Pátek 15. listopadu. Svátek má Leopold.

V Čechách je více zelených střech. Oproti západu ale zaostáváme

Podle údajů Svazu zakládání a údržby zeleně vrostla plocha zelených střech v roce 2018 o 26, 7 procenta na 247 tisíc metrů čtverečních. Nejvíce jich je v Praze, Brně, Plzni, Olomouci a Ostravě. Oproti západní Evropě je to ale stále málo. 

„Zelené střechy ochlazují město a zadržují cennou dešťovou vodu. Pomáhají tak velmi účinně řešit problém tzv. tepelného ostrova. město nebo stát mohou jejich stavbu nařídit, jak o tom uvažuje například ministerstvo životního prostředí pro komerční stavby. Zkušenosti ze světa ale ukazují, že účinnější než nařízení je motivace,“ říká ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Meziroční růst i celková plocha zelených střech je však ve srovnání se zahraničím stále malá. „Například jen v samotném Mnichově již přesahuje plocha zelených střech 3,1 milionu metrů čtverečních. Ve Vídni je to 2,6 milionu, v Berlíně dokonce čtyři miliony metrů čtverečních,“ uvádí Pavel Dostal ze Svazu zakládání a údržby zeleně.

Největší zelenou střechu s rozlohou asi 14 500 metrů čtverečních má obchodní centrum Nový Smíchov, dále Central park, Obchodní centrum Chodov a budova ČSOB Radlická. V Brně je to pak komplex Titanium a campus Masarykovy univerzity, v Ostravě-Vítkovicích Svět techniky a Tenis Hotel v Třinci.

Podle odborníků zelené střechy ochlazují, okysličují a zvlhčují, čímž narušují tepelné ostrovy ve městech. „Teplotní rozdíl přitom může ve velkoměstech ve srovnání s příměstskými a venkovskými oblastmi dosáhnout až deset stupňů. Což je dané tím, že budovy naakumulují teplo za celý den,“ upozorňuje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *