Rodiny vyhledávají bydlení na okraji velkých měst. Poptávka po bytech je obrovská

Přesun do vesnic, které jsou v krátké dojezdové vzdálenosti k většímu městu, se stává dlouhodobým trendem. „Suburbanizační trendy jsou u velkých metropolí ve vyspělých zemích běžné a většinou se odvíjejí od jejich velikosti a od kvality a kapacity dopravních komunikací. Čím větší metropole, tím větší zázemí, čím kapacitnější dálnice a častější vlaková příměstská doprava, tím delší vzdálenosti, ze kterých jsou ochotni lidé do jádrového města dojíždět,“ říká Radka Loukotová z Magistrátu města Brna.
Právě dopravní dostupnost patří nejen v Jihomoravském kraji k nejčastějším důvodům, proč rodiny volí bydlení na periferii. „Trend poslední doby je takový, že důležitější roli nežli finanční dostupnost hraje časová dostupnost míst dojížďky, především dojížďka do škol, případně za prací. Zároveň také nelze přehlížet vzrůstající ceny bydlení, které jsou nejvýraznější především ve městě Brně a jeho těsném zázemí. Jedním z řešení této situace je bydlení v okrajových částech, které jsou cenově přijatelnější,“ podotýká Monika Brindzáková z odboru kanceláře hejtmana Jihomoravského kraje.
Ve Slavkově najde nové bydlení přes osmdesát rodin
Na přesun obyvatelstva do blízkého okolí měst zareagovaly stavební a developerské firmy, jež v dojezdových vzdálenostech budují projekty, po kterých je obrovská poptávka. Jedním z takových případů v Jihomoravském kraji je rezidence Austerlitz ve Slavkově u Brna. „V této chvíli realizujeme už čtvrtou etapu projektu rezidence Austerlitz. Nabídneme lidem ke koupi šedesát čtyři bytových jednotek a dvacet jedna řadových domků. Rodiny v nich najdou klidné bydlení, za dvacet minut se dostanou do Brna a v okolí mají celou řadu možností, jak trávit volný čas. Je zde například plavecký bazén, golfové hřiště nebo zámecká zahrada. Restaurace, škola, školka, obchody, lékárna nebo pošta jsou samozřejmostí,“ přibližuje projekt Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. Rezidence Austerlitz by měla být dokončena v listopadu 2020.
Bytové jednotky a rodinné domy jsou na periferiích velmi žádané. To potvrzuje Nina Popova, jednatelka společnosti RIM Property Development, jež realizovala projekt Fialka v Říčanech u Prahy. „Projekt Fialka byl zkolaudován v lednu 2016, před dokončením byl kompletně vyprodán. Před rokem jsme také dokončili náš poslední projekt v Říčanech-Radošovicích, kde jsme třicet bytů také vyprodali ještě před jejich dokončením.“ Podobnou zkušenost má i firma IBS-ROKAL, která stojí za projektem Rezidence Černošice v sedmitisícovém městečku západně od Prahy. „Poslední etapu Rezidence Černošice jsme dokončili před třemi lety a byla vyprodána ještě před dokončením stavby,“ říká Michael Pánek, jednatel společnosti IBS-ROKAL.
Rezidence Černošice ale není jedinou zakázkou, kterou firma IBS-ROKAL v Černošicích realizovala. Stavební a developerské firmy se při výstavbách snaží do příměstských oblastí přinášet i další prvky, které zvyšují kvalitu života na periferii. „Náš projekt není jen o bytech. Velkou část úsilí jsme věnovali výstavbě veřejného prostoru, vybudovali jsme v Černošicích nové funkční náměstí, které je vytvořeno díky kvalitnímu architektonickému návrhu. Je vydlážděné ze dvou druhů kamene, které tvoří bílo černé vlnovky. Tyto vlnovky se pak propisují i do související zeleně. Je zde také čtyřicet nebytových jednotek, kde sídlí obchody, kavárna, lékárna, drogérie či obchod s dětskými hračkami. Na náměstí je také řada lékařů se svými ordinacemi. To vše tvoří bydlení, kde je vše na dosah,“ doplňuje Pánek.
Černošice a Říčany jako příklady ideálního rodinného bydlení
Právě Černošice a Říčany se pravidelně umisťují na prvních příčkách žebříčků, které reflektují nejvhodnější místa k rodinnému bydlení. Starosta Černošic Filip Kořínek si myslí, že je to dáno ideální zeměpisnou polohou. „Z jedné strany máme lesy a CHKO Český kras, z druhé řeku Berounku, vlakem je to dnes 13 minut na pražské metro, půl hodiny na Václavské náměstí, to znamená ideální podmínky pro život.“
Les a řeka ale zároveň omezují další výstavbu. I proto se Černošice nebrání novým bytovým domům, které na menší ploše nabídnou bydlení více lidem. „Černošice jsou sice především městem vilové architektury a samostatných rodinných domů, ale projekty menších bytových domů jsou přínosem v tom, že nabízejí alternativu, když někdo preferuje bydlení v bytě. Z urbanistického hlediska jsou vhodným typem zástavby hlavně v centrálních částech, kde pomáhají vytvořit městský charakter s vyšší hustotou osídlení. V nich se lépe daří různým obchodům a provozovnám a obecně přinášejí do veřejného prostoru více života,“ uzavírá Kořínek.