Stavebnictví se ani v březnu příliš nevzpamatovalo, dopady na ekonomiku jsou přitom značné

Stavební produkce představuje zhruba 430 miliard korun ročně. Je přitom stále velmi hluboko pod úrovní roku 2008. Pětiletý propad se sice v roce 2013 zastavil, ale kumulativně si za tuto dobu stavebnictví pohoršilo o závratných 435 miliard, což se rovná roční produkci roku 2005. Roky 2014 a 2015 sice přinesly mírný růst, ale stále jsme na tom o více než 16 procent hůře, než v roce 2008. Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) navíc dosavadní průběh stavební produkce naznačuje, že se v číslech za rok 2016 vrátíme k hodnotám roku 2012.

Multiplikační efekt je téměř bilion korun

České stavebnictví si přitom určitě zaslouží maximální podporu. Jenže jakoby v posledních letech nebylo bráno v potaz, jak významně a nenahraditelně ovlivňuje stav a rozvoj naší ekonomiky. Vždyť tento obor vytváří přibližně sedm procent hrubého domácího produktu, zaměstnává přes osm procent osob v civilním sektoru a vykazuje značný multiplikační efekt na celou řadu dalších odvětví.

Podle odhadů Hospodářské komory ČR získá státní rozpočet z každých 100 milionů korun stavebních investic přes 50 milionů korun daňových a ostatních přínosů. Navíc jeden milion korun stavebních investic vytváří více než tři pracovní místa, z toho jedno ve stavebnictví. Podle nedávného vyjádření prezidenta SPS Václava Matyáše se multiplikátor pro toto odvětví pohybuje na úrovni 2,2 – 2,3, takže každá realizovaná miliarda korun stavebních investic vyvolává celkový nárůst produkce v národním hospodářství ve výši 2,2 – 2,3 miliardy korun. Při 430 miliardách korun stavební produkce tak jde o téměř o bilion korun pro naše hospodářství.

^REKLAMA

Stavebnictví brzdí nedostatek zakázek a dlouhý povolovací proces

Problém celého stavebnictví je zejména v útlumu nových zakázek ze strany veřejného sektoru, který je na jedné straně způsoben pomalým čerpáním dotací EU a na straně druhé se zde projevuje nepřiměřená regulace v rámci povolovacího procesu či posuzování vlivu na životní prostředí. Jedním z negativních efektů dlouhé přípravy projektů je nedostatek nových bytů na trhu a růst jejich ceny, která jen v Praze za poslední rok vzrostla o čtvrtinu.

Přestože se trh s rezidenčním bydlením snaží, jak může, stále jsme v počtu nových bytů hluboko za aktuální poptávkou. Za celý loňský rok bylo v Praze zahájeno jen 1707 bytů, prodáno však bylo 6650. Meziročně šlo o pokles vydaných povolení o 56 procent. Čísla za první tři měsíce tohoto roku přitom ukazují, že se tempo nelepší ani letos. Za první čtvrtletí tohoto roku totiž bylo zahájeno jen 411 bytů, což je pětkrát méně, než za stejné období roku 2008. Za letošní březen to bylo dokonce pouhých 40 bytů. Je tedy zřejmé, že tak omezené povolování je zcela nedostatečné a je jednou z hlavních příčin zdražení nových bytů.

Pozitivní vyhlídky nedávno přinesla Sněmovnou schválená novela stavebního zákona, která měla ambici zkrátit jeden z nejdelších povolovacích procesů na světě. Pokud by Senát vrátil novelu stavebního zákona Sněmovně a ta již v důsledku aktuálního politického dění neexistovala, pak by celá práce vyšla vniveč a naděje na zkrácení povolovacího procesu by vyšuměla. Stavebnictví by tak přišlo o jednu z mála příležitostí, která by mohla nastartovat postupný růst.

Dušan Kunovský, předseda představenstva Central Group, a. s.