Samosprávy mohou konečně ovlivnit vyplácení doplatků na bydlení, a předcházet tak obchodu s chudobou i rozšiřování vyloučených lokalit

Pokud se na území obce vyskytuje oblast se zvýšenou mírou sociálně nežádoucích jevů (kriminalita, alkoholismus, drogová závislost, násilí, vandalismus, záškoláctví atd.), může dle zákona o pomoci v hmotné nouzi obec sama podat návrh na vydání opatření obecné povahy. K němu se musí vyjádřit Policie ČR, pokud je hlavním důvodem podání porušování veřejného pořádku. V případě negativních vlivů na děti návrh posuzuje příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí. Vyhlášení takové oblasti navíc podléhá přezkumu krajského úřadu či soudu.
Na základě opatření mohou města a obce požádat o vyhlášení konkrétního území, ulice či jednotlivé budovy tzv. bezdoplatkovou zónou. V praxi to znamená, že případní noví obyvatelé těchto lokalit, kteří by jinak měli nárok na doplatek na bydlení, tuto dávku pomoci v hmotné nouzi od Úřadu práce nedostanou. Na stávající příjemce dávek, resp. již uzavřené nájemní smlouvy, se opatření nevztahuje.
„Prostřednictvím opatření obecné povahy mohou samosprávy zabránit vzniku či rozšiřování sociálně vyloučených lokalit na svých územích. V kombinaci se sociálním bydlením mohou bezdoplatkové zóny sehrát významnou roli v dalším rozvoji českých měst a obcí,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl, a dodává: „Dále rozšiřovat ghetta nikdo soudný nemůže chtít. Musíme přece usilovat o to, aby ti nejmenší poznaly i jiné dětství než na základě sociálních dávek ve vyloučených lokalitách.“
Hlavním cílem bezdoplatkových zón je, aby stát nepodporoval bydlení těch nejzranitelnějších v místech, která jsou k bydlení zcela nevhodná. Zároveň míří na tzv. obchodníky s chudobou, kteří sociálně slabším lidem poskytují bydlení v těchto lokalitách za přemrštěné nájemné, jež je hrazeno ze sociálních dávek. Ulevit by se mělo také občanům, kteří v těchto lokalitách žijí nebo pracují a tamní sociální problémy mají dopad nejen na kvalitu jejich života, ale také například na hodnotu nemovitostí.
Místa bez doplatků na bydlení už jsou mimo jiné v Aši, Sokolově, Jirkově, Duchcově, Karviné nebo v Děčíně. „Jedním z pozitivních dopadů zavedení bezdoplatkových domů v našem městě je fakt, že tento nástroj konečně zasáhl konkrétní majitelé nemovitostí. Pokud se nebudou o své nemovitosti starat, nezajistí důstojné bydlení, tak nemohou nic očekávat, obchod s chudobou nemůže stát podporovat. Starat se o nemovitost v našich očích také znamená starat se o lidi, kteří tam bydlí, určit pravidla chování, vyžadovat pořádek, netolerovat nežádoucí vlivy, vandalismus. To je přece úplně normální chování majitele. A normální chování nájemce je, že když dobře bydlí, nemá důvod migrovat dál, tudíž ho nenahradí někdo nově příchozí. Třeba pro děti to představuje naději, že školní rok stráví na jedné škole,“ říká primátorka Děčína Marie Blažková.
Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi, která společně s vlastními příjmy občana
a příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady
na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů
na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Více najdete na http://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/bydleni.
Tisková zpráva: Svaz měst a obcí ČR