Čtvrtina Čechů se zadlužuje rizikově. Před dluhovou pastí pomůže konsolidace a refinancování půjček

„Po rozvodu jsem zůstala sama s malou dvouletou dcerou. Bývalý manžel mě zanechal v dluzích a bohužel mi nezbylo nic jiného než sáhnout po úvěrových kartách. Ráda bych tyto dluhy zkonsolidovala a dostala se na nižší splátku, abychom mohly s dcerou něco našetřit a užít si spolu ty nejlepší letní a zimní prázdniny,“ zdůvodnila svůj zájem o změnu například matka sedmileté dcery ze středních Čech, která se s žádostí obrátila na společnost Zonky.
„Správně nastavená konsolidace dluhů by klientovi měla umožnit platit jen jeden poplatek za úvěry, a to jen jedné společnosti. Když má totiž klient více půjček najednou, vedle samotné splátky jistiny a úroků platí například i pojištění schopnosti splácet, vedení účtu, výpisy z úvěrového účtu a další vedlejší náklady, které se platí pravidelně s půjčkou,“ říká Pavel Novák, ředitel služby Zonky. To všechno pak navyšuje částku, která každý měsíc mizí z kapsy dlužníka.
Se sloučením dluhů bývá spojeno i snížení samotné splátky. K dalším přednostem konsolidace patří možnost individuálního nastavení doby splácení nebo určení dne, ke kterému se bude splátka hradit.
Samotnou konsolidaci často provází i takzvané refinancování půjčky.
Nižší úrok, nižší splátky?
Refinancování úvěru znamená vzít si novou půjčku s lepšími podmínkami a tou zaplatit původní úvěr. Takovou půjčku dlužníkovi poskytne jiná banka nebo nebankovní instituce. Ty zpravidla nabízejí výhodnější podmínky pro splácení a zejména výhodnější úrokovou sazbu. Dlužník tak získá nový úvěr, u kterého si může například prodloužit dobu splácení, odložit některé měsíční splátky nebo mimořádně splatit část úvěru.
Pozor by si ale klienti měli dát na nevýhodné nabídky společností, u kterých se například prodraží delší doba splácení. K tomu dodává Anna Bláhová, šéfka péče o zákazníky služby Zonky: „Úspěšně refinancovat znamená splácet menší nebo stejný počet splátek jako u původní banky. Hodně lidí ale skočí na první na oko výhodnou nabídku a nastaví si mnohem nižší splátky. Jen si už nevšimnou, že délka splácení je o několik let delší. Takové refinancování se nikdy nemůže vyplatit. Za roky navíc platíte úroky. Zatížení úvěrem na delší dobu s sebou navíc nese riziko, že se dostanete do platební neschopnosti.“
Některé banky si také účtují poplatky za předčasné splacení půjčky. Většinou to bývají 2 % z nesplacené částky a vyžadovat mohou i další vysoké poplatky. Klient by proto neměl hledět jen na nízkou úrokovou sazbu, ale započítat opravdu všechno. Když chce například nižší úrok, ale také pojištění neschopnosti splácet, může to být pro banku tak drahé, že dlužník ve finále zaplatí víc.
„Aby se tedy refinancování vyplatilo, musí v nové bance vyjít celková částka nižší. Z ní je třeba navíc odečíst poplatek za předčasné splacení u původní banky a náklady na refinancování. Pokud tato konečná suma vyjde záporně, pak se buď refinancování nevyplatí, anebo je třeba se poohlédnout po jiné společnosti s výhodnějšími podmínkami,“ dodává Bláhová ze Zonky.
Úroková sazba vs. RPSN
Při výpočtech přitom není dobré se příliš spoléhat jen na výši roční úrokové sazby. „V úroku nejsou zahrnuty žádné poplatky za zprostředkování úvěru nebo jeho vedení. Kompletnější náklady na půjčku vyjadřuje až RPSN (udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru). To je dobré sledovat, aby refinancování nebylo nakonec zbytečné a nevyšlo dráž než v původní bance,“ vysvětluje Bláhová.
Záchrana před rizikovými dluhy
Úspěšné refinancování dluhů vyžaduje dostatečný čas ke sběru informací, dobrou orientaci na trhu, a hlavně důkladné výpočty. Jedině tak se mohou naplno projevit všechny výhody konsolidace a refinancování úvěrů.
Správný postup přitom bývá klíčový především pro klienty, kterým hrozí pád do dluhové pasti. Vždyť jen z letošního průzkumu, který pro Českou bankovní asociaci uskutečnila agentura NMS, vyplývá, že rizikově si v Česku půjčuje zhruba 28 procent lidí. Dvě třetiny si půjčují od nebankovních společností nebo přímo od prodejců zboží, od banky pak 44 procent spotřebitelů. Hlavními důvody pro jejich zadlužování jsou neochota šetřit a nabídky slevových akcí.