Češi a dluhy 1997–2017: Máme se čím dál lépe, i tak si více půjčujeme

„Celkově byli v roce 1997 Češi zadlužení 110 miliardami Kč, o dvacet let později už více než 1 400 miliardami Kč. Také spotřebitelský dluh činil před 20 lety na jednoho obyvatele 395 Kč, zatímco v roce 2017 dosáhl 20 853 Kč na každého z nás. Podle údajů ČNB se jen od roku 2002 zvýšily i nesplacené dluhy, a to až trojnásobně. Nejvýraznější změnu lze pak vidět na nesplacených spotřebitelských půjčkách, kterých je dnes devětkrát více. Za spotřební zboží dluží dnes každý průměrně dva tisíce, před 15 lety to byly dvě stovky,“ říká k výsledkům srovnání Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Zdroj: Analýza EOS KSI z dat ČNB a MPSV
„Z analýzy 2,5 milionů dlužníků, jejichž pohledávky naše společnost za 20 let řešila, jasně vyplývá, že muži dlužili a dluží častěji, a u mužů se také jedná o vyšší částky. To platí jak pro dluhy v mimosoudním, tak i soudním vymáhání. Zajímavé je, že pokud pohledávku řeší soud, u muže procento úspěšného vymožení dlužné částky vzrůstá, avšak u ženy naopak klesá. Muži častěji než ženy řeší své zadlužení až ve chvíli, kdy do vymáhání vstupuje soud. Ženy pojímají řešení svého dluhu zodpovědněji již ve fázi mimosoudního vymáhání,“ dodává Vladimír Vachel.
Půjčky na krátkodobé účely jsou čím dál větším životním standardem
Nějakou půjčku má podle průzkumu CVVM v současné době 47 % Čechů, v roce 2010 to přitom byly pouze dvě pětiny (40 %), o rok později ještě méně (39 %). Za sedm let tedy postupně vzrostl počet lidí, kteří přiznávají zadluženost, až o 18 %. Jak se mění jejich přístup k dluhům?
Na jaké účely je pro nás půjčka přijatelná? (v %)

Zdroj: Analýza EOS KSI z dat CVVM SOÚ AV ČR
Jak obtížně splácíme půjčky?

Zdroj: Data CVVM SOÚ AV ČR
„Sledujeme, že se lidem v posledních letech daří své dluhy rychleji a lépe splácet. Na předávaných případech jsme zaznamenali nárůst v průměrné inkasované částce, který je oproti letům 2015-2016 skoro 20%. Také míra dodržování splátkových dohod je čím dál lepší – oproti letům 2015-2016 vidíme zlepšení až o 25 %,“ dodává ke splácení Vladimír Vachel.
A platy rostou… rychleji než ceny
Od roku 2000 se mzdy zvýšily až dvojnásobně – o 14 370 Kč. Po zohlednění růstu cen zboží a služeb se Čechům dařilo nejlépe v letech 2002 a 2003, kdy mzdy stoupaly výrazně rychleji než ceny. Naopak nejhůře bylo v letech 2012 a 2013, kdy růst mezd nestíhal ten cenový. V roce 2016 narostly reálné mzdy o 3,5 %, což je vzhledem k celému období nadprůměrné.

Zdroj: Analýza EOS KSI z dat ČSÚ (data pro zohlednění růstu spotřebitelských cen nejsou před rokem 2000 dostupná).
* Čím vyšší jsou hodnoty červené křivky, tím více vyděláváme po zohlednění růstu spotřebitelských cen.
Bydlení a energie nás stojí téměř o 200 % více
Životní náklady Čechů, které jsou vyjádřeny spotřebitelskými cenami, vzrostly od roku 1997 téměř o dvě třetiny. Nejvíce podražilo bydlení a voda, pak péče o naše zdraví. Naopak zlevnilo nám odívání a obuv, zařízení a opravy domácnosti.

Zdroj: Analýza EOS KSI z dat ČSÚ
Méně investujeme do vzdělání i zdraví, více pijeme i jíme
Za potraviny jsme nejvíce vydali v roce 2014, za bydlení, vodu a energie nejvíce v roce 2013 (hl. elektřina a teplo). Za alkohol a tabák utrácíme každým rokem více. Nejvýrazněji vzrostly útraty na potraviny (největší rozdíl nákladů, ačkoliv ceny potravin vzrostly za 20 let jen o 35 %).
Naopak za zdraví vydáme čím dál méně. Velmi klesly i útraty za telekomunikace a poštu, ale také rekreaci a kulturu. Rovněž klesají náklady Čechů na vzdělání, menší jsou výdaje i na rekonstrukce bydlení.
„Z našich příjmů více utrácíme za běžnou spotřebu, jako za potraviny, alkohol či tabák, což může souviset se zlepšující se náladou ve společnosti. Některé poklesy výdajů jako za telekomunikace či poštu jsou dané všeobecným vývojem cen či způsobů našeho chování,“ hodnotí Vladimír Vachel.
Kolik za rok utrácíme (v Kč)?

Zdroj: Analýza EOS KSI z dat ČSÚ
Období největších potíží vyžít s příjmem je za námi
Nyní mají největší potíže vyjít s příjmem více jak tři čtvrtiny nezaměstnaných (80 %), druhou příčku obsazují důchodci (66 %), poté polovina dotázaných zaměstnanců a dělníků a třetina OSVČ a pracovníků na řídících pozicích (33 %). „Podíl domácností, které vyjdou snadno se svými příjmy, roste, což je důsledek snižující se nezaměstnanosti a mzdového vývoje. Budeme věřit, že domácnosti udrží své výdaje na uzdě a stávající ekonomický vývoj nepodnítí jejich apetit po nezdravém zadlužení,“ zakončuje Vladimír Vachel.

Zdroj: Analýza EOS KSI z dat CVVM SOÚ AV ČR