EUR 25.200

USD 23.143

REPO sazba ČNB 6.25 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.200

USD 23.143

Má smysl šetřit na státní podpoře?

 


 

Státní podpora všeho druhu má své zastánce i odpůrce. Je jen skutečně málo sociálních dávek a státních pobídek, u nichž by se všichni politici a ekonomové shodli, že se jedná o skutečně jedinou možnou či nejefektivnější cestu. Nejinak je tomu se stavebním spořením a jeho státním příspěvkem.

Bez státního příspěvku by stavební spoření jako finanční produkt v dnešní podobě skončilo. Lidé by buď odmítali spořit, protože by úrokové sazby byly příliš nízké, nebo by raději čerpali hypotéky, protože by úrokové sazby byly příliš vysoké. Tento rozpor – a zejména motivaci spořit u stavebních spořitelen – řeší právě státní příspěvek. Zatím…

V úterý minulého týdne Vláda ČR schválila státní rozpočet na rok 2011. V rámci úsporných opatření, aby si musela půjčit "pouze" 135 mld. Kč, s definitivní platností odsouhlasila změny ve stavebním spoření – zdanění státního příspěvku 50% daní z příjmů a zrušení osvobození úroků z vkladů u stavebních spořitelen od daně z příjmů. Vše musí ještě posvětit Parlament ČR, ale při současném rozložení politických sil je to spíše formalita. A další změny se chystají.

Tip: Stavební spoření: Změny jsou na světě

V dalším kroku chce Vláda v rámci úsporných opatření zavést jednotnou maximální výši státního příspěvku pro všechny smlouvy 2 000 Kč. To je pořád více, než kolik činí státní příspěvek např. na Slovensku. A v neposlední řadě Vláda uvažuje o omezení účelovosti stavebního spoření pro přiznání státního příspěvku – a to i pro čistě spořící klienty. To by podle názoru představitelů stavebních spořitelen znamenalo také významné snížení zájmu o tento produkt, a tím jeho ohrožení.

Má stát podporovat stavební spoření?

Jednoduchou odpověď ano/ne bohužel nelze na položenou otázku podat. Názory se mohou různit, a také se různí.

Stavební spořitelny (překvapivě) jsou toho názoru, že stát by měl stavební spoření podporovat. Jako argument podávají objemy úvěrů, které slouží na zlepšení bydlení lidí a na renovaci bytového fondu obecně.

Proč by ale měl stát podporovat obnovu soukromého majetku? Jediná ekonomicky racionální odpověď tkví v externalitách. Pokud člověk bydlí ve zdevastovaném domě a z jakýchkoli důvodů není schopen či ochoten dům opravit, nesnižuje užitek jen sobě. Užitek snižuje i všem ostatním lidem, kteří bydlí či se pohybují v blízkosti jeho zcela soukromé nemovitosti. Může to dospět i tak daleko, že přítomnost takovéto nemovitosti objektivně snižuje hodnotu všech nemovitostí v jejím okolí.

Podaří-li se kterémukoli státnímu projektu (ať už se jedná o stavební spoření, program Zelená úsporám či jiným dotacím) zajistit opravu a zhodnocení nemovitostí, neprojeví se to pouze na hodnotě majetku majitele oné nemovitosti a nemovitostí v jejím okolí, ale může to mít pozitivní vliv zpětně i na státní rozpočet.

Jak státní podpora přispívá do státního rozpočtu

Nejčastěji je přínos státního příspěvku stavebního spoření i dalších podpor spojován s daní z přidané hodnoty. Ano. Když si majitel nemovitosti sjedná opravu, nepochybně v materiálech a pravděpodobně i v práci (u plátce) zaplatí DPH. To ale není zdaleka jediný přínos.

Dalším zřejmým zdrojem přijmu ze státních podpor je daň ze zisku, kterou zaplatí realizační firma. A samozřejmě daň zaplatí ze svého zisku i subdodavatelé.

Významný příjem je ale zejména u vybraných nemovitostí i jinde. Kupříkladu v cestovním ruchu. Bude-li především historické jádro města opravené a atraktivní pro turisty, budou dané město navštěvovat. Nebude-li, nebudou.

A v neposlední řadě je možné pomyslet i na další daně. Konkrétně kupříkladu daň z převodu nemovitostí. Zhodnotí-li vlastník nemovitosti svůj byt nebo dům, při prodeji bude mít vyšší cenu, a tedy zaplatí vyšší daň. A podaří-li se mu zároveň zhodnotit i okolní byty a domy, vyšší daň z převodu bude i u nich.

Podporovat? Ano, ale jde o to "jak"

Státní podpora směřující k opravě a obnově bytového fondu má svůj význam. Zbývá vyřešit jednu otázku: Jaká podpora je nejefektivnější? Stát hospodaří s omezenými zdroji. S penězi svých daňových poplatníků. Může si sice půjčit, ale dluh musí splatit… a nebo ho přenést na další generace voličů, kteří s rozhodnutím o spotřebě peněz neměli nic společného.

Je třeba volit co nejefektivnější způsoby státní podpory do oblastí, které ji potřebují a které přinášejí další efekt. Patří státní příspěvek stavebního spoření mezi takové státní podpory? Nebo je jen "úplatkem" voličů ze středních příjmových vrstev…

Loading

Vstoupit do diskuze 18 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.62 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.34%

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%
Historie vývoje



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jana

    27 září, 2010

    Když už někde škrtat, tak určitě raději na podpoře stavebního spoření než třeba na rodičovském příspěvku nebo podpoře zdravotně postižených.

    Odpovědět

  • Miloslav Šimek

    29 září, 2010

    Takže dle toho, bychom měli vlastně zloději poděkovat za to, že nám vzal jen peněženku a nechal nám alespoň kalhoty…
    NESOUHLASÍM a nehodlám se vrchnosti klanět ani uklánět. A už vůbec ne při stávajícím obsazení MF!!!

    Odpovědět

  • Radek

    29 září, 2010

    Podle mě je zlodějem spíš ten, kdo rozdává z toho, co nemá. Když si stát musí půjčovat, aby „lidem“ dal státní příspěvek na nějaké pochybné spoření, na kterém bohatnou především stavební spořitelny. Nebo je to podle vás v pořádku? Podle mě ne.
    Co se vám nelíbí na současném obsazení MF? Ministr? Nebo jeho náměstci? Nebo další personální obsazení? Měl byste tam raději někoho, kdo rozhazuje a nezajímá se o to, kde peníze vzít?

    Odpovědět

  • selskyrozum

    29 září, 2010

    Mno, já bych tam chtěl mít někoho, kdo nejdříve nebyl černoprdelníkem,kdo by pak nechtěl vládnout s tichou podporou komunistů, kdo nepřihrál několik zakázek svému známému Hávovi, kdo by si nevzal jako poradce Bartáka spojeného s mnoha tunely v armádě atd. Stačí ??????????

    Odpovědět

  • Radek

    27 září, 2010

    K té podpoře zdravotně postižených: I tam lze nalézt velké úspory tak, že budou podporováni efektivněji a – levněji. Obecně v sociální sféře dochází k neskutečnému plýtvání.

    Odpovědět

  • Arcilotr a podvodníků král, převlékač kabátů s hroší kůží, zloděj kníže Kalousek

    28 září, 2010

    jediné správné řešení je nikomu nedat ani korunu na podpoře. Chcípněte třeba hlady, mně je to jedno,
    já už sem se napakoval dost. Kvartýr za 12 milionů (v cenách z roku 2001) mám od šváry, naštěstí ho zastřelili, takže už nemůže mluvit a policie případ odložila.
    Já mám taky barák a vilku abyste věděli, postavenou za úplatky na ministerstvu obrany, takže mně je hovno po tom, jestli vy, socky dostanete nákou podporu. Ode mne teda nedostanete ani vorla, protože jedine tak mi zbyde na kazdorocni pravidelne zvyseni ministerskeho platu.
    haha,
    ja sem knize Kalousek a vy treba chcipnete hlady vy socky…..

    Odpovědět

  • Arcilotr a podvodníků král, převlékač kabátů s hroší kůží, zloděj kníže Kalousek

    28 září, 2010

    jediné správné řešení je nikomu nedat ani korunu na podpoře. Chcípněte třeba hlady, mně je to jedno,
    já už sem se napakoval dost. Kvartýr za 12 milionů (v cenách z roku 2001) mám od šváry, naštěstí ho zastřelili, takže už nemůže mluvit a policie případ odložila.
    Já mám taky barák a vilku abyste věděli, postavenou za úplatky na ministerstvu obrany, takže mně je hovno po tom, jestli vy, socky dostanete nákou podporu. Ode mne teda nedostanete ani vorla, protože jedine tak mi zbyde na kazdorocni pravidelne zvyseni ministerskeho platu.
    haha,
    ja sem knize Kalousek a vy treba chcipnete hlady vy socky…..

    Odpovědět

  • Radek

    28 září, 2010

    Že vy nejdete do politiky, když je to tak výnosné 😉

    Odpovědět

  • NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK

    28 září, 2010

    TO, CO VÁM STÁDO BYROKRATŮ DÁVA/LO, VÁM STEJNĚ PŘEDTÍM SEBRALO NA DANÍCH! TAKTO VÁM SICE MÉNĚ DÁ, AVŠAK TAKÉ MÉNĚ SEBERE NA DANÍCH, TAKŽE JEDINÉ, CO SE SNÍŽÍ, JE PŘEROZDĚLOVÁNÍ A BYROKRACIE, RESP. PROVIZE BYROKRACII ZA PŘEROZDĚLOVÁNÍ! A NAVÍC NA TO AKORÁT DOPLÁCELI NEJCHUDŠÍ, I KDYŽ TO JAKOBY BYLO SOCIÁLNÍ OPATŘENÍ NA JEJICH PODPORU OHLEDNĚ BYDLENÍ! NAOPAK TO BYLO ASOCIÁLNÍ, PROTOŽE NEJCHUDŠÍM NA TZV. STAVEBNÍ SPOŘENÍ NEZBYLO NIC, CO BY NA NĚJ MOHLIDÁT, A TO I MIMOCHODEM PROTO, ŽE NA NĚ PŘISPÍVALI A PŘISPÍVAJÍ BOHATŠÍM Z PŘEMRŠTĚNÝCH DANÍ! OBDOBNĚ JE TOMU O DOSUD NEZAVEDENÉHO ŠKOLNÉHO, TJ. U STUDIA NA VŠECH MATEŘSKÝCH ŠKOLkÁCH VČETNĚ VELMI VYSOKÝCH I NÍZKÝCH ŠKOLek, TERÉ JSOU TAKZVANĚ ZDARMA! TAM TAKÉ DOPLÁCÍ CHUDŠÍ NA TO, ABY MOHLI BOHATŠÍ LEVNĚJI STUDOVAT! VIZ/K TOMU SROVNEJ/TE
    \\\“
    … 2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!
    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).
    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si …školák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně [SIC! SPRÁVNĚ: ÚPLNĚ] přispět?
    \\\“
    http://www.lidovky.cz/skolne-a-filozofie-s-hlozkem-dgk-/ln_noviny.asp?c=A100618_100002_ln_noviny_sko&klic=237553&mes=100618_1
    Školné a filozofie s Hložkem
    18. června 2010
    Debaty o školném mě přirozeně nechávají rozpomenout se na mé sedmi- či osmileté studium čtyřleté školy zakončené bizarní státní zkouškou z filozofie absolvovanou se studentem Hložkem, který zřejmě jen náhodou neoslovil komisi „kluci a holky“.
    Na školném mě vždy fascinovalo, jak dává populistům na výběr:
    1) Budeš proti jeho zavedení. „Nechceme školné, protože zabrání sociálně slabým studentům v přístupu ke vzdělání.“
    2) Jsi pro zavedení. Proč má totiž obyčejný člověk – a že jsme tenhle termín v uplynulých měsících slyšeli mnohokrát – platit ze svých daní studium budoucích boháčů?!
    Po pravdě řečeno, druhá varianta, ač výrazně méně vyhledávaná, je fakticky mnohem správnější. Průměrný plat absolventa vysoké školy dosahuje takřka třiceti tisíc (29 900 Kč), zatímco plat středoškoláka s maturitou je o třicet procent nižší (20 900 Kč), bez maturity si v průměru vyděláte ještě míň (17 500 Kč).
    Vzdělání je nepochybně skvělou osobní investicí a je otázkou, proč by ho – prostřednictvím daní a státního rozpočtu – měli studentovi hradit v plné výši i ti, kteří z jeho výdobytků nebudou bezprostředně čerpat. Proč by si vysokoškolák neměl – na svou lepší budoucnost – alespoň částečně přispět?
    Podle rodící se koalice má zavedení školného zlepšit ekonomickou situaci i úroveň vysokých škol. Podle prezidenta Klause má především oddělit skutečné studenty od těch studium sotva předstírajících (tenhle vzkaz si i po letech beru osobně). Mně přijde školné jako spravedlivá renta vyměřená za nejlepší roky života strávené ve svobodomyslném prostředí, mezi inspirujícími lidmi; se vším, co k tomu patří. Ostatně, kde jinde bych se dozvěděl o Descartově dualismu od Stanislava Hložka?
    O autorovi| Dan Hrubý vedoucí magazínu

    Odpovědět

  • NEJVYŠŠÍ ŽALÁŘNÍK

    28 září, 2010

    http://hypoindex.cz/clanky/salamounske-snizeni-prispevku-stavebniho-sporeni-zdanime-ho/nazory/

    Odpovědět

  • Michal

    19 října, 2010

    Podvod. Motivovali mě vstoupit do systému do kterého bych nikdy nešel. Poté co jsem do něj vstoupil zaplatil vstupní poplatek za zřízení účtů atd. mně stát upraví jednostranně smlouvu. Jak k tomu mám přijít? Kdybych věděl že mi budou danit úroky, a danit statní příspěvek tak do tohoto systému nikdy nevstoupím, nemluvě o podmínkách které musím splnit a to 6 let držet své peníze někde a ještě vkládat minimálně 20 000kč ročně. Kdybych to věděl že to tak dopadne vložil jsem ty peníze raději do nějakého bytu, který by se mi zhodnotil mnohonásobně víc! Je to normální podvod. Stát si upravuje jednostranně smlouvu. Když to teď nedokáží pokrýt to množství spořících je to jejich chyba, měli se tím zabývat třeba 3 roky zpátky, nebyl by tak velký počet spořících a oni nemuseli tolik příspěvku platit, a zároveň by v tom roce snížili státní podporu a spořilo by lidí méně a stát by se ochránil proti tomu dát obrovskému množství spořících státní podporu. Zapomněli na regulaci, a teď místo aby sní začali od nově spořících tak vezmou a utopí v tom všechny. Je to prostě podvod a hotové. Zodpovědný viník pochopitelně nikde.

    Odpovědět

  • Radek

    19 října, 2010

    1/ Vláda nezasahuje do smluvního vztahu a smlouvu vám nemění (přečtete si ji, najdete tam, že jste podepsal smlouvu, která se odvolává na státní příspěvek dle zákona – a zákony se mění).
    2/ Chtěl bych vás vidět, jaký byt byste koupil za 20 tis. Kč ročně po dobu šesti let ;-).
    3/ Začínat u nově spořících… to už tu bylo. A jak to dopadlo? Markantním zvýšením státních výdajů.
    Zeptám se vás: Když jste nastupoval do zaměstnání nebo začal podnikat, platily stejné daňové zákony jako nyní? Určitě ne. A taky se nerozčilujete, že vám stát mění pracovní smlouvu. Nebo snad ano? 😉

    Odpovědět

  • Michal

    19 října, 2010

    Asi máte pravdu, stát nic neporušil z toho ale vyplývá, že ze s velkou pravděpodobností bude za pár let postupovat stejně i s penzijním připojištění. Je to všechno odkázané na zákony zákony se změní a výběr z penzijního připojištění bude zdaněn a bůh ví co si k tomu ještě přidají. Proto do tohoto systému nedám ani korunu, žádné penzijní žádné stavební, nic těšilo mě státe. Pevně věřím že vyhraje ve volbách ČSSD a že získá těch 12 mandátů, a z pozice senátu shodí tyto nesmyslné a proti lidské zákonné návrhy.

    Odpovědět

  • Radek

    19 října, 2010

    Protilidské mi připadá, když se stát zadlužuje a maže med lidem kolem hu.y. Proč by si měl stát půjčovat za 4,5 % ročního úroku a rozdat peníze zpět daňovým poplatníkům? Stát nemá peníze ze vzduchu, ale jen od lidí. A bude je muset vrátit – i s úroky.

    Odpovědět

  • jedině dobře

    19 října, 2010

    Z příspěvku docela dost vyplývá, že jste stavební spoření bral pouze jako investici a ne jako prostředek pro zajištění vlastního bydlení. Naprosto nechápu lidi, kteří v podstatě zneužívají systém (nespoří za účelem pořízení bydlení) a pak jsou ještě schopni se vydávat za oběť.

    Odpovědět

  • Michal

    19 října, 2010

    Stavební spoření jsem uzavřel s tím, že budu chtít v budoucnu stavět (to jestli budu nebo ne je závislé na financích). Nikdo z běžných občanů s průměrnou mzdou, Vám dnes s jistotou neřekne, že bude stavět za 10 let. Kde by taky tu jistotu vzal, pouze o tom přemýšlí a tak vstoupí do programu stavební spoření aby si aspoň nějaké peníze naspořil, trochu je úročil, a rozhodne se taky proto, že mu stát dá nějakou státní podporu tím pádem mu zvýší šanci, že by opravdu jednou mohl ten vysněný dům třeba postavit. Dneska bych se na to mohl spíš podívat z jiné stránky, kdybych ty peníze dal jinde mohl bych mít více než co dostanu od státu a na úrocích a mohl bych se přiblížit k té reálné stavbě ještě víc. Neberu to jako investici chci ukázat dva směry.

    Odpovědět

  • Radek

    19 října, 2010

    „stát dá nějakou státní podporu tím pádem mu zvýší šanci, že by opravdu jednou mohl ten vysněný dům třeba postavit“
    – omyl, stát vám vezme peníze na daních (nebo si je půjčí a vezme vám je na daních pak i s úroky, případně je vezme na daních vašim dětem) a jen ty vám „vrátí“ – oškubané o administrativní náklady a jen v případě, že budete ochoten živit stavební spořitelnu.

    Odpovědět

  • Radek

    19 října, 2010

    Takovéto klienty stavební spořitelny nazývají „přátelskými“. V tomto konkrétním případě se ale očividně stal z přátelského klienta klient nepřátelský ;-).

    Odpovědět