Zákon o realitním zprostředkování a poslanecká kreativita

Zákon o realitním zprostředkování již prošel prvním čtením. To je první impuls k podávání pozměňovacích návrhů. A poslanecká kreativita i v tomto případě otevírá další široké možnosti, jakými se finální zákon může ubírat. Po prvním čtení již o zákonu dvakrát jednal Hospodářský výbor i Ústavně-právní výbor. Hospodářský výbor zákon podpořil, přičemž nepodpořil ani jeden z mnoha pozměňovacích návrhů. Ústavně-právní výbor bude v jednání pokračovat v září.
Pozměňovací návrhy poslanců se týkají celé řady oblastí zákona. Nejvíce změn si legislativci představují v oblasti úschov a povinného pojištění, ale zasahují i do dalších částí zákona.

Úschovy

Vládní návrh zákona o realitním zprostředkování zakazuje realitním makléřům a realitním kancelářím přijímat úschovy. Mohou je ale zprostředkovávat u bank, zahraničních bank, notářů a advokátů. „Jednoznačně se stanoví, že realitní zprostředkovatel není oprávněn nabízet přijímání peněz do úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu.
Poslanci podali zatím čtyři pozměňovací návrhy k problematice úschov u realitních zprostředkovatelů s poměrně velkou variabilitou – od požadavku na absolutizaci zákazu úschov (poslanec Dominik Feri, TOP 09), přes stanovení limitu pro úschovu u realitní kanceláře 890 tis. Kč (poslanec Milan Pour, ANO), po vytvoření zvláštního typu vázaných bankovních účtů pod dohledem ministerstva pro místní rozvoj (poslanec Petr Dolínek, ČSSD) či ministerstva spravedlnosti (poslankyně Taťána Malá, ANO, a Helena Válková, ANO).

Profesní pojištění

Nový zákon stanovuje realitním zprostředkovatelům povinné profesní pojištění. Vládní návrh počítá s minimálními pojistnými limity 1,75 mil. Kč na jednu pojistnou událost a 3,5 mil. Kč při souběhu pojistných událostí. Zároveň spoluúčast nesmí překročit 5 000 Kč či 1 % z pojistného plnění.
Důvodová zpráva povinné pojištění odpovědnosti realitního zprostředkovatele obhajuje tím, že v současnosti se poškození klienti obtížně domáhají náhrady škody. „Navržené pojištění profesní odpovědnosti je přiměřené povaze a rozsahu rizika,“ uvádí zpráva. S tím nesouhlasí někteří poslanci.
Mírné navýšení pojistných limitů povinného pojištění na 2 mil. Kč a 4 mil. Kč navrhují poslankyně Taťána Malá a Helena Válková. Petr Dolínek jde ještě výš a pro realitní zprostředkovatele, kteří vykonávají zprostředkovatelskou činnost v plném rozsahu, chce pojistné limity zvýšit na 5 mil. Kč a 10 mil. Kč. Pro zprostředkovatele, kteří neuzavírají smlouvy svým jménem, mají být ponechány na úrovni vládního návrhu.
Opačným směrem jde návrh poslance Vojtěcha Munzara (ODS) zprostit povinnosti pojištění pro zprostředkovatele provozující realitní zprostředkování pouze jménem a na účet právnické osoby.

Prokázání kvalifikace

V současnosti může být realitním zprostředkovatelem kdokoli. Stačí mít živnostenský list se živností volnou. Nový zákon počítá se zásadním zpřísněním – živnost bude vázaná a bude vyžadovat též prokázání kvalifikace.
Kvalifikace má být dle vládního návrhu prokázána buď magisterským vzděláním v oborech právo, ekonomie či stavebnictví. Pokud má zprostředkovatel alespoň maturitu, může prokázat kvalifikaci maturitním vysvědčením a tříletou praxí. Poslední možností je „profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání“.
K prokázání kvalifikace se zatím sešly dva pozměňovací návrhy, které jdou opačným směrem. Zatímco poslanec Adam Kalous (ANO) chce možnost prokázání kvalifikace rozšířit o ukončené bakalářské studium s jedním rokem praxe a absolvováním mezinárodně uznávaného kurzu v oblasti nemovitostí, Petr Dolínek chce ponechat pouze doložením absolvované zkoušky, případně vytvořením certifikačního systému, jaký je v současnosti u finančních zprostředkovatelů.

Tip: Odborná způsobilost včera, dnes a zítra

^REKLAMA

Poslanecká kreativita a další pozměňovací návrhy

Pozměňovacích návrhů k zákonu o realitním zprostředkování se sešlo ještě více. Jeden z nich se dotýká povinnosti poskytovat zájemci o nemovitost informace o konkrétních závadách. Informační povinnost je ve vládním návrhu pojata poměrně široce:

„Realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět.“

Poslanec Vojtěch Munzar chce informační povinnost omezit pouze na závady, které jsou dostupné z veřejných zdrojů v čele s Katastrem nemovitostí. Ostatní zodpovědnost za vady chce přenést na kupujícího.
Taťána Malá a Helena Válková dále navrhují omezení maximální výše smluvních pokut na 50 % sjednané provize.
Vládní návrh zákona omezuje délku výpovědní lhůty smlouvy uzavřené s realitním zprostředkovatelem maximálně na jeden měsíc. Toto ustanovení by se podle Petra Dolínka mělo vztahovat pouze na smlouvy uzavřené spotřebiteli.
Tím poslanecká kreativita nekončí. Než zákon postoupí v legislativním procesu dál, mohou přidat svou myšlenku k dílu i další poslanci.

Zákon se nestihne…

Původní záměr hovořil o účinnosti zákona od 1. 1. 2020. Vzhledem ke stavu jeho projednávání a ke stavu poslanecké sněmovny zaměstnané možným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) je téměř nemožné tento termín stihnout. Je tak velmi pravděpodobné, že se realitní trh dočká své regulace později.