Začnou stavební spořitelny nabízet nové produkty?

Zlatá éra stavebního spoření je nenávratně pryč. Stavební spořitelny si ale zřejmě neuvědomují, že právo na svou další existenci mohou obhájit jenom nabídkou nových atraktivních produktů. Pokud se ze své letargie rychle neproberou, světlá budoucnost je nečeká. Využijí příležitostí, které se na trhu nabízejí, nebo postupně zaniknou?

Zlatá éra stavebního spoření skončila

Stavební spoření na český trh vstoupilo na podzim roku 1993 a během poměrně krátké doby se stalo jedním z nejoblíbenějších finančních produktů. Nabízelo totiž vysoké zhodnocení úspor s minimálním rizikem. Stavební spořitelny měly lehký život, protože o trvalý příliv klientů se jim postarala štědrá státní podpora. Na konci roku 2003 stavební spořitelny evidovaly 6,3 miliónu aktivních smluv s 237 mld. Kč úspor. Stát přitom na podpoře stavebního spoření v roce 2003 vyplatil bezmála 13,3 mld. Kč.^*)

Velkou ranou pro stavební spořitelny nebyla ani novela zákona o stavebním spoření, která pro smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004 přinesla snížení maximální výše státní podpory ze 4 500 Kč na 3 000 Kč a prodloužení minimální délky spoření z 5 na 6 let. Rok 2004 sice přinesl meziroční propad nově uzavřených smluv o stavebním spoření o 85 %, počet smluv ve fázi spoření přesto až do roku 2008 neklesl pod 5 miliónů. Utěšeně narůstal i objem úspor spravovaných stavebními spořitelnami a na konci roku 2008 překročil hranici 400 mld. Kč.^*)

^*) Zdroj: www.mfcr.cz

Idylickou pohodu narušovaly jen občasné stesky ministrů financí, kterým každoroční výplata mnohamiliardové státní podpory přidělávala vrásky při sestavování státního rozpočtu. Dokonce i v období vrcholící finanční krize. Zatímco investoři do akcií a komodit si rvali vlasy hrůzou, stavební spoření zůstávalo oázou klidu a bezpečí. Ledová sprcha přišla až v polovině roku 2010, kdy se vznikající vláda v koaliční smlouvě zavázala podmínky stavebního spoření radikálně změnit k horšímu.

Není cesty zpátky

Jak si vláda předsevzala, tak také učinila. Drasticky omezila výši státní podpory, a to na rozdíl od roku 2003 nejen u nově uzavíraných smluv. Oproti původním záměrům se dokonce v rámci úsporných opatření odhodlala k bezprecedentnímu 50% zdanění státní podpory stavebního spoření již za rok 2010. Ve stínu těchto opatření bylo pouhou drobností zrušení osvobození úrokových výnosů ze stavebního spoření od daně z příjmů. Dalším krokem má být omezení účelu využití úspor ze stavebního spoření pouze na bydlení.

Na tom, že stavební spoření definitivně přišlo o většinu ze své atraktivity, nemůže nic změnit ani rozhodnutí Ústavního soudu, který se změnami jeho podmínek na podnět opoziční ČSSD v současné době zabývá. Vláda i ministerstvo financí jasně deklarovaly svůj záměr podmínky stavebního spoření radikálně změnit a diskuse může být případně jen o způsobu, kterým k tomu nakonec dojde. Opozice totiž nezpochybňuje potřebu provedení těchto změn, ale de facto jenom způsob jejich provedení.

Stavební spoření tedy každopádně už nikdy nebude tak výhodné, jako tomu bylo dřív. Stavební spořitelny místo dosavadního klidu a pohody čeká tvrdé obhajování pozic na trhu a dost možná i boj o holé přežití. Už totiž nebudou mít k dispozici jednoduchý a klientům srozumitelný produkt s garantovaným výnosem, který by se prodával skoro sám. K udržení obratu i zisku už nebude stačit jenom oprašování kmene svých klientů a čas od času provedení „faceliftu“ svých letitých produktů.

Širší nabídka ano. Nové produkty zatím nikoliv.

Změnami podmínek stavebního spoření zůstali zaskočeni nejen klienti stavebních spořitelen. V němém úžasu zůstaly konsternovány i stavební spořitelny a jejich asociace. Zpočátku totiž na vzniklou situaci vůbec nereagovaly. Následně se vzmohly jen na opatrné vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím státu, které však nezbývá než přijmout. Zároveň vyzývaly klienty ke zdrženlivosti při rušení jejich stávajících smluv, přičemž používaly argumentaci o výhodnosti stavebního spoření i za nových podmínek.

Soudě podle nabídek stavebních spořitelen to vypadá, že se ze svého překvapení stále ještě nevzpamatovaly. V závěru loňského roku vsadily na tradiční lákadla v podobě věrnostních prémií kompenzujících poplatky za uzavření smlouvy, krátkodobých úrokových zvýhodnění, dárkových plyšáků a batohů. Téměř nic nového však zájemcům o stavební spoření nenabídly. Prakticky stejné zůstaly i reklamní texty, které je měly přesvědčit, že se jedná o „ jeden z nejvýnosnějších spořicích produktů na českém trhu“.

Novinkou je, že stavební spořitelny kromě stavebního spoření, překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření začaly nesměle nabízet možnost sjednání i dalších bankovních a pojistných produktů. Vesměs se ale jedná o zprostředkovanou standardní nabídku společností z finanční skupiny, do které ta která stavební spořitelna patří. Tím, že klient využije možnosti otevřít si běžný či spořicí účet, získat kreditní kartu, spotřebitelský úvěr, popřípadě sjednat pojištění prostřednictvím stavební spořitelny, žádnou zvláštní výhodu nezíská.

Aktuální nabídka doplňkových produktů stavebních spořitelen (stav k 20. 2. 2011) Českomoravská stavební spořitelna nabízí klientům možnost získání produktů sesterských společností z finanční skupiny ČSOB, resp. KBC: Poštovní spořitelna (ČSOB) – bankovní balíčky Era první konto a Era osobní účet, spořicí účet Červené konto, spotřebitelský úvěr neúčelový (úrok 17,9 %, RPSN 19,4 %), spotřebitelský úvěr na bydlení (úrok 9,7 %, RPSN 10,1 %)*); Hypoteční banka – Hypotéka od Lišky; ČSOB Penzijní fond Progres a ČSOB Penzijní fond Stabilita – penzijní připojištění a produkt Liška plus kombinující penzijní připojištění se stavebním spořením; ČSOB Investiční společnost - podílové fondy; Pojišťovna R+V Versicherung AG – rizikové životní pojištění. *) Výše úroku a RPSN z modelového příkladu uváděného stavební spořitelnou. Stavební spořitelna České spořitelny mimo svých hlavních produktů žádné doplňkové bankovní ani pojistné produkty nenabízí, což je zřejmě dáno její výraznější integrací do finanční skupiny České spořitelny. Modrá pyramida stavební spořitelna nabízí klientům možnost získání produktů sesterských společností z finanční skupiny  Komerční banky a pojišťovny Allianz: Komerční banka - bankovní balíčky Modré konto, Modré konto Plus a Konto G2 spolu s doplňkovým KB spořicím kontem, spotřebitelský úvěr Modrá půjčka (úrok 15,9 %, RPSN 18,1 %), Modrá kreditní karta (je úrok 20,9 %, RPSN 20,1 %)*); Komerční pojišťovna – Rizikové životní pojištění Pyramida; Penzijní fond Komerční banky – penzijní připojištění a produkt MAXI spoření kombinující penzijní připojištění se stavebním spořením; Allianz pojišťovna – pojištění majetku a odpovědnosti, autopojištění. *) Výše úroku a RPSN z modelového příkladu uváděného stavební spořitelnou. Raiffeisen stavební spořitelna delší dobu nabízí možnost sjednat blíže nespecifikované bankovní a pojistné produkty (penzijní připojištění, životní a majetkové pojištění, hypoteční úvěry) prostřednictvím sesterské společnosti Raiffeisen finanční poradenství. Od září 2010 nabízí na svých pobočkách možnost sjednání bankovního účtu eKonto v rámci své spolupráce s Raiffeisenbank. Wüstenrot - stavební spořitelna obdobně jako Stavební spořitelna České spořitelny mimo svých hlavních produktů žádné doplňkové bankovní ani pojistné produkty nenabízí, což je zřejmě dáno její výraznější integrací do finanční skupiny Wüstenrot.

Využijí stavební spořitelny příležitosti na trhu?

Navázání spolupráce stavebních spořitelen s mateřskými či sesterskými bankami a pojišťovnami je zatím malý krok, ale správným směrem. Obě strany by si totiž měly mít co nabídnout. Stavební spořitelny disponují milióny klientů, které mohou, ať už přímo či prostřednictvím sítě svých obchodních zástupců, oslovit s nabídkou zajímavých produktů. Samy ale nejsou univerzálními bankami a stávající zákonná úprava jim příliš velký prostor pro kreativitu při tvorbě produktů neposkytuje. Nasnadě je tedy vzájemná spolupráce.

Pouhé zprostředkování nabídky standardních bankovních produktů ale nestačí. Stavební spořitelny by měly nabízet speciální produkty poskytující klientům nějakou výhodu. Příkladem by mohly být třeba výhodné spotřebitelské úvěry se zajištěním úsporami na klientově účtu stavebního spoření, popř. diferenciálem mezi hodnotou zástavy a nesplacenou částí úvěru ze stavebního spoření. Banka by pak bonitnímu klientovi s nevyužitým kvalitním zajištěním mohla poskytnout levný spotřebitelský úvěr téměř bez rizikové marže. 

Obchod by byl výhodný pro všechny zúčastněné. Stavební spořitelna by svým klientům nabídla atraktivní produkt, který jinde nezískají. Úvěrující banka by se díky kvalitnímu zajištění a dlouhodobým smluvním vztahům klientů se stavební spořitelnou nemusela obávat nesplácení úvěru a vhodným nastavením podmínek by klienty mohla získat i pro využití dalších svých produktů. Klient by měl možnost v případě potřeby rychle získat hotovostní úvěr s bezkonkurenčně nízkým úročením a s minimem papírování.

Kdo chvíli stál …

Už Sokol Tyrš, a po něm i Neruda ve svých Písních kosmických shodně tvrdili: „Kdo chvíli stál, již stojí opodál." V Carrollově Alence v Říši divů zase Červená Královna Alence radí „Chceš-li zůstat na místě, musíš běžet, jak dokážeš nejrychleji. A chceš-li se dostat dopředu, musíš utíkat ještě rychleji!“ Stavební spořitelny ale tato moudra nechávají zcela bez povšimnutí a svou zkostnatělou produktovou nabídku ani přístup k její prezentaci klientům prozatím neopustily.

Pokud stavební spořitelny svůj přístup poměrně rychle nezmění a nezačnou o své místo na slunci účinně bojovat, nejpravděpodobnějším scénářem dalšího vývoje bude postupné vyklízení pozic na trhu doprovázené ztrátou jejich dosavadní autonomie završené přičleněním k mateřské či sesterské bance z finanční skupiny, k níž patří. Stavební spoření by se pak postupně mohlo stát přinejlepším pouze doplňkovým produktem přežívajícím na okraji zájmu většiny klientů i bankéřů.