Témě 3 z 5 lidí spoří, nebo mají nějakou finanční rezervu

16.06.2016 09:06 Tisková zpráva:

Když se řekne spoření, představa každého z nás je jiná a potřeby se různí.  Podle studie ‘GfK Spoření‘ si 3 z 5 lidí spoří své peníze, nebo mají alespoň nějakou rezervu. 1 z 5 Čechů si dokonce spoří pravidelně. Průměrná měsíčná naspořená částka se pohybuje okolo 3 115 Kč. Lidé si nejvíce spoří na důchod, nebo jen tak „pro jistotu“. Pokud by Češi disponovali volnými finančními prostředky, šetřili by kromě „jistoty“ i na případnou ztrátu zaměstnání, nebo by si odkládali peníze stranou pro své děti. (Tisková zpráva: GfK)

Jsou lidé v České republice spořiví?

Téměř 3 z 5 lidí si spoří, nebo mají alespoň nějakou rezervu. Co se týká frekvence spoření, tak více než 1/5 si spoří své peníze pravidelně. Naopak více jak 2 z 5 dotazovaných respondentů nespoří, a to buď z důvodu toho, že nemají peníze, nebo jim nezbývají žádné finanční prostředky. Téměř 1 z 10 dotazovaných dokonce uvádí, že nešetří z důvodu toho, že jim to přijde nepotřebné a nedůležité.

Kolik peněz lidé našetří měsíčně?

Lidé, kteří spoří, nebo mají nějakou finanční rezervu, v průměru naspoří 3115 Kč měsíčně.  Podíváme-li se na genderové rozdělení, muži dokáží měsíčně v průměru naspořit o 1000 Kč více než ženy. Ve srovnání s muži, ženy častěji dokáží našetřit měsíčně částku do 1000 Kč. Muži dokáží častěji než ženy našetřit měsíčně i částku vyšší než 5000 Kč. To lze vysvětlit existujícími rozdíly ve mzdách mužů a žen.

Kde a jak si spoříme?

Je potřeba si uvědomit, že spořit a zhodnocovat prostředky není totéž. Spořit si můžeme doma do tzv. „do matrace“, ale pokud chceme prostředky zhodnotit, musíme na finanční trhy. Ale nejen tam, spořit lze i investicemi do umění, zlata či jiných komodit mimo bankovní sektor. Z lidí, kteří spoří, na otázku, které ze  spořících či investičních produktů lidé využívají, obsadilo důchodové připojištění první místo. 1 ze 4 lidí uvedli, že si na něj odkládají peníze stranou. Stříbrnou medaili, jen v těsném závěsu za důchodovým připojištěním, si vybojovalo stavební spoření. Bronzová medaile patří spořicímu korunovému účtu.  Mezi TOP 10 zhodnocujícími prostředky se také nacházely například investiční fondy, nebo termínované vklady. „Více jak polovina populace, která spoří, má produkt bezpečného zhodnocování peněz, naopak 12 procent lidí se odhodlalo využít produkty rizikového zhodnocení svých finančních prostředků, mezi které patří například akcie a dluhopisy, investiční fondy, ostatní cenné papíry,“ říká Jiří Nosek, Business Development Director ze společnosti GfK.

Na co si lidé spoří? A na co si lidé naopak půjčují?

Na otázku, na co si Češi nejvíce spoří, odpovídali 3 lidé ze 7, že si spoří na důchod nebo na stáří. Nejvíce si na penzi nebo na zabezpečení svého života na „stará kolena“ spoří lidé, pro které se již vyhlídka na důchod nejvíce blíží, tedy lidé nad  56 let. Více jak 1 z 3 dotazovaných nemá konkrétní důvod spoření a spoří jen tak pro jistotu. Mezi prvními 5 důvody účelu spoření respondenti také uváděli dovolenou, vybavení domácnosti a spoření pro své děti.

Porovnáme-li, na co si lidé nejvíce spoří a na co naopak nejvíce půjčují, tak nejčastěji si půjčují na nákupy vybavení do domácnosti (25 procent). Stejná položka je v žebříčku účelů spoření až na 4. místě (15 procent). Druhou nejsilnější kategorií, na kterou se půjčuje nejvíce je na pořízení vlastního bydlení (20 procent). Na vlastní bydlení spoří jen 5 procent. Třetí místo získávají půjčky na automobily (17 procent). Naopak v hierarchii spoření jsou automobily až na 12 místě se 7 procenty.

Kolik si chceme našetřit a za jak dlouho?

Až 80 procent Čechů si spoří částku do 500 000 Kč. Částku od 1 milionu výše si spoří až o polovinu více mužů (13 procent) než žen (6 procent). 20 procent lidí, kteří spoří, by si cílovou částku rádo naspořilo do 1 roku,  69 procent lidí by si částku naspořilo do 5 let. Průměrná cílová částka spoření je 345 000 Kč.

Na co by si lidé šetřili, kdyby měli volné finanční prostředky?

Na otázku, na co by Češi spořili, kdyby měli více peněz, odpovídal 1 z 5 lidí, že by se ještě více snažili mít naspořeno „pro jistou“ tak, aby v jakémkoli nečekané situaci mohli čerpat z rezerv. Stejný počet lidí by si spořením vytvářelo „rezervní fond“ přímo pro konkrétní případ, a to pro případ  ztráty zaměstnání. O něco méně dotazovaných (18 procent) by rádo v případě volných finančních prostředků šetřilo peníze pro své děti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *