Turecko, Polsko, Česká republika a Estonsko se po krizi přesvědčivě odrážejí ode dna

12.01.2011 03:01 Tisková zpráva: UniCredit Bank

Regionální HDP střední a východní Evropy vzroste v letošním roce na 3,8 %, což je zvýšení oproti 3,6 % v roce 2010. Kromě toho poprvé po čtyřech letech má každá ze zemí tohoto regionu, které pokrývá bankovní síť UniCredit, podle očekávání vykázat nárůst.

Taková jsou některá z hlavních zjištění prezentovaná v aktuálním vydáním ekonomického přehledu „CEE Quarterly“, pravidelné publikaci útvaru Economics & FI/FX Research skupiny UniCredit. Základní globální makroekonomické prostředí je pro CEE příznivé: jádrové exportní trhy regionu, jako jsou Německo, Francie a Itálie, budou nadále podávat dobré výkony a centrální banky mají stále velkou chuť vzestupný růst podporovat. I přes četná rizika vyvstávající v periferní zóně EMU, mají být zvládnutelná. Některé slabší ekonomiky mají konečně v dohledu celoroční pozitivní růst HDP, ovšem otazník se dál vznáší nad silou zotavování.

V obecném pohledu by měl v tomto roce zůstat hlavní oporou regionu průmysl, přestože jeho příspěvek se oproti roku 2010 mírně sníží. Většina ekonomik regionu zaznamenávala růst již ve 3. čtvrtletí. S nástupem nového roku ovšem indexy nákupních manažerů dosáhly maxima za
53 měsíců, což po stránce ekonomické činnosti ukazuje na dokonce ještě lepší výsledek za
4. čtvrtletí pro CEE. „Především nové členské státy EU čerpaly výhody z razantního německého oživení, stejně jako ze zvýšené poptávky z Asie.  Přínosem pro SNS by měly být stabilní, možná dokonce vyšší ceny komodit,“ uvedl Gillian Edgeworth, ředitel EEMEA Economics v UniCredit, a dodal: “V roce 2011 bychom měli být dokonce svědky všeobecnějšího oživení domácí poptávky, a to nejen v silnějších ekonomikách, ale všude.“ Nezaměstnanost ve většině ekonomik dosáhla vrcholů, přičemž opětovný vzestup maloobchodních prodejů se začíná – i když se zpožděním – pohybovat souladně s nárůsty průmyslové produkce.

Vývoj české ekonomiky zapadá ve většině aspektů do rámce CEE. Postupná akcelerace růstu během roku 2010 byla založena především na vyšších výkonech průmyslu souvisejících s oživením zahraniční poptávky a doplňování zásob. Od druhé poloviny roku se objevují také náznaky obratu ve firemních investicích. “Pro českou ekonomiku s její strukturou zaměřenou na investičně orientované sektory průmyslu je typické, že se jí daří v pokročilejších fázích globálního ekonomického cyklu”, říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic. Ekonomika by proto měla těžit z globálního oživení letos více než v minulém roce. Letošní fiskální restrikce se nicméně projeví určitým snížením veřejných investic a transferů obyvatelstvu, což mírně zbrzdí růst HDP na očekávaných 1.8%. Stabilizace veřejných financí by ovšem měla přispět ke zrychlení růstu ekonomiky od roku 2012.

Pracovníci výzkumu UniCredit sice spatřují na cestě vpřed i potenciálně negativní události, podle jejich názoru však nebudou tak silného rázu, aby oživení v CEE vykolejily. „Identifikovali jsme tři  místa, kudy se může šířit nákaza: vnější poptávku, finanční toky a opožďování dalšího rozšiřování EU a vstupování do ERM II/EMU. Nicméně většina ekonomik v regionu je dobře chráněna před vývojem na periférii EMU,“ dodává Gillian Edgeworth. Pouze 3,3 % vývozů CEE tak v roce 2009 směřovaly do periferních ekonomik, zatímco 15,1 % vývozů si našla cestu do Německa.  Finančním tokům do CEE jednoznačně vévodí investice z větších ekonomik, například z Německa, Rakouska, Francie a podobně. Vzhledem k tomu, že existuje rizikový terén, navázaný především na Řecko, postupuje EBRD velice rozhodně a koncem října vyhlásila pro pobočky řeckých bank v regionu úvěrový rámec v objemu 300 miliónů EUR.  

Pokračuje konsolidace rozpočtových deficitů v regionu, celkově však zůstávají rozsáhlejší než v jiných regionálních rozvíjejících se trzích, s poměrnou výší nad úrovní předkrizového období. Oproti průměrnému rozpočtovému schodku 7 % HDP v roce 2009 by měly rozpočtové schodky v CEE za minulý rok v průměru dosahovat 5,4 % a tento rok dále klesnout na 4,7 %. Celkový veřejný dluh v roce 2011 dále poroste, bude se ale víceméně držet na úrovni ostatních regionů rozvíjejících se trhů. Trendy v Chorvatsku, Polsky a Maďarsku sice jsou zdrojem určitého znepokojení, ovšem Turecko je co do rozpočtové disciplíny jasný premiant­. Za prvních deset měsíců roku 2010 byl schodek poloviční ve srovnání se stejným obdobím roku 2009. Fiskální otěže byly prozatím uvolněny, ovšem některé předvolební výdaje znamenají pro první pololetí tohoto roku zdroj jistého rizika. Chvályhodné jsou snahy o snížení deficitu v Bulharsku, Estonsku, České republice a na Slovensku, přičemž v České republice a na Slovensku je jejich součástí i redukování objemu mezd ve veřejném sektoru.

Krize přinesla pochybnosti o „obchodním modelu“ CEE a v současnosti jsou jednotlivé země posuzovány podle jejich vlastních výsledků a ne jako součást nějaké skupiny,“ poznamenává Gillian Edgeworth. “Region už nemůže nadále brát jako samozřejmost nekonečný příchozí tok kapitálu poskytovaného za nízké úrokové sazby, jelikož pokrizový vývoj odnesl pryč některé jistoty, na kterých politika v regionu dříve stála, například deklarovaný záměr rozšiřovat dále EU a eurozónu.“ Po vstupu Estonska do EMU a přistoupení Chorvatska k EU pokládají výzkumní pracovníci UniCredit za nejbližší možné datum pro přijetí dalších zemí do eurozóny až rok 2015. Pokud Maďarsko a Polsko, z nichž první se ujímá předsednictví EU v lednu a druhé v červenci, budou úspěšně navigovat loď EU současným obtížným obdobím, může neochota k dalšímu rozšiřování polevit.