EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Text: Zbyněk Prim

11. 02. 2016

5 komentářů

Proč vlastně platíme daň z nabytí nemovitých věcí?

 


 

Není žádným tajemstvím, že daň z prodeje nemovitosti jsou čtyři procenta. Bývala to tři procenta a bude nejspíš pět procent. Nyní ponechme to, jestli se daň platí z ceny prodejní, odhadní a jaké jsou zákonné výjimky, kdy daň platit nemusím. Vezměme si pro náš článek „klasiku“ – čtyři procenta z prodejní ceny. Například z 2 000 000 korun, ať se nám to dobře počítá. Daň z prodeje je tedy 80 000 korun jednorázově. Jinými slovy, díky tomu, že prodáváme náš těžce nabytý majetek, při prodeji, do státní pokladny přiteče 80 000 korun.

Otázkou je, za co? Co fakticky stát pro nás při transakci udělal? Vyřídil hypoteční úvěr? Zařídil garanci toho, že dostanu své peníze bez rizika? (např. obdoba notářského účtu?). Nebo snad zařídil prodej mé nemovitosti? Či nějak jinak ochránil má práva při prodeji? Nevím. Nic takového jsem nezaregistroval a budu rád, pokud někdo z vás ví o nějakém servisu od státu v tomto směru.

Když půjdeme ještě dále, většinou se spoléháme na prodej přes realitní kancelář. Ceny se pohybují od tří do pěti procent. Někdy méně, někdy více. Dle ceny nemovitosti. Opět pro náš příklad si vezměme čtyři procenta. Nic proti. Realitní kancelář nám zajistí právníka, notáře, kupní smlouvy, fotografa na nafocení bytu, prezentaci a platby za náš inzerát na internetu, prohlídky bytu, pomoc s převodem energií, třeba i se zajištěním vyklizení nemovitosti, až po administrativní úkony jako je katastrální úřad, energetické štítky aj.

Služby jsou rozmanité. Záleží na ceně a nabízených službách realitní kanceláře. Vezmeme-li v potaz náklady makléřů, čas, platby třetím stranám (právníků aj.), odečteme i daňové náklady kanceláře a makléře, stejně tak i provozní náklady, tak je to tak akorát.

Máte-li kvalitní realitku, rozhodně byste za své peníze měli dostat odpovídající služby. Pokud mám někomu zaplatit dalších 80 000 korun, očekávám služby výborné! (a proto dobře vybírejte realitku při prodeji!)

REKLAMA

No, ale co náš „chudák“ prodávající? Ten již ze svých 2 000 000 korun, máme mínus 160 000,– = tedy 1 840 000 korun. A to nemusí být veškeré poplatky, které jsou spojené s transakcí – v závislosti na službách realitky můžete ještě platit za odhad nemovitosti, energetický štítek nemovitosti, vázaný účet (úschova) prostředků u banky, vystěhování nemovitosti, drobné opravy atd. Částky každá po cca čtyřech až šesti tisících Kč. Určitě bychom vymysleli ještě další „vícenáklady“. S dovolením zaokrouhlím – částkou spíše vyšší – 40 000,– . A prodávajícímu zbude z 2 000 000,– celých 1 800 000,–  Pořád dobré ne?

No, ale fakticky i bez více nákladů, máme osm procent náklad … nebo i 10 procent při prodeji nemovitosti. A když to převedeme do „bankovštiny“ máme desetiprocentní výstupní poplatek z naší investice. Vlastně je to takový garantovaný výstupní / vstupní poplatek při investici …

Pokud k vlastnictví nemovitosti připočteme další poplatky – údržba, fond oprav, opotřebení aj., není celková poplatková struktura vlastnictví nemovitosti nikterak malá. Ba bych si dovolil tvrdit, že na trhu jedna z těch dražších.

Ale i přes to – za provizi RK něco dostanu (či bych měl). Za údržbu a opravy také něco dostanu (opravenou a hezčí nemovitost). Ale stále nevím, co dostanu za svá čtyři procenta odvedena státu?

REKLAMA

Dané daně jsou často opomíjeny. Fungují fakticky úplně stejně jako poplatky vstupní/výstupní, jako u jiných investic – nákup cenných papírů, podílových fondů. Atd. Ale znovu: zaplatím-li vstupní poplatek (či výstupní nebo dokonce oba), měl bych opět dostat protihodnotu = pravidelné výpisy, on-line přístup ke svým smlouvám, služby poradce, investičního poradce, klientskou péči, servis, očekávané zhodnocení prostředků aj. A zase se vracím k opakovanému: daň čtyři procenta státu… co dostanu za tento poplatek? Či jaký servis mne stát nabízí v oblasti prodeje / koupě nemovitosti?

No a nebyla by tedy spravedlivější daň, kdyby ji platil kupující? Tedy jako „vstupní“ poplatek za investici (do nemovitosti?). No, možná … všude (skoro) jsou ve finančním světě poplatky. Ale zase dostanu (či bych měl) za své poplatky získat protihodnotu. Pokud zaplatím čtyři či pět procent státu nikoliv při prodeji, ale koupi (nabytí nemovitosti) – fajn. Ale jak se stát opět bude podílet na ochraně mé investice? Jak o moji nemovitost bude pečovat? Posílat zdarma výpisy (např. z KU?) nebo ochrání mou investici? Zagarantuje mne růst hodnoty nemovitosti? Nemyslím. A tak jak na straně prodávajícího, tak kupujícího vidím jediný motiv státu = vydělat. Prostě získat z jakékoliv činnosti od lidí peníze. Přímými i nepřímými daněmi. Tato je jedna z nich, dle mého názoru. Zjištění to jistě není nové. Ani nijak převratné. Jen s touto daní (a nejen s touto) prostě nesouhlasím a proto ji vyzdvihuji.

Formy zdanění nákladů jsou opomíjené

Dále bych chtěl podotknout, že formy zdanění / provizí / nákladů jsou často opomíjené náklady při rozhodování o koupi / prodeji nemovitosti. Pozor na ně, jsou stejné, jako vstupní / výstupní poplatky jako u kterékoliv jiné investice. A jak jsme si řekli, spíše (URČITĚ) vyšší, než jsou průměrné poplatky.

A jsme u dalšího bodu článku: přátelé, nákup nemovitosti určitě není bezpečná investice. Chová se úplně stejně, jako jakákoliv jiná. Má své klady i zápory. Například: daně, poplatky, změny územních plánů (dálnice), kolísání ceny, změna lokality (nepřizpůsobiví občané), stárnutí – opotřebení nemovitosti, nájemník nebude platit celou dobu, může mne nájemník zničit byt, mizivá likvidita, vstupní /výstupní poplatky atd. Stejně jako pozitiva: menši volatilita, jiné chování než finanční nástroje, diverzifikace portfolia, pasivní příjem aj.

A závěrem?

Daní se asi nezbavíme v našem současném systému. Ať již ji bude platit prodávající či kupující a to ve výši čtyři či pět procent. Zkrátka toto považuji za poplatek. Bohužel, za svůj poplatek nic nedostanu od státu (podporu při prodeji / koupi / garanci). Peníze vyhodím oknem. Raději bych tyto prostředky věnoval na charitu, postavil pár metrů chodníku nebo dotoval půl roku jednoho důchodce. Stále asi smysluplnější využití prostředků, než je vhodit do černé rozpočtové díry českého státu.

Považujte nemovitosti jako jakékoliv jiné aktivum a to se svými pozitivy i negativy. To, že nemovitosti jsou jistota, je prostě klišé.

 

Loading

Vstoupit do diskuze 5 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje


Související články

Analýza k dani z nemovitosti v ČR a na Slovensku

Česká republika i Slovensko mají relativně podobný systém daně z nemovitosti (pozn. formálně v ČR jde o daň z nemovitých věcí). V obou zemích je příjem z daně v současnosti 100procentním příjmem dané obce nebo města. Stejně tak si obce v ČR i na Slovensku určují do jisté míry výši daně sami.

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

14. 06. 2023


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: Gauner Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Gauner

    11 února, 2016

    Hlavní otázka je?Proč jsme zaplatili mnohokrát víc krát víc daní, než jsme na nemovitost nešetřili.Z každé ušetřené koruny odložené na nemovitost, nás státní zákony chamtivých politiků okradli o daň!
    politici si však svými zákony nakradli nezákonnými činy a nebo dostali peníze z řízených našich daní zdarma.A ještě jsou za to chráněni svým zákeřným zákonem. Platit daň z prodeje a nebo nabytím je stále placená daň, kterou si ukořistí zcela zdarma státní sektor pracovníků.
    Žádná daň neochrání a oni to vědí.Nebo nechtějí.Jak se říká: Do pekla se jde lehce, ale z pekla to již jde hodně těžko. A když, daň za činy, dostane viník, a právem!

    Odpovědět

  • Pavel Mikláš

    11 února, 2016

    Pane Prime super článek.
    Dlouho už jsem nad touto nesmyslnou daní také přemýšlel a nenašel jsem žádný přínos ze strany státu. Pokud by se našlo více lidí, rád se zapojím do nějaké petice nebo jiného nástroje, který by mohl donutit politiky tuto daň odstranit z našeho systému. Pokud se nepletu, tak slováci ji už taky nemají. Z mého pohledu tato daň jen brzdí lidi při nákupu/prodeji nemovitostí a také dost možná přispívá neochotě se přestěhovat (např. za prací).

    Odpovědět

  • Zbyněk Prim

    11 února, 2016

    Děkuji za podporu. Nad nějakým „lobby“ bychom se mohli zamyslet :) Děkuji za námět

    Odpovědět

  • Dobrovský

    12 února, 2016

    Podle vzoru mladí – to dá rozum!

    Odpovědět

  • Yarda 74

    5 března, 2023

    Jak rikam. Dan z nemovitosti a stejne tak dan z prodeje nemovitosti je STATEM PODPOROVANA KRADEZ. Proc musim platit za neco co je moje a stat mi neprida ani halir na provoz???

    Odpovědět