Máte na konci roku přebytečné finanční prostředky? Mimořádnou splátkou hypotéky nyní moc neušetříte

Nová legislativa umožňuje mimořádně splatit až 25 % celkové výše úvěru vždy v období jednoho měsíce před výročím smlouvy, a to naprosto bez sankcí. Mimořádnou splátku až v plné výši jistiny úvěru lze též provést během tří měsíců od okamžiku, kdy banka klientovi sdělila novou výši úrokové sazby. To poskytuje dostatek času i na případné refinancování celého úvěru, než stávající fixace vůbec doběhne. Tyto možnosti mimořádných splátek se však zatím netýkají všech hypoték. Nová pravidla se totiž vztahují na úvěrové smlouvy, které byly uzavřeny až počínaje účinností nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy 1. 12. 2016.
„V případě, že s bankou aktuálně sjednáváte novou fixaci, velmi pravděpodobně máte ještě smlouvu, která se řídí starými podmínkami. Vzhledem k rostoucím sazbám hypoték si mnoho klientů sjednává novou sazbu co nejdříve, a to až s dvouletým předstihem. Nová pravidla mimořádných splátek pro ně ale nezačnou platit nyní s podpisem dodatku, nýbrž až v budoucnu, jakmile jejich hypotéka na novou fixaci skutečně přejde,“ vysvětluje David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.
Hypotéku je však samozřejmě možné splatit kdykoliv zcela nebo částečně a banka má v takovém případě dle nové legislativy právo pouze na úhradu účelně vynaložených nákladů. Nelze tedy již administrativně stanovit poplatek s cílem klienta od splacení úvěru odrazovat. Musí se přitom jednat o skutečně účelně vynaložené prostředky, které bude banka schopna v případě sporu obhájit před finančním arbitrem nebo před soudem. Při předčasném splacení celé hypotéky, která už běží alespoň 24 měsíců, z důvodu prodeje financované nemovitosti nesmějí náklady překročit 1 % výše mimořádné splátky. Banka přitom může požadovat poplatek maximálně 50 000 Kč.
Úspora z mimořádné splátky je u levných hypoték zanedbatelná
Hypotéky se donedávna sjednávaly za historicky nejnižší úrokové sazby. I když nelze úplně generalizovat, u hypoték sjednaných se sazbami často i výrazně pod 2 % ročně jsou úrokové náklady poměrně nízké. Tím se do jisté míry omezuje přínos mimořádné splátky.
„Pokud bychom uvažovali hypotéku 2,2 milionu se sazbou 1,99 % ročně, činily by úrokové náklady za pětileté období něco přes 200 tisíc korun. V případě desetiprocentní mimořádné splátky ve dvanáctém měsíci by klient v pětiletém horizontu ušetřil ve výsledku jen asi 8 000 korun,“ popisuje David Eim s tím, že výsledek zohledňuje odečet úroků ze základu daně i případný výnos, pokud by klient peníze nepoužil na mimořádnou splátku, ale uložil je v bance. Rostoucí sazby na spořicích účtech by pak přínos mimořádné splátky ještě více snížily. „Není proto důvod se za každou cenu snažit využít volné finanční prostředky k umořování levného úvěru. I likvidita má svou cenu a je dobré disponovat finanční rezervou pro případ nenadálých výdajů,“ dodává David Eim.