Zadlužení českých domácností je pod průměrem západní Evropy

Od roku 1990 dluhy českých domácností stále zvyšují. Ke konci roku 2011 vzrostly na 1,118 bilionů korun. Většinu z těchto dluhů však tvoří úvěry na bydlení. Na spotřební věci je úvěrů menšina.

Téma úvěrů je vždy aktuální. Lidé si, dokud někdo nevymyslí jiný monetární systém, než je ten současný, budou půjčovat vždy. V době růstu ekonomiky i v době krizí. 

Celkové zadlužení českých domácností je stále pod průměrem západní Evropy. Ovšem množství domácností, často nízkopříjmových má problém se splácením. Mnoho z nich si totiž nabralo úvěry takřka na cokoli a teď je musí splácet.

Dobrý a špatný dluh

I když se to může někomu zdát jako amerikanismus, opravdu existují dobré a špatné dluhy. Velmi zjednodušeně, dobrý dluhem je ten, který „splácí někdo jiný“. Takový úvěr je použit na věc, která nám generuje prostředky, a to ve větší míře, než nás úvěr stojí. Naproti tomu špatný dluh je takový, který je spotřebován a nevydělá nám žádné prostředky.

Bohužel většinu z dluhů domácností můžeme zařadit mezi špatné. A i tehdy, když je za ně pořízena např. nová lednice či jiný domácí spotřebič. Ne všechny spotřebiče jsou nutné pro provoz domácnosti. Navíc domácnost by měla mít dostatečnou rezervu na to, aby si mohla nový spotřebič pořídit z ní a nemusel by být zatěžován rozpočet dalšími úvěry a úroky.

I když je vidět částečné zlepšení, kdy si někteří lidé – ti co již mají zkušenost s nutností vrátit starou půjčku – více rozmýšlejí, na co půjčku použijí. Stále existuje dost lidí, kteří si půjčují na nesmysly. Vrcholem spotřebitelských úvěrů jsou vánoce. V listopadu a prosinci bývá prodej spotřebitelských půjček až o 20 % vyšší než v předchozích měsících. Objevují se třeba půjčky na hokejové permanentky či zážitkové pobyty, pořízení telefonu či úvěry na dovolenou. Naštěstí však těchto typů úvěrů spíše ubývá. Stále více si lidé půjčují na dovybavení domácnosti či rekonstrukce a dokonce i na vzdělávání.

Konsolidace může pomoci

Existuje množství lidí, kteří se dostali do dluhové pasti, tzn. nemají dostatek prostředků na splácení úvěrů, aby jeden splatili, musí si brát druhý, kterým staré závazky umoří. Vytloukají klín klínem. Banky vědomi si stoupajícího počtu takových lidí zavedli produkty, které jsou jim šité na míru,jedná se o konsolidaci úvěrů. Tyto produkty jsou na našem trhu již delší čas a získávají si mezi lidmi stále větší popularitu. Je to pochopitelné. Takovému dlužníku se sníží měsíční splátky a neriskuje okamžitou exekuci.

Ovšem má to i svá negativa. Klient nejenže splácí déle, ale obvykle i celkově více přeplatí. Jediným způsobem jak se takovému stavu vyhnout je spravovat své finanční prostředky chytře, a to tak, aby se člověk do dluhové pasti nedostal.

Lidé, kteří nespravují své prostředky chytře, snadno uváznou v „sítích“ lichvářů. Tito vědí, že své půjčky zpět zřejmě nedostanou, nicméně mají jistotu, že od svých dlužníků získají určitou zástavu, obvykle byt.

Obecný pohled na výši dluhu domácností je alarmující, jejich dluh je velmi vysoký. Jak již bylo uvedeno, značnou část z celkového dluhu domácností tvoří úvěry na bydlení. Ovšem abychom se mohli podívat na celkovou bilanci domácností, musíme rovněž znát jejich vklad. Jednodenní vklady domácností u finančních institucí činily v loňském roce celkově 1,057 bil. Kč. Vklady domácností s výpovědní lhůtou činily cca 340 mld. Kč. Pro připomenutí, celkový dluh domácností je 1,118 bil. Kč.

Součet vkladů je tedy zatím vyšší než součet dluhů. A to ještě není započítán celkový majetek (nemovitosti a movitý majetek) domácností. Z obecného pohledu je vše tedy jakž takž v pořádku. Každá domácnost na tom je jinak. Při posouzení jejího stavu je třeba brát v úvahu obě strany mince, tedy jak závazky, tak její celkový majetek.