EUR 25.305

USD 23.413

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.305

USD 23.413

Text: Vojtěch Rosol

24. 06. 2011

19 komentářů

Vyplatí se byt koupit, nebo pronajmout?

 


 

Ačkoliv nájem je jistě „vyhozen z okna“, je nutno si uvědomit, že hypoteční splátka se skládá z úmoru (který vlastně zůstane nám, neboť jím zmenšíme svůj dluh) a úroku, který je vyhozen do chřtánu banky úplně stejně, jako je vyhozen do chřtánu majitele nájemné. Má smysl porovnávat výši tržního nájemnéhoúrokem placeným bance.

Tip: Článek volně navazuje na autorův článek "Hypoteční matematika jednoduše a rychle".

Cena bytu 3+1 Praha Háje (Panel, 2008)

3 000 000 Kč

Průměrná úroková míra (Fincentrum Hypoindex, 2008)

5,5 %

Cena nájemného za totožný byt v té době

11 000 Kč

Představme si šťastného majitele bytu, který se jej rozhodl v roce 2008 financovat stoprocentní (tentokrát již nezjednodušenou) hypotékou s úrokem 5,5 %:

  • výše měsíční hyposplátky byla 20 637 Kč při 20leté splatnosti,
  • na úroku ze začátku platil 13 750 Kč měsíčně.

Pouhopouhý pohled do tabulky prozrazuje, že koupě bytu skutečně v té době byla očividný nesmysl. (Autor těchto řádek byl generálem před bitvou.) Při daných parametrech by trvalo více než 6let, než by měsíční úroky placené bance klesly pod cenu tržního nájemného. Pokud by člověk zvolil nájem, celých 6 let by mohl pohodlně spořit (při stejných výdajích) měsíčně částku 20 637 Kč – 11 000 Kč = 9 637 Kč, což je částka rovná rozdílu mezi hyposlátkou a nájemným. To by mu za 6 let vyneslo téměř 694 000 Kč.

Srovnejme nyní situaci dvou lidí se stejnými měsíčními výdaji po šesti letech: Jeden (Petr) si v roce 2008 byt koupil za popsaných podmínek, druhý (Pavel) si totožný byt pronajmul a měsíčně spoří čásku rovnou rozdílu mezi hyposplátkou a nájemným. Po šesti letech se také rozhodl byt koupit. Kdo z nich je na tom lépe? (Nyní neuvažujeme pokles cen od roku 2008!)

Tip:
Hypoteční matematika jednoduše a rychle

Pavlova situace je jasná: Má naspořeno 694 tis. Kč, při koupi bytu v ceně 3 mil. Kč bude bance dlužit 2 306 000 Kč.

U Petra to vypadá následovně:

Petr dluží bance po šesti letech 2 414 132 Kč, tedy o 108 132 Kč více.To je pět měsíců – téměř půl roku splácení jeho hypotéky!

Závěr 1: Při posuzování výhodnosti koupě nemovitosti porovnávejte výši tržního nájemného s výší úroku první hyposplátky a byt nekupujte, pokud je úrok vyšší.

Jak to změní vlastní kapitál?

Držme se stále našeho příkladu z roku 2008 a podívejme se na to, jak by se tehdy situace našeho kupujícího změnila, kdyby měl v kapse 800 000 Kč. Menší půjčka = menší úrok, mělo by to být lepší. Tak jak to je?

Skutečně úrok, který platíme bance, je mnohem menší. Jenže… pokud máme 800 tis. Kč, asi je nestrčíme pod polštář, nýbrž je třeba dáme do banky na termínovaný vklad, který nám může nést třeba 3 % ročně. To je v tomto případě 24 tis. Kč ročně, tudíž 2 tis. Kč měsíčně, které můžeme použít na úhradu nájemného. Tak se dostaneme k „efektivnímu nájemnému“, které bychom měli porovnávat s úrokem placeným bance.

I v tomto případě se tedy koupě bytu nevyplatila. Nicméně je to již lepší – do bodu zvratu bychom došli za 3,5 roku. Abychom se dostali do situace, kdy by se za uvažovaných hodnot koupě vyplatila od počátku, museli bychom dokonce mít úspory v překvapující výši 1 320 000 Kč.

Závěr 2: Pokud hodláte do bytu investovat vlastní kapitál, neopomeňte do svých úvah zakomponovat ušlý výnos.

Závěr

Popsané modely splácení bytu by šlo dále rozvíjet, například zahrnout vliv inflace, průběžného růstu cen nemovitostí i nájemného, vlivu různých poplatků, které hypoteční banky nenápadně účtují a které v součtu mají znatelný vliv. Nebylo úmyslem autora snažit se postihnout tyto vlivy.

Ačkoliv nikdo neočekává, že například cena nájmu zůstane 30 let stejná a že ceny nemovitostí 30 let neporostou, přesto tyto výpočty mohou dát velmi užitečné vodítko těm, kteří se rozhodují, zda koupit byt dnes či tuto koupi odsunout o několik let.

Poměrně zásadním nedostatkem tohoto článku je absence úvah o nákladech na údržbu, které i u novostavby činí 1 – 2 % z ceny nemovitosti ročně, byť je zpočátku lze odkládat.

Naznačené úvahy, pro názornost ukázané na cenách roku 2008, je pochopitelně potřeba naroubovat na současné ceny, úroky a jiné poměry a to u každého jednotlivého případu zvlášť. Dnes jsou všechny vstupní čísla jiná. Výsledky na dnešním nemovitostním trhu tedy budou pravděpodobně velmi lišit.

Každý člověk, který zvažuje, zda si byt koupí nebo pronajme, by se měl každý měsíc ptát: “Proč zrovna tento měsíc bych měl uzavřít hypotéku? Pokud tak učiním dnes, bude příští měsíc úrok placený hypobance menší než nájemné placené panu domácímu? O kolik přijdu měsíčně na ušlém výnosu z mé hotovosti?“

Zajímavým vedlejším produktem tohoto článku je náhled do zcela iracionálního chování kupujících z let 2007 – 2008. Jejich koupě by byla ekonomicky silně ztrátová i pokud by nedošlo k následnému půdu cen nemovitostí, která například z uvažovaného bytu na Jižním Městě – Hájích dále ukrojila již 600 – 800 tis. Kč, přičemž ani není jisté, že je u konce.

Loading

Vstoupit do diskuze 19 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář: elen Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • pf

    24 června, 2011

    Podlouhe dobe zajimavy clanek, diky. A k tomu iracionalnimu chovani kupujicich z let 2007-2008. Koupe by sice byla ztratova pokud by ceny stagnovaly, ale kupujici predpokladali jejich dalsi strmy rust a v teto myslence je podporovalo 95% odborniku, medii a 100% realitnich makleru :). Pokud by pokracoval strmy rust, jejich investice by byla vysoce ziskova. Dnes je jednoduche rici ze kazdemu muselo byt jasne ze ceny nemohou rust stale, ale tehdy nikoho ani nenapadlo, ze by mely klesat. Ja sam jsem malem koupil na cenovem vrcholu, ale nastesti jsem si to v posledni chvili rozmyslel a nelituju toho.

    Odpovědět

  • Kruton

    24 června, 2011

    …k tomuto článku vášniví zastánci vlastnického bydlení i se svým obvyklým argumantačním arzenálem, dočkáme se postupně tvrzení že
    – je naprostý nesmysl počítat s hypotečním úvěrem na 100% LTV, protože většina lidí si přece bere úvěr na 70 – 85% LTV (přičemž část ceny bytu placená „na dřevo se jim z jejich úvahy vypaří)
    – výdaje nájemníka jsou ve skutečnosti vyšší o „všechny možné poplatky a kauce, které si majitel vymyslí“
    – nájemník nic neušetří, protože rozdíl mezi výší nájemného a splátky úvěru utratí, neboť „spořit můžeš, splácet musíš“
    – nájemné přece nezůstane na stejné výši, ale poroste nejméně o inflaci
    – ušetřit či investovat volné prostředky je naprostý nesmysl, protože v brzké době je stejně znehodnotí hyperinflace
    – majitel bytu bude zajištěn na stáří protože bude A) bydlet zadarmo, B) může byt prodat C) žít z výnosů z pronájmu (dost možná že to všechno naráz!), zatímco nájemník bude nuzovat pod mostem
    – majitel si se svým bytem může dělat co chce – narozdíl od nájemníka, který ani hřebík do zdi zatlouct nesmí
    – je směšné předpokládat, že by nájemnk vydržel 6 let ve stejném bytě, protože za tu dobu jej majitelé několikrát vyhodí
    P.T. autorovi jze jen gratulovat, že do své úvahy nezahrnul i pokles cen nemovitostí, neboť by se dozvěděl, že vyvozuje závěry z dočasného poklesu na jinak trvale rostoucím trhu.
    Na závěr této krátké předpovědu dotaz na Petra Zámečníka: nájemné má být přece vyšší než splátka hypotečního úvěru – co je na autorově úvaze špatně?

    Odpovědět

  • Jiří Havelka

    24 června, 2011

    🙂 nájemné musí být vyšší než splátka hypotéky (zjednodušeně, kalkulace je složitější a jistě jste několik článků na toto téma ode mě četl, proto se na mě obracíte ;-)), jinak je buď:
    – příliš nízké nájemné nebo
    – příliš vysoké ceny nemovitostí
    Možná se mýlím, ale mám pocit, že jsem v žádném svém článku netvrdil, kterým směrem se mají dát nájmy a kterým ceny nemovitostí…
    Pokud by se investorům nevyplatilo investovat do nájemního bydlení, nedělali by to, tudíž by ceny nemovitostí postupně klesaly a nájmy rostly.
    V Česku je výrazná preference vlastnického bydlení, které zvyšuje jeho ceny a snižuje nájemné, což pravděpodobně víte.
    Na autorově úvaze chyby nevidím ;-).
    Jen k penzi a nemovitostem doporučuji
    http://www.ceskereformy.cz/nemovitost-misto-uspor-na-duchod/
    Krásný den,
    Petr Zámečník

    Odpovědět

  • CREDO

    24 června, 2011

    Můžu se jako laik zeptat, co to znamená pro český realitní trh? (zejména ten pražský)
    Znamená to, že buď musí radikálně vyskočit ceny nájmů/podnájmů, nebo naopak ještě aspoň o třetinu klesnout současné ceny nemovitostí?
    V první variantu moc nevěřím, protože kupní síla obyvatelstva moc neroste a nájemníci nejsou schopni pokrýt zvýšené tržní nájemné (já třeba platím za 4+1 nájemné 19.000 Kč, pokud by měl o třetinu vyrůst, už bych se musel odstěhovat, nepokryl bych to).
    Druhá varianta s poklesem ceny nemovitostí asi taky není reálná, ceny stagnují a developeři a realitky křičí, že už to níž nejde.

    Odpovědět

  • Kruton

    24 června, 2011

    …se koná spíše v zoufalých P.R. článcích, než ve skutečnosti. Podle mého (povrcního a laického) dojmu cenová hladina velmi pomalu, ale o to vytrvaleji klesá …a navzdory steskům developerů patrně i klesat bude – dokud se domácí realitní alespoň podstatně nepřiblíží k poměrovým ukazatekům obvyklým v civilizovaném světě (např. price-to-rent 5% a více).

    Odpovědět

  • michal

    25 června, 2011

    Dale k Praze, a rikam to stale, poptavka po bytech v Praze je tvorena pracovni nabidkou v Praze a mimo Prahu. Pokud bude vic prace rekneme v pohranici, kde jsou dnes byty za hubicku a lidi nebudou nuceni za praci do Prahy dojizdet / stehovat se, pak se i vyrazne snizi cena Prazskych bytu, protoze poptavka po najmech tam nebude a vyrzne nizsi a nizke najmy by mohli stahnout i cenu bytu.

    Odpovědět

  • michal

    24 června, 2011

    V clanku to krasne vychazi, ale opomiji dve dulezite veci – i kdyz jednu lehce zminuje na konci – vydaje na obnovu nemovitosti a jakysi odpis hodnoty. Pokud by se dusledne zapocitaly i tyhle dva naklady, tak cely vypocet dopadne jeste daleko nevyhodneji pro koupi.
    Muj vlastni pripad – koupe paneloveho bytu 4+1+L v Plzni za 1.500.000,- (1.400.000,- cena bytu + 100.000,- rekonstrukce). Z toho 300.000,- vlastni prostredky, hypoteka pouze na 1.200.000,-. V celkove splatce hypoteky (20let, urok 3,8%) ve vysi cca 7.500,- platim 3.500,- na urocich. Za najem stejneho bytu bych dal cca 8.000,-. Dle clanku by to tedy vypadalo snad i vyhodne pro koupi, ve skutecnosti je najem porad vyhodnejsi – financne. Jako majitel platim kazdy mesic navic 2.500,- do fondu oprav (to je ta obnova nemovitosti jako celku, malovani vlastniho bytu a podobne prkotiny opomijim), a uz jsme na 7.000,-. Na odpis nemovitosti mi zbyva 1.000,- takze abych skoncil nastejno s clovekem co je v najmu, musel by mi byt vydrzet 1.500 mesicu – tj. 125let – no to je u paneloveho bytu hodne optimisticke. A to jsem jeste uplne jsem zapomnel na tech uvodnich 300.000,- vlastnich prostredku jak ostatne byva zvykem a spravne podotaky nade mnou Kruton.
    I v mem vlastnim pripade by tedy byl vyhodnejsi najem nez koupe a to jsou mi cisla daleko vice prizniva nez zminena v clanku (nizsi urokova mira, nizsi pomer mezi kupni cenou a najmem).
    A proc jsem tedy sel do te koupe? Tez z duvodu ktere Kruton zminuje – muzu si vy byte delat co chci, mam jistotu ze mne majitel nevyhodi, splatky platit musim a setrit ne, na stara kolena budu mit kde bydlet – pokud to driv nespadne. Kdybych byl ovsem v situaci popisovane v clanku (byt za 3.000.000,- a najem 11.000,-) tak bych urcite uvazoval jinak.

    Odpovědět

  • Nox

    24 června, 2011

    Hezke shrnuti. Za sebe jen dodam, ze ve vysledku jsou hypoteka(uroky z ni) i najem vyhozene penize, ktere uz proste nikdy neuvidite.

    Odpovědět

  • Jiří Havelka

    24 června, 2011

    S tím tvrzením si dovolím nesouhlasit. Úroky z hypotéky i nájem jsou ceny za službu podobně jako třeba platba za kadeřníka či kteroukoli jinou službu.

    Odpovědět

  • Nox

    24 června, 2011

    Presne tak to bylo mysleno. Proste je to spotreba, stejne jako treba jidlo.

    Odpovědět

  • franta

    28 června, 2011

    Konečně čtu relevantní článek k problematice rozhodování zda hypo nebo nájem… (pokud už někde nějaký byl, tak se jeho autorovi omlouvám)….
    Nejhorší zjištěním pro mě je, že 99% lidí si s touto otázku nedokáže poradit (a to bez rozdílu výše a zaměření svého vzdělání) …nedokáží si svůj případ vůbec ale vůbec spočítat….namodelovat např. v excelu …
    Prostě v novinách se píše, že je to teď „výhodné“, tedy ta hypotéka, a už běží do banky pro hypo na 30 let (nebo naopak – v novinách psali, že to je v současné době nevýhodné a tak nic kupovat nebudou i když to můžu mít skoro zadarmo a oni raději bude platit ten „výhodný“ nájem). Vůbec nepřemýšlí, že by si to měl propočítat na svůj konkrétní případ a v tom konkrétním čase.
    V článku chybí pouze úvaha o tom, že hypotéky si především berou mladí lidé a mladé rodiny, kteří ať se na mne kdo chce zlobí, nevědí co bude za rok, dva, pět nebo možná za deset let. Budou mít partnera, budou mít jiného partnera, budou pracovat v tomto městě nebo o 200 km víc na jih popř. nebudou mít práci vůbec, budou mít o tři děti více apod. K tomu je nutno dodat, že žijeme v dost turbulentní době a doby splácení hypoték (20,30 let) nepokrývají ani čínští plánovači.
    Pokud lidé u nás začali bydlení považovat za investici a ne za službu, pak je třeba říct, že hypotéku používali jako pákový efekt. A ten je známí tím, že buď maximalizuje zisk, nebo maximalizuje ztrátu!!!!!! A tato maximalizace ztrát se právě dotkla těch investorů do nemovitostí z let 2007 a 2008.
    Další připomínku mám k těm, co říkají, že vlastní bydlení je nejlepší zabezpečení na důchod. Můj názor je ten, že pro někoho možná ano….ale je třeba si uvědomit, že ti co splatí 30-letou hypotéku na panelákový byt, který se stane v důchodu jejich jediným majetkem, to žádné zajištění není. Nemohou vědět, jaké bude zhodnocení tohoto jediného majetku…..alias jistější bude vždy mít v důchodu svůj majetek rozložen do více aktiv ……např. do vzdělaných dětí, zlatých zubů, hotovosti, malé zahrádky…..
    A taky si dovolím reagovat na názor těch, co si berou hypotéku, protože nemají jinou možnost (jak tedy někdy tvrdí – s tím, že splátka hypo je nižší než nájem)….. vždy je v oblasti bydlení jiná možnost….ale vzít si hypotéku je zpočátku ta nejjednodušší varianta…..pak velké množství z těch „nebyla jiná možnost“ nacházejí nuceně (nejsou peníze ani na splátky hypotéky) jiné možnosti….
    Závěrem jen napíšu myšlenku, že situace na trhu nemovitostí se napraví jedině tehdy, když se na bydlení začne nahlížet jako na základní potřebu (službu) a ne jako na investici. Tj. pokud pořád budou chtít všichni na bydlení vydělat, tak nakonec většina prodělá….(Pokud chce někdo kasírovat, pak musí někdo platit……nemohou kasírovat všichni….) .
    Ještě jednou děkuji za článek

    Odpovědět

  • JJ

    7 července, 2011

    Článek dobrý, jenom ten srovnávací výpočet není dotažen do konce. Pavel sice po 6 letech dluží o 100 tisíc méně, ale zase bude hypotéku splácet o 6 let déle a těchto 6 let už může Petr ekvivalentní peníze házet na spořící účet. Ale možná to tak autor článku chtěl schválně nedotáhnout, aby si to líní čtenáři konečně začali sami počítat, takže dobrý.
    K iracionálním nákupům 2007-8: v našem městě vzrostly ceny o 17% a 30% v těchto letech, pak zase dodnes poklesly o 16% dodneška. Takže kdo kupoval na začátku 2007, tak pořád koupil laciněji než dnes a už čtyři roky bydlí. Takže bacha na paušální posudky.
    Jinak celkově: dnes jsou ceny nájmů tak nízké, že se to pronajímateli většinou prakticky nevyplatí (viz jiné články na toto téma a diskuse pod nimi). Logicky tedy nájemci mají dnes velmi výhodné ceny.

    Odpovědět

  • tom

    7 července, 2011

    He? Hypoteku nemam, takze nemluvim z vlastni zkusenosti, ale pokud si po tech 6ti letech, kdy setril, bere hypo, tak si ji bere na nizsi castku, takze bude mit kratsi dobu splatnosti, ne? Pokud si ji vezme taky na 20 let, tak bude mit pro zmenu nizsi splatky a taky nizsi urok po celejch tech 14 let, kdy budou platit oba. Aspon tak to vypada z pohledu lineho ctenare.
    K druhymu odstavci…
    1. autor popisuje situaci z vrcholu bubliny v roce 2008 a zjevne mu jde o to, ze kdyby tenkrat lidi pocitali, tak by se asi chovali jinak. Vy pisete o nekom, kdo nakoupil pred rustem, tj. nejspis na zacatku 2007. Ten sice mozna vydelal, ale o tom tenhle clanek neni. Navic i tenhle clovek, kdyby misto toho setril a koupil ted (srovnatelny ceny, mel by neco nasetreno, nizsi uroky na hypo atd.), tak by na tom byl nejspis jeste lip.
    2. Nevim, kde jste vzal takhle presnou statistiku pro jedno konkretni mesto, ale kdyz uz to \“nahodou takhle pekne vyslo\“, ze tech 16% poklsu je presne pod tou hranici 17-30% rustu, tak je pro lineho ctenare dobry poznamenat, ze pokud cena sla nahoru o 30%, tak sice neco vydelal, ale pokud o 17%, tak prodelal na plny care dokonce i v absolutnich cislech…
    rust cen o 17%:
    100% … 3000000
    117% … 3510000
    nasledny pokles cen o 16%:
    100% … 3510000
    84% … 2948400 (tj. 51600 min nez pred rustem)
    Takze i kdyz nakoupil uz pred rustem, tak ted by koupil jeste levnejs a navic by mel nasetreno, takze by si bral nizsi hypoteku. Pokud navic nakoupil na vrcholu bubliny, coz je reseno v tomhle clanku (tj. za tech 3510000), tak to je lepsi ani radsi nepocitat…
    No nic, to je jen nazor \“lineho ctenare\“.

    Odpovědět

  • JJ

    9 července, 2011

    Ad 1: autor píše o iracionálních nákupech 2007-8. Můjj příklad je ze začátku 2007, tedy v rámci období jmenované autorem.
    Ad 2: Přesnou statistiku mám proto, že jsem tehdy kupoval dům a prodával byt. V onom městě bydlím. Navýšení roku 2007: +17%. Navýšení 2008 +dalších 30%. Pád od té doby -16%. Takže dohromady jsme pořád spoustu procent v plusu: 1,16 x 1,30 x 0,84 = plus 26%.

    Odpovědět

  • tom

    11 července, 2011

    Ad 1:
    Ted jsem si vsiml te vety, ktera vas asi vyprovokovala. Je v uplne poslednim odstavci. Skoro bych ale rekl, ze se jedna o preklep, protoze pred tim v clanku asi 5x zminuje ciste rok 2008 a i v samotnem tucne psanem uvodu je: „…z vrcholu bubliny v roce 2008“.
    Ad 2:
    Pokud napisete vetu „v našem městě vzrostly ceny o 17% a 30% v těchto letech“, tak ctenar automaticky predpoklada, ze mate k dispozici nejakou statistiku. Data tykajici se jednoho jedineho domu a jednoho bytu nejsou zrovna moc vypovidajici. Ani neuvadite, jak velke to mesto je. V tom pripade by bylo lepsi nepsat obecne o „nasem meste“ a vyvyzovat obecne zavery, ale psat o sobe a o vlastni zkusenosti.

    Odpovědět

  • JJ

    7 července, 2011

    Jo pardon, přečetl jsem si znovu a vidím, že porovnání Petr-Pavel je udělané k dlužné částce po 6 letech – je to v pořádku.
    Na uvedeném příkladu je ale zajímavé, kde vzal toho pronajímatele ochotného pronajmout byt za 3 miliony za pouhých 11 tisíc měsíčně. Musíme srovnávat srovnatelné, tedy pronájem versus koupě bytu stejné hodnoty. Ten pronajímatel evidentně tratí, protože uvedená hotovost na pouhém termínovaném účtu vynese více a ještě odpadnou rizika s neplatiči, náklady na údržbu bytu a prodlevy mezi nájemci kdy je byt prázdný. Neporovnáváte náhodou tržní nájem z bytu, který se 3 milionům nevyrovná?

    Odpovědět

  • tom

    7 července, 2011

    Na vas predchozi prispevek jsem reagoval, jeste pred tim, nez se tam objevila vase oprava, takze tu prvni pasaz moji reakce klidne ignorujte. Mno ale i na tenhle prispevek bych docela neco poznamenal…
    11000 bez vody, energii atd. (protoze to musite po koupi bytu platit stejne)? Navic i bez castky, kterou ma vyhrazenou na opravy, protoze v zaveru je zmineno, ze ani u Petra, kterej byt koupil, tuhle castku nezohlednuje… to mi zas tak malo neprijde.
    A s tim uctem nevim. V clanku se pocita, ze Pavel sporil na 3%. Takze rocne z 3000000 je to 90000. A 11000 x 12 = 132000. Plus je tu riziko krachu banky, protoze tenkrat byl vklad pojistenej tusim asi do 500000 a nevic jen na 90%…
    Nechci se hadat, ale s vetsinou vasich zaveru proste moc nesouhlasim.

    Odpovědět

  • JJ

    9 července, 2011

    Jenže zisk z nájmu nemůžete počítat 11000×12. Při střídání nájemníků máte prostoje. Musíte odečíst náklady na údržbu bytu (po 20letech zralý na kompletní rekonstrukci). Nehledě k tomu, riziko neplatičů je mnohem vyšší než riziko krachu banky (státní garance do 2,5 milionu a lze rozdělit do dvou bank) a že z takové částky vám banka nabídne vyšší úrok než 3%.

    Odpovědět

  • tom

    11 července, 2011

    1. Vy jste napsal „hotovost na pouhém termínovaném účtu vynese více a ještě odpadnou rizika…“. Ano, rizika jsou jedna vec a je nutny se jim venovat extra. Vypocet 12×11000 se tykal prvni casti vaseho tvrzeni, ze ucet vynese vice. Podle vypoctu vynese mene. Jestli to pokryje ztraty plynouci ze zminenych rizik je jina otazka.
    2. Garance cca 2,5 milionu (konkretne 100000EUR) je soucasny stav. Jeste pred par mesici to bylo 1,2 mil (50000EUR) a pred krizi z roku 2008 to bylo jeste min a navic ne na 100% vkladu. Riziko krachu tedy sice je vyrazne nizsi, vysledna ztrata by ale zato byla vyrazne vyssi. 3% jsem pouzil z clanku, abysme pouzivali nejake srovnatelne hodnoty a nepousteli se do diskuzi o ruznych investicnich produktech, jejich ziskovosti a rizikovosti. Pokud bychom navic vklad delili do vice bank, tak nam zadny extra urok nabizet nebudou.
    3. Prectete si poradne, co jsem napsal. Naklady na udrzbu a opravy pocitat nesmime. 11000 neni najem, ktery plati najemnik. Je to v tomto pripade jen castka, ktera jde do kapsy pronajimateli. Najemce by ve skutecnosti platil vic, ale my se musime zabyvat jen castkou, ktera skonci jako vydelek majitele bytu. Penize na opravy si totiz musi stranou davat i ten, kdo byt koupil, coz jak autor sam tvrdi, neni v clanku zohledneno. Jinymi slovy, Petr byt koupil, plati urok na hypotece a stranou si dava treba 4000 na udrzbu a opravy. Pavel zije v najmu, plati 15000, z toho si majitel 11000 necha jako vydelek a 4000 si da stranou na udrzbu a opravy.

    Odpovědět