Podíl velmi úsporných staveb v posledních letech neustále roste. Češi do bydlení také rekordně investují

Od začátku současného desetiletí lze podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) pozorovat výrazné změny trendů ve výstavbě budov z hlediska jejich energetické náročnosti. V jádru lze stavby podle tohoto kritéria rozdělit do tří kategorií, které se značí písmeny A – mimořádně úsporná stavba, B – velmi úsporná stavba a C – úsporná stavba.
Ještě v roce 2010 bylo ze 430 postavených bytových domů 60 procent řazeno mezi budovy typu C, typ B pak zaujímal podíl jen 34 procent. Postupně se však tento poměr úplně obrátil. V loňském roce tak bytových domů typu B bylo z celkem 373 postavených jednotek celých 68 procent, naopak typ C měl podíl pouze okolo 28 procent. Mírný pokles šlo pak ve stejném období zaznamenat i u mimořádně úsporných staveb, a to z pěti a půl procenta na necelé čtyři. Dáno to však bylo zejména tím, že se jejich roční počet pohybuje v maximálně třech desítkách.
Mírně opačný vývoj šlo u nejúspornějších staveb za stejné období pozorovat u rodinných domů, kde se jejich podíl zvedl ze 4 na 6 procent. Narostl přitom i jejich absolutní počet, v loňském roce totiž poprvé překonal hranici tisíce. U staveb typu B a C je pak v průběhu času patrný podobný vývoj jako u bytových domů. Zatímco v roce 2010 činil podíl rodinných domů typu B necelých 31 procent, vloni to byl už dvojnásobek. Stalo se tak na úkor právě typu C, podíl úsporných rodinných domů totiž za toto období klesl ze 65 procent na necelých 32. „Pozorujeme tento trend několik let i u našich zakázek, kdy lidé tolik nehledí na samotnou cenu, ale zejména na výši energetických úspor. Lze to dokumentovat i na skutečnosti, že se za posledních pět let výrazně zvedl počet našich realizací v pasivních domech,“ sdělil Jan Malysz ze společnosti Lomax.
Rekordní investice míří zejména do komfortu
Jeho slova potvrzuje i generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Petr Hostek. „Přestože energeticky úspornější budova vyžaduje vynaložení většího objemu pořizovacích finančních nákladů, přesto investoři stálé více zohledňují nižší provozní náklady, zejména náklady na spotřebovanou energii,“ sdělil. Výraznější roli by však podle něj do budoucna měly hrát obnovitelné zdroje, zejména pak fotovoltaika s bateriovým úložným systémem u rodinných domů. „Současná podpora je nízká, není ekonomicky návratná a je v podstatě především pro fanoušky tohoto řešení. Díky zvýšení této podpory by mohla Česká republika lépe plnit své závazky o úsporách energie,“ doplnil Hostek.
Skutečnost, že lidé při zařizování bydlení tolik nehledí na cenu potvrzují i data ČSÚ. Podle nich byla míra průměrné investice do jednoho rodinného domu v loňském roce vůbec nejvyšší v historii, když dosahovala 3,43 milionu korun. Vysoké hodnoty šlo v loňském roce pozorovat i v případě bytů, konkrétně se jednalo o 2,14 milionu korun, což je třetí nejvyšší hodnota v historii.
Meziročně se však jedná o zhruba čtyřprocentní pokles. Kromě roku 2017 pak byla hodnota vyšší i v roce 2010, kdy se vyšplhala na dosavadní maximum 2,58 milionu korun. „Jako příklad lze v tomto směru uvést větší oblibu prvků automatizace a chytré domácnosti. Uživatelé touží po větším komfortu, nebojí se zkoušet nové věci a zároveň těží v posledních letech z příznivého ekonomického cyklu,“ uvedl Jan Malysz. Podle expertů hrají v tomto směru roli i ceny bydlení, které v průběhu času rostou. „Jde o důsledek zvyšujících se cen bydlení v Praze a v Brně. Toto zdražování je způsobeno nedostatkem bytů a rodinných domů v nabídkách investorů. Je to paradoxní, že lidé chtějí pořizovat bydlení levněji, zároveň ale často brání jakékoliv výstavbě, a tím neumožňují dalším bytům dostat se včas na trh,“ sdělil Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb.
Tisková zpráva Lomax