Vyplatí se stěhovat za prací?

Ekonomové a politici radí: Za vyšší mzdou se stěhujte! Není to ale jen tak. V Praze získáte sice vyšší mzdu, ale zaplatíte také vyšší nájem. Vyplatí se za prací do Prahy přestěhovat? A je lepší platit hypotéku, nebo si pronajmout byt?

Průměrná mzda aneb potíže průměrů

Průměrná mzda v České republice činila ve 2. čtvrtletí letošního roku 23 182 Kč. Nejvyšší přitom byla v Praze - 28 610 Kč, nejnižší pak v Karlovarském kraji - 19 036 Kč. Ale ruku na srdce, kdo kdy dostával průměrnou mzdu? Vždy je o něco vyšší, nebo, mnohem častěji (což také vyplývá ze statistiky), nižší.

Bez ohledu na průměr a jeho nedostatky je jeden nepopiratelný fakt: V Praze jsou mzdy obecně vyšší než v jiných částech republiky. Zároveň je Praha nenasytná, co se týče pracovníků. A tomu odpovídá též nízká míra nezaměstnanosti. Pracovat v Praze přináší vyšší výdělky s vyšší jistotou.

Každé zaměstnání je ale jiné a po každém může být poptávka jiná v jiném kraji. Například odborníci pracující v automobilovém průmyslu naleznou mnohem snáze (a za výhodnějších podmínek) v Mladé Boleslavi. Nelze tedy jednostranně paušalizovat.

Vyplatí se stěhování za prací?

Zda se stěhování za prací vyplatí, závisí na mnoha okolnostech. A ekonomické faktory jsou zpravidla až poslední, co o konečném přestěhování rozhodují. Jako kotva působí kořeny v rodném kraji, známí, přátelé a příbuzní a konec konců mnohdy i současné, byť ne zcela podle představ placené zaměstnání. Kdyby šlo jenom o peníze, bylo by rozhodování mnohem snazší.

Naopak lidé, kteří se za prací stěhují, hledají možnost uplatnění svých ambicí mnohem častěji než vyšší příjem nebo jen odpovídající zaměstnání v oboru, který vystudovali.

Podívejme se na modelový příklad, zda se vyplatí stěhovat se za prací. Vezmeme pochopitelně v úvahu pouze ekonomický dopad a budeme předpokládat další životní náklady za (přibližně) stejné.

Největší rozdíl ve mzdě je mezi Prahou a Karlovarským krajem. Rozdíl činí v hrubém vyjádření 9 574 Kč. To ale není rozhodující - mnohem významnější je čistá mzda. V té rozdíl činí jen 6 427 Kč (počítáno jen se základní slevou na dani na poplatníka).

Tržní nájemné standardního bytu podle Institutu regionálních informací ČR činí v Karlovarském kraji 7 548 Kč a v Praze 11 220 Kč. Standardní byt představuje osobní i družstevní vlastnictví o podlahové ploše 68 m². Rozdíl tedy činí 3 672 Kč. Z čistě ekonomického pohledu se tedy přestěhování vyplatí i pro rodinu s jedním příjmem. Jsou-li v rodině ekonomicky činní dva, výhodnost nadále roste.

Teorie a praxe...

Teoreticky je otázka stěhování rozřešena snadno. Je třeba ještě započítat náklady na stěhování, složení kauce na byt a další jednorázové náklady. V Praze lze očekávat též vyšší náklady na „společenský život“ a cesty za kulturou, která je v dosahu v širším měřítku než v ostatních městech. A...

... je potřeba najít byt za odpovídající „průměrné tržní nájemné“.

Podle výsledku vyhledání realitních serverů lze nalézt nájemné v Praze v ceně od 10 tis. Kč, případně 12 tis. Kč včetně poplatků. Žadatel o byt ale nesmí být příliš náročný na lokalitu, kde se byt bude nacházet. Srovnatelné vinohradské byty se pronajímají v ceně od 20 tis. Kč.

Hypotéka, nebo nájem?

Většina stěhujících se nemá moc na výběr. Pro hypotéku je zapotřebí zejména v dnešní době mít dostatek vlastních prostředků, což její dostupnost snižuje. Při stěhováním za prací je navíc důležité si uvědomit, jak dlouhou perspektivu nové místo k bydlení má, a jen pokud jsou vyhlídky dlouhodobější, lze uvažovat o pořízení vlastního bydlení.

Při aktuálních úrokových sazbách 5,7 % by hypotéka ve výši 2,5 mil. Kč s 30letou splatností představovala splátku 14 510 Kč. Pořídit byt za tuto cenu je mnohem obtížnější, než získat nájem za cenu odpovídající výši splátky.

V současné situaci je spíše vhodnější volit nájemní bydlení. Lze očekávat pokles cen nemovitostí, čemuž odpovídají i přípravy bank - např. snižování maximální výše hypotéky.