Energeticky úsporné byty nemusí být dražší, jen se je někteří developeři musí naučit stavět

„Chápu, že někteří developeři nemají s výstavbou energeticky kvalitních budov dostatečnou zkušenost a pokud by se do ní pustili, je klidně možné, že je postaví i o 15 procent dráž a navíc se složitými technologiemi náročnými na údržbu. Stavitelé, kteří mají s energeticky úspornou výstavbou zkušenosti, jsou ale schopni úspornou budovu postavit za de facto stejné ceny jako nejhorší stavbu, která ještě splní současnou českou normu. Je to pod úrovní rozdílu, který je dán třeba lokalitou nebo dražšími kachličkami do koupelny,“ míní Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která sdružuje 280 firem zabývajících se energeticky úsporným stavebnictvím. 

Podle zmíněných dvou developerů byty prodraží především technologie, jako je například nucené větrání s rekuperací odpadního tepla. To odmítá Jan Řežáb z firmy JRD, která staví pasivní domy. „Stavebně a technicky jsme se naučili používat jednoduché typizované prvky, takže se dá říct, že chytře postavená pasivní budova je levnější než hloupě postavená energeticky nekvalitní budova. Náklady na energie budou však pro naše klienty čtvrtinové a v běžném užívání bytu to jeho majitelé ani nepoznají, tedy kromě toho, že mají neustále čerstvý vzduch a prostředí bez vlhkosti a mikrobů.“

Rekuperace odpadního tepla z větraného vzduchu navíc ve svém důsledku energie spoří, protože teplo zbytečně neuniká okny. Pokud developer tuto technologii odmítne nainstalovat, ale zároveň dům osadí těsnými okny, musí majitelé bytů či domů třikrát za noc větrat, jinak se v místnostech hromadí nebezpečný oxid uhličitý a nemohou splnit platné české hygienické normy.

Část bytů v energeticky úsporném standardu staví i Skanska. „Podle nás jde o správnou cestu využití již běžně dostupných technologií. Běžný uživatel nemůže mít přehled o všech technických možnostech, které obor v současnosti nabízí, a proto zpřísňování legislativních požadavků v této oblasti vítáme. Navíc česká vyhláška je nastavena tak měkce, že s ní nebudou mít problémy ani developeři specializující se na méně kvalitní výstavbu. My ale už nyní cílíme na vysokou celkovou hodnotu bytu pro budoucí uživatele a chceme i do budoucna nabízet vždy něco víc, než vyžadují směrnice,“ říká Leoš Vrzalík ze Skansky. 

K diskusi se vyjadřuje i Vladimír Dvořák z firmy YIT Stavo, která v Praze už také staví některé projekty v pasivním standardu. „V našem domovském Finsku se o tom vůbec nevede debata, materiály a technologie jsou na úrovni, která směr k energeticky úsporným budovám umožňuje a předurčuje. Navíc do budoucna nastavený krok k vyšší energetické účinnosti pro nás znamená udržitelný rozvoj.“

^REKLAMA

Povinné snižování energetické náročnosti se bude nejprve (podle velikosti od roku 2016 až 2018) týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy. Pro velké bytové domy pak tato povinnost nastane od roku 2018, pro menší 2019 a pro rodinné domy od roku 2020. Vždy se jedná o datum podání žádosti o stavební povolení, reálná výstavba bude tedy ještě později. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je však v legislativě, navzdory svému pojmenování, definována jako dvakrát energeticky horší, než je dnes již ve světě běžně používaný pasivní standard.