Neděle 19. května. Svátek má Ivo.

Veřejné budovy v Česku trápí nízká kvalita vzduchu. Řešení jde naproti zejména soukromý sektor

18.04.2019 11:04 Tisková zpráva:

České veřejné budovy se neustále potýkají s vysokou koncentrací oxidu uhličitého či prachu. Nejčastěji se v tomto směru uvádějí školy, kde může k dosažení kritické koncentrace CO2 dojít i za pouhých 18 minut. Podle odborníků však řešení tohoto problému stále spíše pokulhává. Nejlépe si podle nich vede soukromý sektor, jehož zástupci se čím dál častěji uchylují k instalaci systémů nuceného větrání. Právě ten je považován z hlediska zlepšení kvality vzduchu za nejúčinnější.

Nevalná kvalita vzduchu je jeden ze zásadních problémů, se kterým se dlouhodobě potýkají nejen české veřejné budovy. Jedná se zejména o vysokou koncentrací škodlivých plynů a prachových částic ve vzduchu. Experti se přitom shodují na tom, že zatímco informovanost o této problematice se v posledních letech zvyšuje, zavádění účinných řešení do praxe spíše pokulhává.

„Odpovědné instituce v Česku se v posledních letech o kvalitu vzduchu ve veřejných budovách více zajímají. Nicméně s ohledem na vysoké investiční náklady na realizaci nového systému větrání se zatím žádné obecné řešení nechystá,“ řekl vedoucí oddělení Kvalita vnitřního prostředí Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT Daniel Adamovský. Rostoucí zájem české veřejnosti o toto téma registruje i Aleš Rubina ze Stavební fakulty VUT. „U realizace staveb je však situace slabší. Zatímco v soukromém sektoru se realizují funkční systémy vzduchotechniky prakticky všude, ve veřejných budovách, zejména těch starších, je pořád co dohánět,“ uvedl.

Jeho slova potvrdil i Ivo Winkler vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá prodejem a instalací rekuperačních jednotek. „Člověk při delším pobytu v interiéru kvalitu vzduchu ne vždy vnímá, i proto byla tato problematika dlouhá léta poměrně přehlížená. A to i přesto, že se jí už  v roce 1888 zabývalo nařízením o větrání ve školních třídách vedení tehdejšího Rakouska-Uherska. V posledních době však pozorujeme rostoucí zájem zejména u soukromých firem, které se snaží nabídnout maximální pracovní komfort svým zaměstnancům,“ popsal.

Vydýchaný vzduch za 18 minut

Jedním z nejčastěji skloňovaných typů veřejných budov, kterých se problém kvality vzduchu týká, jsou školská zařízení. „Výsledky výzkumů a mnoha měření prováděných našim ústavem ukazují, že limity zejména oxidu uhličitého jsou ve sledovaném vnitřním prostředí staveb často překračovány. Týká se to zejména vzdělávacích zařízení, která nejsou opatřena sofistikovanými systémy větrání,“ uvedl Rubina. Dosavadní měření přitom ukazují, že k překročení limitní koncentrace oxidu uhličitého ve školní třídě stačí méně než polovina vyučovací hodiny se zavřenými okny. Maximální povolené hranice dosahuje množství tohoto plynu již po 18 minutách.

Právě hranice je důležitým atributem, na kterém se ne všichni experti shodnou. Například tuzemská vyhláška stanovuje maximální povolený limit CO2 na 1500 objemových jednotek v milionu objemových jednotek vzduchu (ppm). Naopak tzv. Pettenkoferovo kritérium udává jako maximální hodnotu koncentrace CO2 ve vnitřních prostorech a pobytových místnostech, ve kterých se ještě člověk cítí komfortně, pouze 1 000 ppm. „Ačkoliv se hranice různí, v českém prostředí se zpravidla používá limit stanovený vyhláškou,“ upřesnil Winkler.

Překročení limitu u 40 procent tříd

Podle expertů se lze navíc v českých veřejných budovách často setkat s koncentrací, která výrazně převyšuje i zmíněnou vyšší hranici. „Publikace založené na měřených datech se shodují, že stav je nevhodný. Není výjimkou, že jsou naměřeny hodnoty koncentrací oxidu uhličitého přes dva i tři tisíce ppm. Takové podmínky mají zřejmý vliv na osoby z hlediska zvýšené únavy, snížení soustředění až bolestí hlavy,“ řekl Daniel Adamovský.

Problém kvality vzduchu dlouhodobě monitoruje také Státní zdravotní ústav. Například mezi lety 2015 a 2016 zkoumal vnitřní prostředí ve 25 mateřských školách. Ve více než třech čtvrtinách měřených tříd dosáhly koncentrace takových hodnot, které již mohou být pro malé děti obtěžující, ve 40 procentech tříd tyto hodnoty překročily vyhláškou stanovený limit. Podobné výsledky ukázala i loňská studie, kterou SZÚ provedl na 12 českých školách v rámci celoevropského programu InAirQ. V mnoha učebnách překročila koncentrace oxidu uhličitého hygienický limit, někde i několikanásobně. Příčinou přitom bylo zejména nesprávné větrání.

Nucené větrání jako řešení

Právě větrání je přitom podle Adamovského nejefektivnějším způsobem pro zvýšení kvality vzduchu ve veřejných budovách. „Z hlediska škodlivin a s ohledem na vysokou potřebu větracího vzduchu na počet žáků ve třídě se jeví jako nejúčinnější nucené rovnotlaké větrání se zpětným získáváním tepla,“ sdělil. Podle Winklera právě systém nuceného větrání zajišťuje uživatelům komfort hned ze dvou různých hledisek.

„Kromě mnohem zdravějšího vnitřního prostředí je to také fakt, že se uživatel o větrání prakticky nemusí starat. Lze to vztáhnout i na příklad školy, kde se vysoká koncentrace škodlivých látek vyskytuje často jen proto, že na pravidelné a intenzivní větrání učitel či vychovatel vždy nemyslí,“ řekl vedoucí technického oddělení společnosti Enbra.

Nucené větrání jako vhodné řešení pro zlepšení kvality vzduchu ve veřejných budovách zmiňuje i Aleš Rubina. „Aby byly škodliviny v ovzduší dostatečně ředěny, je z praktického hlediska možný a efektivní pouze jeden způsob řešení, a to dostatečné větrání prostoru s patřičnou filtrací vzduchu. Pro zajištění globálně kvalitního vnitřního prostředí jsou pak nejvíce efektivní sofistikované systémy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla. To navíc přináší úsporu energie na ohřev větracího vzduchu, čímž se snižuje energetická náročnost celé budovy,“ uzavřel.

Tisková zpráva společnosti Enbra

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

one + 6 =