Nemovitosti v Asii mohou být zajímavou volbou

Rostoucí ceny nemovitostí v Česku ovlivňují i chování tuzemských investorů, kteří zvažují, zda do domů a bytů vkládat své prostředky. V České republice patří ceny nemovitostí k nejvyšším ve střední Evropě. Podle aktuálních dat Eurostatu vzrostly ceny bytů oproti roku 2010 o 142 procent. Na úplném vrcholu je dlouhodobě Praha, kde v letošním druhém čtvrtletí průměrná nabídková cena za metr čtvereční dosáhla historického maxima, když překročila hranici 170 tisíc korun.

„I v letošním roce se Praha řadí mezi metropole s nejhorší dostupností vlastního bydlení v Evropě. Situace zůstává nepříznivá a zásadní změny zatím nejsou na obzoru. Rozdíl mezi růstem mezd a cenou nemovitostí se dále prohlubuje, protože mzdy nedokáží držet krok s rostoucími náklady na rezidenční bydlení,“ řekl vedoucí partner oddělení finančního poradenství v Deloitte Miroslav Linhart.

Řada odborníků tuto situaci zdůvodňuje mimo jiné i nezdařenou digitalizací stavebního řízení, která měla urychlit povolovací procesy. „Pokud má Praha dohnat dlouhodobý bytový deficit, mělo by se ročně povolovat alespoň osm až deset tisíc nových bytů,“ dodává Marcel Soural ze společnosti Trigema.

Odklon z Evropy do levnější Asie

Situace na českém trhu tak vede k rostoucímu zájmu o investice do nemovitostí v zahraničí. Pro často zmiňované populární evropské lokality, jako jsou Španělsko či Řecko, jsou však v posledních letech vysoké ceny taktéž typické. Například Athény jsou na tom ještě hůř než Praha, pořízení vlastního bydlení tam dle dat společnosti Deloitte vyjde na 15,4 hrubých ročních mezd. Řada investorů se proto začala orientovat na vzdálenější destinace v Asii.

^REKLAMA

„Češi a Slováci dnes tvoří přibližně 20 procent našich klientů, celkově pak u nás převažují zahraniční investoři, například ze Španělska, Nizozemska nebo Itálie,“ říká Petr Hemerka, generální ředitel společnosti Arya Properties, která staví a prodává rekreační objekty v Indonésii.

Tamní trh s nemovitostmi zaznamenal v uplynulém desetiletí značný růst. Podle dat společnosti Mordor Intelligence má v letošním roce hodnotu necelých 67 miliard amerických dolarů, očekává se přitom, že do roku 2030 vzroste na přibližně 87 miliard. Realitní sektor navíc podporuje indonéská vláda prostřednictvím iniciativ zaměřených na zlepšení infrastruktury, včetně nových letišť či zpoplatněných silnic. Na rozdíl od Evropy, kde je zdlouhavé získat stavební povolení, lze v Indonésii začít stavět okamžitě.

Pronájem až na 80 let

Nejběžnější variantou pro zahraniční investory bývá dlouhodobý pronájem, takzvaný leasehold. Vlastnit pozemky totiž mohou v Indonésii pouze lidé s tamním občanstvím. „Leasehold zpravidla trvá 25 let, v případě našich nemovitostí je však možného ho prodloužit až na 80 let. U takto dlouhého pronájmu chtějí investoři poměrně často objekt předat svým dětem“, říká Petr Hemerka. Plné vlastnictví kupci ze zahraničí mohou získat například založením indonéské společnosti či prostřednictvím nominálního vlastníka – obvykle místního občana, který je formálně veden jako majitel.

V Indonésii se největší popularitě těší ostrov Bali, zároveň však v posledních době čelí enormnímu turistickému tlaku. Jen za minulý rok ho navštívilo více než 6,3 milionu zahraničních turistů. Tamní vláda proto podporuje rozvoj dalších destinací s cílem snížit závislost na jediném ostrově. Tyto lokality jsou součástí širší strategie Deset nových Bali, která má přilákat návštěvníky do různých částí země a současně podpořit udržitelnější formy turismu.

Větší pozornost tak získávají ostrovy v blízkosti Bali jako Sumba či Lombok. „Investice indonéské vlády do infrastruktury na těchto ostrovech jsou opravdu významné. Zdejší nemovitosti tak pro investory skýtají velký potenciál. Lokality se totiž za pár let pravděpodobně budou těšit podobné oblibě jako doposud Bali. Hodnota tamních rekreačních objektů tak významně poroste. Nyní však zájemci o pořízení nemovitosti oceňují zejména klidnější prostředí na těchto méně exponovaných ostrovech, často proto objekty využívají pro vlastní potřebu,“ uzavřel Petr Hemerka.