16. 09. 2021
Léto končí a teploty klesají. Kdy začít topit a na co si dát před topnou sezonou pozor?
Teplé letní dny pomalu končí a vládu pomalu přebírá studenější část roku. V některých regionech na severu Čech už dokonce zahájili topnou sezonu, teplota v domech a bytech totiž kvůli ochlazení na konci prázdnin výrazně klesla. Začátek centrálního vytápění se řídí poměrně jasnými pravidly, kdy s ním mají dodavatelé tepla začít. Kontrola správné funkčnosti topné soustavy je ale na každém uživateli. Ne každý ale ví, co by měl zkontrolovat.
Zahájení topné sezóny upravuje vyhláška č.194/2007Sb., která se týká bytových i nebytových prostor napojených na společný zdroj tepla. „Vyhláška určuje topnou sezónu nejen obecně, tedy od 1. září do 31. května roku následujícího, ale současně definuje i dílčí podmínku průměrné denní teploty vzduchu. Aby dodavatel tepla zahájil vytápění, musí průměrná denní teplota vzduchu klesnout v dané lokalitě pod 13 ⁰C a to ve dvou po sobě následujících dnech, přičemž se dále neočekává razantní oteplení,“ vysvětluje mluvčí developerské společnosti Ekospol Filip Sušanka.
V případě centrálního vytápění je zodpovědnost za jeho údržbu na straně správce objektu či provozovatele. Obyvatelé bytů se však musí postarat o údržbu bytových radiátorů a to nejlépe ještě před zahájením topné sezóny. „Většinou postačí běžná kontrola, zda neuniká voda a topení těsní. Nejčastějším problémem je, že topení netopí po celé své ploše. Jednou z příčin může být vzduch v trubkách. Ten může způsobit citelné tepelné ztráty. Je tedy nutné uvolnit ventil a vypustit přebytečný vzduch, dokud nezačne téct voda. To je znamení, že je topení odvzdušněno,“ radí mluvčí Ekospolu Sušanka a dodává, že mezi obecné rady, jak neprotopit zbytečně moc, je udržovat topení čisté, nezakrývat ho a neumisťovat před něj nábytek. „Častou chybou jsou dlouhé závěsy, které překrývají topení a zadržují teplo,“ upozorňuje Sušanka.
Během topné sezóny se každý den topí většinou od 6 do 22 hodin. Občas však může dojít k omezení nebo přerušení dodávek tepla, zvlášť při oteplení. Pokud průměrná teplota vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech přesáhne 13 ⁰C a v dalších dnech se neočekává její pokles, mohou být dodávky tepla dočasně přerušeny. Takže i po začátku vytápění se může stát, že zůstane topení některé dny studené. Jakmile se venku opět ochladí pod stanovenou teplotu, dodávky tepla se obnoví a byt se začne zase vytápět.
Doby, kdy netopit znamenalo platit málo, dnes už tak úplně neplatí. Změnu přinesl zákon č. 269/2015 Sb. který se snaží vnést do dělení nákladů za topení větší spravedlnost. Zákon totiž upravuje spodní a horní hranici hodnot u nákladů na vytápění. „Připlatí si tak ti, kdo zbytečně přetápí. Očekávané úspory se nedočkají ani ti, kteří topí příliš málo a využívají tepla okolních bytů. Na druhou stranu, i pokud není byt obývaný, základní náklady na vytápění bude muset majitel uhradit,“ říká Sušanka. Do těchto základních nákladů patří náklady rozpočítané na plochu bytu, fixní náklady nebo třeba náklady na vytápění společných prostor domu.
REKLAMA
I tak se dá na vytápění bytu výrazně ušetřit. „Částka, kterou rodiny ročně vynaloží na topení, tvoří v mnohých případech významnou položku v jejich rozpočtu. Zejména u starších bytů se kvůli únikům tepla mohou tyto částky vyšplhat neúměrně vysoko. Naopak náklady na vytápění bytů v novostavbách jsou výrazně nižší. Moderní technologie a způsoby zateplování, které se používají při výstavbě nových bytů, mohou majitelům ušetřit nemalé peníze,“ zdůrazňuje mluvčí Sušanka.
