Češi loni dlužili o 177 miliard korun více než před rokem

Dlouhodobý dluh, který tvoří dluhy z hypoték a stavebního spoření vzrostl meziročně o 150 miliard korun na 1,85 bilionu korun. Růst dlouhodobého dluhu byl způsoben především nárůstem částky připadající v průměru na jednoho klienta. Počet klientů v daném období se totiž prakticky nezměnil. Nejvíce se na celkovém objemu dlouhodobého dluhu podílela Praha s 19 procenty, nejméně naopak Karlovarský kraj, a to dvěma procenty.

„V posledních měsících se hodně hovoří o poklesu zájmu obyvatel o hypoteční úvěry, který mohla způsobit přísnější regulace ze strany České národní banky nebo rostoucí ceny nemovitostí. Pokud se však podíváme na všechny typy úvěrů určených na bydlení, zjistíme, že tato regulace trh jako celek ovlivnila prozatím méně, než bylo původně očekáváno. Počet lidí s dlouhodobým dluhem rostl i v posledním čtvrtletí roku 2018 a nedošlo ani ke zpomalení růstu celkové výše dlouhodobého dluhu,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Průměrná měsíční splátka úvěru činila na konci loňského roku 7 565 korun, což byla téměř čtvrtina průměrné měsíční hrubé mzdy. „Až do roku 2015, kdy tento poměr dosahoval dokonce 27,5 procent, se výše průměrných splátek zvyšovala rychleji než průměrná mzda. Během posledních tří let však klesl tento poměr téměř o čtyři procentní body, což lze vysvětlit zejména rychlejším růstem mezd oproti tempu růstu zadlužení. Zároveň během období historicky nejnižších úrokových sazeb klesla řadě lidí především při refinancování starších hypotečních úvěrů měsíční splátka až o několik tisíc korun měsíčně,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Zdroj : Tisková zpráva Bankovního a Nebankovního registru klientských informací