Ve znalostech pojištění proti živlům uspěli Češi na trojku

14.03.2014 09:03 Tisková zpráva:

ČAP testovala ve svém průzkumu zaměřenému na živelní pojištění jak teoretickou, tak praktickou znalost obyvatel. Teoretická znalost termínů pojištění je u nás dlouhodobě podprůměrná. Známku tři a níže by v testu dostalo 59 % respondentů. Jedničku pouze každý desátý. Praktická část testu dopadla o trochu lépe, poukázala však na to, že Češi tápou v postupech spojených se správou pojištění i se samotnou škodou v praxi.

V celkovém vyhodnocení prokázalo znalosti na jedničku a dvojku 43 % z nás. Nejvíce vědomostí měli lidé starší 40 let, s příjmem na domácnost nad 40 tis. Kč, nejhůře se umístili mladí lidé do 30 let s nižšími příjmy. Rozdílné výsledky přineslo i zkoumání jednotlivých krajů. Nejlépe obstáli respondenti z Prahy, Středočeského a Libereckého kraje, kde jedničku nebo dvojku obhájila rovná polovina. Nejmenší přehled měli naopak respondenti z Jihočeského, Královohradeckého a Karlovarského kraje, kde na jedničku nebo dvojku uspěla pouhá třetina dotazovaných.

Pojištění a praxe

S hlášením škody pojišťovně si věděl rady skoro každý. A ačkoli podle výsledků testu víme, jaké doklady k jejímu nahlášení potřebujeme, standardně by na některé z nich při hlášení škody zapomněla více než polovina respondentů. Doklady si také mnohdy pleteme. Často se například lidé domnívají, že je při nahlašování škody na nemovitosti potřeba doložit kupní nebonájemní smlouvu, což nutné není. Naopak při nahlašování škody na vozidle většina lidí zapomíná doložit technický průkaz. „Ze zkušeností pojišťoven vyplývá, že největší problém mají klienti s dodáním dokladů důležitých pro vyřízení pojistné události, jako jsou faktury, pořizovací doklady k poškozeným věcem nebo dostatečná fotodokumentace. Výjimkou nejsou ani ty případy, kdy je špatně vyplněno hlášení o škodě, uvedeno chybné číslo smlouvy nebo bankovní spojení. Velmi často klienti dělají chyby v osobních údajích. To vše jsou příčiny, které komplikují a zbytečně prodlužují vyřízení škody,“ vysvětluje Marcela Kotyrová z ČAP.

Častým problémem, který vyplývá z neznalosti, je zastaralost pojistných smluv. Lidé teoreticky sice tuší důvody, kdy smlouvu aktualizovat (rekonstrukce, nové vybavení, změna pojistníka), ale činí tak jen malá část z nich. Více než jedna třetina (35 %) respondentů neaktualizuje smlouvy při rozšíření vybavení bytu a 30 % necítí potřebu aktualizovat smlouvu při úmrtí pojistníka.

Bez teorie se neobejdeme

Pokud se řidič nenaučí znát dopravní značky, riziko, že nedojede bezpečně do cíle, je dosti vysoké. Stejné je to s pojištěním. Pojistná smlouva je pro laika plná odborných výrazů a s těmi je třeba se pro vlastní dobro seznámit již ve fázi sjednávání pojištění,“ říká Marcela Kotyrová a pokračuje: „Jen tak máme kontrolu nad tím, že si sjednáváme pojistnou ochranu, jakou potřebujeme, a nenecháváme nic náhodě.“ Respondenti výzkumu ČAP váhali u běžně používaných pojmů, které se objevují ve smlouvách a se kterými se právě při sjednání často operuje. „Pokud si člověk plete pojistnou částku s pojistným, logicky se snaží ji stanovit co nejnižší, což vede k podhodnocení majetku,“ zamýšlí se Marcela Kotyrová a uvádí další příklady. „Odpovídající nevnímali rozdíly mezi jednotlivými riziky a nevěděli, jaký význam má ve smlouvě slovo připojištění. Za takové situace není možné nastavit optimální pojistnou ochranu ani kompetentně kontrolovat a aktualizovat smlouvu.“ Průzkum také ukázal, že každý třetí Čech nezná, nebo není schopen dobře vysvětlit pojmy, jakými jsou časová cena, sublimit pojistného plnění nebo indexace.

Slovníček problematických pojmů

Pojistná částka: Částka představující maximální možné pojistné plnění při totální škodě – měla by odpovídat celkové hodnotě pojištěného majetku.

Pojistné riziko: Riziko, které vám kryje sjednané pojištění (riziko povodně, tíhy sněhu, vichřice a krupobití atd..).

Připojištění: Rozšíření pojistné ochrany, které lze sjednat jednou pojistnou smlouvou v přímé návaznosti na jiný (hlavní) druh pojištění (např. připojištění rizika přepětí k pojištěnému riziku přímý úder blesku atd..).

Časová cena: Cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo ke zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem.

Indexace: Zvyšování pojistné částky a běžného pojistného v souladu s aktuální mírou inflace.

Limity pojistného plnění: Maximální výše pojistného plnění, kterou může pojistitel vyplatit.

Sublimity pojistného plnění: Maximální výše pojistného plnění pro určité předměty nebo skupiny předmětů.

Podpojištění: Stav, kdy pojistná částka neodpovídá aktuální hodnotě pojištěného objektu – z důvodu tohoto stavu vyplacené pojistné plnění nekompenzuje škodu v plné výši.

Výluka z pojištění: Předem definované podmínky, za kterých pojišťovna nevyplatí pojistné plnění.

Pojistné období: Časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *