Produkce ve stavebnictví v listopadu klesla jen o 1 procento

Průmyslníci v říjnu potvrdili, že česká ekonomika pokračuje v oživení, když výroba vzrostla nejrychleji v letošním roce, a to meziročně o 6 %. Letošní říjen měl oproti minulému roku nevýhodu jednoho pracovního dne, bez očištění tedy průmyslová výroba vzrostla o 3,5 % po
7,2 % v minulém měsíci. I to je ale druhý nejlepší výsledek od začátku roku.

Tahounem jsou především auta. Výroba motorových vozidel, včetně jejich dílů, vzrostla o necelých 10 %. Konec roku bývá v tomto odvětví silný (s výjimkou prosince) a rok 2013 tento charakter potvrzuje. Navíc nové zakázky pro automobilové výrobce vzrostly v říjnu meziročně o pětinu, což ukazuje, že poptávka zůstává solidní. Podobný obrázek je vidět i v Německu, kde produkce automobilů i vývoz vzrostl v listopadu o více než 10 %.

Automobilky v tom ale nejsou úplně samy. V říjnu se dařilo i výrobě kovových konstrukcí, elektrických zařízení, pryžových a plastových výrobků. Kromě toho se přidala na stranu tahounů českého průmyslového lana i výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Naopak elektronika a potraviny stojí na druhé straně barikády.

Nové zakázky celkově vzrostly o 9,6 % za pomoci jak domácí tak zahraniční poptávky. Oproti výsledku v září (+16,6 %) se poslední objednávková kniha může zdát tenká, nicméně svou roli sehrál již zmíněný kalendář a fakt, že v minulém roce byl říjen na zakázky relativně bohatý.

V dalších měsících by mohl průmysl držet nastavený kurz. Naznačili to i nákupní manažeři v listopadovém průzkumu.

^REKLAMA

Stavebnictví zažilo jeden ze svých světlejších měsíců. Alespoň na první pohled. Produkce klesla v meziročním srovnání pouze o 1 %, přičemž rychlejší pokles inženýrského stavitelství kompenzovaly pozemní aktivity. Po očištění o pracovní dny dokonce stavebnictví vzrostlo meziročně o 0,2 %. Tím ale výčet pozitiv končí. Počet vydaných stavebních povolení, jejich hodnota i počet zahájených bytů výrazně klesl, což nejsou pro stavaře růžové předpoklady do budoucna.

Inflaci zatím slabší koruna příliš neovlivnila. Ceny pohonných hmot, které jsou slabší korunou ovlivněny jako jedny z prvních, zmírnily svůj pokles a nepřispěly tak k  meziročnímu zlevňování jako v minulých měsících. V meziměsíčním srovnání ceny benzínu a nafty dokonce klesly o 0,8 %. O něco více zdražily potraviny, především mléko a jogurty, a v konečném důsledku se postaraly o polovinu zrychlení inflace. Druhá desetinka jde na vrub právě pohonným hmotám. Navíc ceny mobilních operátorů už neklesaly tak rychle jako dříve.

V porovnání s říjnem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 %, byť se ceny potravin snažily o opak. Převážilo tedy zlevnění oblečení a obuvi, alkoholu, dovolených s komplexními službami a kosmetického zboží.

První intervenční měsíc tedy na spotřebitelské ceny neměl zatím zásadní vliv. Psychologický efekt intervencí a změna některých reklamních kampaní motivujících spotřebitele rychle utrácet se ale například u elektra pozitivně projevily. Pro celkový pohled si budeme muset nicméně počkat na další série dat. Každopádně v příštím roce budou inflaci bránit levnější energie a vyprchání dopadu daňových změn.

Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank