Státní půjčku na bydlení získá jen minimum lidí. Problém s dostupností bydlení nevyřeší

Zásadním problémem je celkový objem peněz, který stát prostřednictvím SFRB na program vyčlenil. V letošním roce by to mělo být 650 milionů korun a v dalších pak jedna miliarda ročně. To je však jen nepatrný zlomek celkové poptávky na trhu. Jen loni poskytly komerční banky hypotéky za celkem 224 miliard korun. To je oproti státem plánovanému objemu značný nepoměr. Budeme-li počítat, že všichni budou žádat o nejvyšší možnou částku, tak stát každoročně uspokojí jen stovky domácností.
Otázkou také zůstává, zda je nabízená maximální výše opravdu dostatečná. Stát sice tvrdí, že nabídka má směřovat převážně do regionů, kde jsou ceny nemovitostí oproti Praze a velkým městům nižší. Pravdou však je, až ani tam to nemusí často stačit. Naznačuje to průměrná výše hypotéky poskytované komerčními bankami. Ta na konci loňského roku dosáhla 2,15 milionu korun, přičemž nad dvoumilionovou hranicí je nepřetržitě od listopadu 2016. Jde přitom o čísla za celou republiku, týkají se tedy celého území včetně malých měst a obcí.
Nepředpokládám také, že by stát byl při posuzování zájemců o státní půjčku benevolentnější než komerční banky. I on bude muset velmi přísně posuzovat schopnost domácnosti splácet své závazky, což jistě vyřadí další velkou skupinu mladých zájemců. Jedinou výraznější výhodou státní půjčky, nepočítáme-li drobné úlevy za narozené dítě, je velmi dlouhá doba fixace jednoprocentní sazby. Ta může některé rodiny přimět uvažovat o státní půjčce.
Naopak rodiny bez vlastních úspor budou mít i nadále smůlu. I stát bude požadovat minimálně dvacetiprocentní spoluúčast. K dvoumilionové půjčce od státu tak zájemce bude muset přihodit ještě 400 tisíc korun ze svého. To si spousta mladých domácností nemůže dovolit. Troufám si proto tvrdit, že ani státní půjčky dostupnost bydlení zásadně nezvýší.
RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva
EKOSPOL a. s