Pátek 06. prosince. Svátek má Mikuláš.

Nejničivější pohromy počasí přicházejí v létě. Jak se před nimi správně pojistit?

23.07.2019 10:07 Tisková zpráva: DIRECT Pojišťovna

Obavu ze ztráty střechy nad hlavou následkem živelních pohrom sice Češi nemusí mít oproti jiným částem světa tak velkou, přesto se ani tuzemsku přírodní katastrofy nevyhýbají. Mezi ty nejničivější u nás patří povodně a nejrizikovější co do řádění živlů jsou právě probíhající letní měsíce. Předcházet živelním škodám na majetku není možné, jejich dopad však mírní správné pojištění. Na co si u tohoto druhu pojištění dávat pozor? A hrozí nám letos nějaké nebezpečí? To vše se dočtete v následujícím článku.

Ačkoliv se České republice devastující přírodní katastrofy jako hurikány, tropické bouře a silná zemětřesení naštěstí vyhýbají, i tak nejsou naši občané řádění živlů zcela ušetřeni. Z přehledu nejničivějších živelních katastrof v České republice sestaveného Českou asociací pojišťoven (ČAP) je patrné, že nejčastěji k těmto událostem dochází v letních měsících. Žebříčku největších pojistných událostí souvisejících s přírodními živly vévodí především povodně – v Čechách v srpnu 2002, na Moravě v červenci 1997 a opět v Čechách v červnu 2013. Najdeme v něm ale i letní bouře, krupobití a orkány. Ačkoliv nejmladší přírůstek v TOP 15 ničivých přírodních událostí je již dva roky starý orkán Herwart, menších lokálních živelních pohrom jakoby přibývalo. Často je to však jen zdání. „Počasí v posledních letech je hodně proměnlivé a neustále roste průměrná teplota vzduchu. Může se nám zdát, že se zvyšuje nárůst extrémních jevů, jako jsou silné bouřky, krupobití nebo tornáda, to je ale dáno tím, že počasí kolem sebe z obavy před klimatickou změnou, která potvrzuje nárůst extrémního počasí, více sledujeme a sledovat ho vlastně můžeme on-line. I v 19. století bychom ovšem našli sušší roky jako v poslední době nebo roky bohaté na přívalové srážky a silné bouřky,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

K nárůstu pojistek majetku přispěla ničivá povodeň

Je logické, že jelikož se jedná o přírodní síly, prevence proti živelním událostem neexistuje. S následným řešením škod na majetku ovšem lidem značně pomáhá dobré pojištění. Právě ničivé živelní události přitom k rozvoji pojištění majetku poměrně hodně přispívají. Názorně to ilustruje případ povodní z roku 1997, kdy škody na majetku činily téměř 63 miliard korun, pojišťovny ale lidem vyplatily jen asi 10 miliard, protože většina pojistných smluv na majetek nebyla dostatečného rozsahu. O pět let později při povodních v Čechách už však byla z pojistek uhrazena téměř polovina třiasedmdesátimiliardových škod. To naznačuje, že se lidé z povodní na Moravě poučili a lépe se pojistili. Co byste tedy o pojištění majetku proti řádění přírodních živlů měli vědět?

Základem je pojištění nemovitosti a domácnosti, pozor ale na podpojištění!

Proti živelním katastrofám je potřeba v prvé řadě pojistit svoji nemovitost a domácnost. Pozor na to, že tyto dva pojmy nejsou v řeči pojišťovnictví totožnými: nemovitostí se zjednodušeně myslí stavba samotná, domácností pak vybavení v ní. Dále je nutné dbát na to, aby byla nemovitost i domácnost pojištěna na dostatečnou částku. Dle zjištění České asociace pojišťoven byla například k roku 2018 téměř třetina tuzemských domácností takzvaně podpojištěna. „Podpojištění může vzniknout jednak tak, že lidé špatně odhadnou cenu svého domu či domácnosti a uzavřou pojištění na příliš malou částku, a jednak tak, že pojistku neaktualizují. Hodnota domu nebo bytu přitom může vlivem situace na trhu s nemovitostmi růst, hodnotu domácnosti zase ovlivní třeba nákup nového dražšího vybavení,“ vysvětluje Nela Maťašeje, tisková mluvčí Direct pojišťovny, jež si zakládá na lidském přístupu a osvětě v oblasti pojišťovnictví.

Polovina lidí se pojišťuje proti záplavě. Často si ji ale pletou s povodní

Před jakou přírodní katastrofou se lidé pojišťují nejčastěji? Podle dat poradenské společnosti Chytrý Honza z roku 2016 95 procent Čechů děsí požár, polovinu poté záplavy. Škody spojené s vodou jsou přitom během léta těmi nejčastěji řešenými. „V tomto ohledu je potřeba upozornit na to, že lidé hojně chybují v nerozlišování termínů povodeň a záplava. Povodeň je z potoků, řek a podobně, ale záplava je z atmosférických srážek. Do pojištění proti záplavě spadají také škody způsobené spodní vodou. Pokud lidem v důsledku vydatných srážek spodní voda vytopí třeba garáž a oni mají jen pojistku proti povodni, nikoliv proti záplavě, pak jim škodu bohužel pojišťovna zpravidla neuhradí, těmto nedorozuměním se snažíme v Directu předcházet, proto pojišťujeme vždy zákazníky dohromady na záplavu společně s povodní,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Nela Maťašeje.

Smlouvu byste si měli vždy náležitě prostudovat, ostatně to potvrzuje i advokát Tomáš Hon. „Při uzavírání pojistné smlouvy je třeba věnovat náležitou pozornost pojistným podmínkám, což mnoho klientů pro jejich obsáhlost opomíjí. Nejdůležitější částí bývají výluky z pojištění, ve kterých pojišťovna vypočítává okolnosti, za kterých pojistné plnění omezí či zcela vyloučí. Právě interpretace a aplikace pojistných podmínek bývá alfou a omegou případů, kdy pojišťovna odmítne klientovi uznat pojistné plnění,“ upozorňuje.

Vzniklé škody podrobně zdokumentujte

Tímto se dostáváme k otázce, co dělat, když se pojišťovna k úhradě škod postaví se zamítavým stanoviskem. „Pokud pojišťovna plnění zčásti nebo zcela odmítne, může se klient obrátit na soud s žalobou na zaplacení nevyplacené peněžité částky. Soud pak provede dokazování, v němž řeší, zda vznikla pojistná událost, zda je krytá pojištěním a jaká má být výše pojistného plnění. Obecnou radou je opatřovat si bohatou fotografickou dokumentaci vzniklých škod a případně i svědectví všech zúčastněných osob, a to právě k prokázání okolností vedoucích ke vzniku pojistné události. Zbytek je již otázkou právního posouzení pojistné smlouvy,“ vysvětluje Tomáš Hon. Případů klientů žalujících pojišťovnu o pojistné plnění přitom dle jeho zkušeností neustále přibývá a často jim soud dá za pravdu. „Obecně lze říci, že v těchto řízeních bývá úspěšnost klientů poměrně vysoká. V části případů se podaří s pojišťovnou narovnat vztahy mimosoudně,“ doplňuje Tomáš Hon.

Máme poloviční šanci na průměrné léto

Vzhledem k tomu, že letošní červen se nesl ve znamení někde až rekordně horkých dní, nabízí se otázka, zda nám letošní léto nepřinese s ohledem na živelní události nepříjemná překvapení. „Sezonní předpovědní modely se zatím přiklánějí k tomu, že letošní léto bude teplotně normální, a to s padesátiprocentní pravděpodobností. Pravděpodobnost teplotně nadprůměrného léta se zatím pohybuje na třiceti procentech. To ale neznamená, že se tropických dnů nedočkáme. K létu v Česku tropické teploty patří, naposledy se bez nich obešel rok 1940, chladné léto bylo také v roce 1913. Zřejmě ale nepřekonáme loňský teplotní rekord, kdy bylo v pražském Klementinu zatím nejtepleji od počátku tamního měření, tedy od roku 1775, s průměrnou teplotou 22,7 stupně Celsia a kdy stanice v Doksanech hlásila 48 dní s tropickou teplotou. Také srážkově by letošní letní období mělo být podle posledních předpokladů normální,“ prozrazuje Dagmar Honsová. „Extrémy v počasí však nikdy nelze vyloučit, a to i právě proto, že se nejhůře předpovídají. I výstražné informace před nimi můžeme vzhledem ke složitosti jejich predikce vydávat nejčastěji jen 48 hodin dopředu,“ dodává.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *