodné pobídky pro řádné chování a jednání účastníků trhu.

4.2         Velké komplexní finanční instituce musí být předmětem dohledu v celém jejich rozsahu

Regulatorní struktura musí být uzpůsobena narůstající globalizaci odvětví.

V USA takovéto rozšíření možností dohledových orgánů znamená přesun od regulace na státní úrovni k podobnému konceptu, jakým je například volitelný federální systém regulace.

V EU nabízí materiál Solvency II jedinečnou příležitost k zavedení opravdového dohledu nad skupinami, společně se systémem podporujícím skupiny. Také by to posílilo transparentnost a spolupráci mezi národními regulačními orgány, což je pro stabilitu pojišťovnictví nezbytné.

Na celosvětové úrovni by mělo být dosaženo dohledu nad skupinami díky mezinárodnímu uznání cizích dohledových aktivit. Je třeba se zaměřit na otázku regulace jiných, než pojišťovacích (a neregulovaných) subjektů v rámci pojišťovacích skupin, obzvláště pak pokud tyto subjekty představují systémové riziko.

Pojišťovací skupiny by měly být schopny spoléhat na architekturu dohledu, která jedná koordinovaně a konzistentně při podporování disciplíny v zajišťování rizik a omezování nadměrného vystavení rizikům finančního trhu. Globální finanční skupiny musí být podrobeny dohledu ze strany uskupení dohledových orgánů na základě rozdělení odpovědností mezi dohledovým orgánem nad skupinou a orgány dohledu nad dceřinými společnostmi v ostatních zemích. Tento vývoj by neměl být zadržován překážkami při sjednocování jednotlivých sektorů.

4.3         Regulátoři musí zvýšit své úsilí o dosažení sjednocení účetních pravidel

Rada pro pravidla finančního účetnictví (FASB), Mezinárodní rada pro účetní pravidla (IASB) a národní regulátoři musí zvýšit své úsilí o dosažení sjednocení účetních pravidel. Je důležité se vyvarovat účetních pravidel a postupů, které podporují cykličnost tak, aby byla zmírněna negativní spirála dnešní krize. Pravidla IFRS by měla být upravena, aby se vyhnula pro-cyklickým efektům ocenění finančních nástrojů mezi jednotlivými trhy, u kterých již neexistuje podstatná likvidita na trhu, tak jak to navrhlo Fórum finančních ředitelů ve svých dopisech Komisi a IASB. V tomto ohledu by se mělo stát pravidlem oceňování aktiv i pasiv v rámci jednoho trhu, které by podpořilo finanční informace a obezřetnou kontrolu v pojišťovnictví. Použití oceňování v rámci jednoho trhu pro všechny položky rozvahy bude lépe informovat o výsledcích pojišťoven          a bude  podporovat transparentnost.

4.4         Transparentnost finančních produktů se musí zlepšit

Transparentnost je klíčovým předpokladem nejenom pro dobře fungující trhy, ale také pro účinnou regulaci. Regulace agentur zaměřených na ratingy úvěrů by měla zlepšit požadavky na zveřejňování informací a zamezit střetům zájmů. Nedostatek informací při přímém (OTC) obchodování finančních derivátů, jako například CDS (credit default swap), nejenže umožnil nezjištěnou akumulaci vysokých finančních rizik, ale také zkomplikoval jakýkoliv zásah regulátorů s cílem zvládnout krizi. Je tedy nezbytné se zabývat otázkou transparentnosti přímého (OTC) obchodování s deriváty. Mezi první regulační kroky k tomuto cíly by patřila standardizace obchodů a vytvoření centralizovaných clearingových platforem.

4.5         Zásahy vlád nesmí narušit trhy

Existuje vysoké riziko toho, že vládní zásahy budou mít nezamýšlené důsledky a poškodí trh tím, že podpoří jednu společnost na úkor jiné, bankovnictví na úkor pojišťovnictví, či tuzemské hráče na úkor dceřiných společností mezinárodních skupin, a to v Americe i Evropě.

Banky se státními zárukami by se za určitých okolností mohly stát pro zákazníky atraktivnější a ‚důvěryhodnější‘ než jejich konkurenti. Z toho by mohly mít prospěch jejich případné aktivity v oblasti pojištění. Ale také pojišťovny, které získají vládní podporu, by mohly mít podstatnou výhodu oproti ostatním v kontextu konsolidace trhu. Rámec monitorování těchto rizik je vhodně podán Evropskými pravidly státní podpory.

Zásahy vlád tedy musí splňovat evropská pravidla na ochranu hospodářské soutěže a měly by být časově omezené a měly by obsahovat jasná ustanovení o ukončení. V plánech vlád by nemělo docházet k diskriminaci mezi institucemi, které čelí stejné situaci, ať to jsou banky, pojišťovny, místní společnosti nebo pobočky zahraničních firem. Evropská komise se ukázala být flexibilní a pragmatickou v reakci na finanční krizi a uznala, že i zdravé podniky mohou být vystaveny vnějším vlivům. Budoucí úpravy jednotlivých aspektů evropských pravidel hospodářské soutěže by měly čerpat z poučení z této krize.

Nedávný nárůst krytí garančních fondů bank na úrovni EU i jednotlivých států je také nebezpečím pro životní pojistky, na které je třeba se náležitě zaměřit.

  1. Závěr: Pojišťovnictví se musí ozvat

Současná finanční krize pravděpodobně povede k přenastavení role státu v oblasti finančních služeb na národní, regionální i celosvětové úrovni. Při tomto procesu musí být pojišťovnictví důvěryhodným rádcem tak, aby bylo zajištěno, že politici chápou rozdílné charakteristiky pojištění a možné negativní dopady narychlo připravených a špatně navržených zásahů a regulace. Debata mezi politiky, regulátory, pojišťovnami a dalšími účastníky trhu zajistí, aby se regulační systémy díky reformám staly pružnějšími a mezinárodně jednotnými. Veškeré reformy musí postupovat tak, aby podpořily důvěru zákazníků v pojišťovnictví.

Pojišťovnictví: Regulační dopady finanční krize

Hlavní body

·           Odpovědní činitelé musí při reakci na současnou finanční krizi vzít v úvahu fakt, že obchodní model pojišťovnictví se podstatně liší od obchodních modelů ostatních sektorů finančních služeb.

·           Obzvláště pak pojišťovny nevytvářejí stejný druh systémového rizika, jaké se vyskytuje v bankovnictví. Proto je třeba, aby vládní intervence na podporu pojišťoven byly řádně posouzeny a opodstatněny s ohledem na specifika pojišťovnictví.

·           Vzhledem k tomu, že dochází ke stanovení nové definice regulace finančních služeb, doporučujeme, aby byla nová legislativa zaměřena, vyvážena a vyladěna podle očekávaného dopadu, jaký bude mít na ekonomiku. Také by měla podpořit fungování stávajících regulačních opatření, zachovat spravedlivá pravidla trhu pro všechny, a dále sjednotit pravidla v celosvětovém měřítku.

·           Pojišťovny musí zajistit, aby byl i jejich názor vyslyšen. Hlavní doporučení pro politiky jsou následující:

o   Veřejná politika by měla podporovat dobře fungující řízení rizik a kapitálu;

o   Na velké komplexní finanční instituce (LCFI) je třeba dohlížet v celém jejich rozsahu;

o   Regulátoři musí zvýšit své úsilí k dosažení sjednocení účetních pravidel;

o   Je třeba zlepšit transparentnost strukturovaných finančních produktů.

o   Zásahy vlád nesmí narušit trhy. Tyto zásahy mohou být nezbytné v krátkodobém horizontu za účelem stabilizace finančního systému a podpory institucí, nicméně tato podpora by měla být pevně časově omezena a měla by být zrušena jakmile to bude možné.


Pan European Insurance Forum (PEIF)

Pan-evropské fórum pojišťoven (PEIF) je skupinou generálních ředitelů předních evropských pojišťoven, tj. pojišťoven AEGON, Allianz, AVIVA, AXA, GENERALI, ING, MAPFRE, Munich Re, RSA, Swiss Re, UNIQA a ZURICH Financial Services.

Předsednictví PEIF se pravidelně mění každé 2 roky. V současné době PEIF předsedá skupina AXA.

Členové PEIF mají zájem o vysoce konkurenční a plně integrovaný evropský trh s pojištěním.

Kontakt: PEIF – AXA Group – 25, avenue Matignon – 75008 Paříž – +33 1 40 75 55 08 – peif@axa.com

Tento dokument podpořili následující členové Pan-evropského fóra pojišťoven:

p. Stefan Lippe – generální ředitel – Swiss Re

p. Sergio Balbinot – výkonný ředitel – Assicurazioni Generali S.p.A.

p. Henri de Castries – generální ředitel a předseda představenstva – AXA Group

p. Michael Diekmann – předseda představenstva – Allianz SE

p. Andrew Haste – generální ředitel skupiny – RSA Insurance Group plc

Dr. Konstantin Klien – generální ředitel a předseda – UNIQA Versicherungen AG

p. José Manuel Martinez – předseda a generální ředitel – MAPFRE

p. Andrew Moss – generální ředitel – AVIVA plc

p. James J. Schiro – generální ředitel – Zurich Financial Services

Dr. Nikolaus von Bomhard – předseda představenstva – Münchener Ruckversicherungs-Gesellschaft

p. Alex Wynaendts – předseda představenstva – AEGON N.V.