Státní podpora bydlení v České republice

Státní podpora bydlení v České republice

Luboš Svačina

Obyvatelé České republiky mají k dispozici několik více či méně efektivních systémů podpory bydlení. Jaké to jsou? A jak jejich existenci vnímají samotní občané?

Neuspokojivá situace na trhu bydlení na začátku 90. let přiměla minulé vlády ke spuštění několika podpůrných programů, které měly pomoci nastartovat soukromé investice v oblasti bydlení a povzbudily novou bytovou výstavbu. S dospíváním českého realitního trhu, vzrůstající životní úrovní a zvyšující se dostupností úvěrů na bydlení docházelo k postupnému ukončování některých z nich. Které zůstaly do dnešního dne? A jaké jsou podmínky čerpání?

Stavební spoření

Hlavní myšlenkou tvůrců systému stavebního spoření bylo vytvořit produkt, který by zacelil mezeru na trhu v oblasti úvěrů na bydlení. Ke zvýšení atraktivity tohoto produktu byla vládou schválena jednorázová finanční podpora ve výši 4500 Kč/rok (po splnění předem stanovených podmínek). Na sklonku roku 2003 došlo ke změnám podmínek přiznání státní podpory a k úpravě její výše. Klientům s nově uzavřenými smlouvami stát vyplácí již "jen" 3000 Kč na jednu smlouvu. Nepopiratelnou výhodou stavebního spoření je také fakt, že generované výnosy nepodléhají dani z příjmu. 

Stavební spoření si za celou dobu existence získalo velikou oblibu mezi veřejností, o čemž svědčí výsledky průzkumu, který zpracovala agentura Factum Invenio mezi 1000 respondenty ve věku od 18 do 80 let. Ze všech dotazovaných plných 57 % respondentů rozhodně souhlasí s přímou podporou staveního spoření ze strany státu. V loňském roce činila celková částka vyplacených podpor bezmála 15 miliard Kč
 
Graf 1: Vnímání státní podpory stavebního spoření


Zdroj: Factum Invenio

Daňové úlevy

Jednu z nejvýznamnějších podpor bydlení je možnost odpočtu zaplacených úroků z úvěru na bydlení (hypotéky, úvěry ze stavebního spoření) od daňového základu. I přesto, že v souvislosti s daňovou reformou došlo ke snížení sazby daně z příjmu u velké části produktivní populace, zůstavá tato forma podpory jednou z nejvíce využívaných.

Podmínkou uplatnění nároku je, že osoba uplatňující daňové odpočty musí být vlastníkem nemovitosti a užívat ji k trvalému bydlení. Maximální ročně odečitatelná částka je nyní stanovena na 300 000 Kč.

Mezi daňové úlevy lze bezpochyby zařadit také výluku z placení daně z nemovitosti (novostaveby mladší 15 let, 5 let od přechodu na ekologičtější bydlení atp.). Nicméně v rámci připravovaných daňových změn a rušení celé řady daňových vyjímek se uvažuje o zrušení také tohoto zvýhodnění.  

Úvěr pro mladé 

Poskytovatelem úvěru je Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), který jej označuje jako Úvěr 300, všeobecně spíše známý jako Novomanželská půjčka. Jedná se o nízkoúročený úvěr (aktuálně 2 % p.a.) do výše 300 000 Kč pro mladé rodiny, kde alespoň jednomu z členů rodiny ještě nebylo 36 let.

Nárok na poskytnutí úvěru mají pouze osoby žijící ve společném manželství anebo samostatná osoba, která trvale pečuje o nejméně jedno nezletilé dítě. Přičemž o úvěr nemohou žádat lidé, kteří vlastní jakoukoliv obyvatelnou nemovitost nebo jsou právoplatnými členy bytového družstva (vlastní právo k užívání bytu). 

Úroková dotace hypoték

Spočívá v přímé dotaci hypotečních splátek úvěru. Podmínkou je věk žadatele/ů nižší než 36 let včetně. Žadatelé mohou být svobodní i sezdaní, podmínkou je pouze věk odou žadatelů. Žadatel o podporu navíc vlastnit žádný byt, bytový dům, rodinný dům apod. Zároveň platí, že byt či rodinný dům musí být nejméně dva roky starý, musí se nacházet na území ČR. Pokud částka hypotéky na byt překročí 800 000 Kč nebo na dům 1,5 mil. Kč na tuto část navíc nelze dotaci čerpat. 

V posledních letech nebyla tato podpora poskytována, jelikož průměrná úroková sazba hypoték se pohybovala pod hranicí 5 %. Nicméně jak je patrno z ukazatele FINCENTRUM HYPOINDEX v letošním roce se úrokové sazby pravděpodobně přehoupnou přes uvedenou hranici a podpora bude znovu vyplácena. Zájemci si budou moci o příspěvek k úrokové sazbě požádat na začátku příštího roku.

Příspěvek na bydlení

Jedná se o státem vyplácenou sociální dávku, o kterou si mohou zažádat rodiny, jejichž příjmy nestačí na pokrytí nákladů na bydlení (nájem, vodné, stočné, energie). O příspěvek mohou žádat jak nájemníci, tak vlastníci nemovitosti. Podmínkou nároku jejichž 30 % příjmů (v Praze 35 %) nestačí na pokrytí nákladů na bydlení, přičemž tyto náklady nesmí překročit tzv. normativní náklady.

Regulace nájemného

Nejedná se o přímou podporu bydlení, ale spíše o pozůstatek z dřívějších dob, který zvýhodňuje pouze jednu  skupinu nájemníků. Regulace nájmů podle některých odborníků realitní trh spíše deformuje a fakticky brzdí pokles cen nájemního bydlení. Proto také stát stanovil plán postupného uvolňování regulovaného nájemného, které by mělo skončit v roce 2011. Na konci tohoto procesu by se regulované nájemné mělo rovnat tržnímu.

Z předchozích odstavců je patrné, že podpůrných programů není na českém trhu málo. Pokud bychom k uvedeným titulům přidali ještě výstavbu tzv. chráněného bydlení, startovacích bytů, dotační program na rekonstrukci panelových domů napočítáme jich více než deset.

Jak nyní hodnotí situaci na trhu s bydlením občané České republiky?

Pomáhají jednotlivé programy jejím příjemcům ke zlepšení bytové situace a zlepšují jejich vyhlídky na lepší bydlení? Určitou představu nabízí veřejně publikované výsledky průzkumu společnosti Factum Invenio, která se pokusila aktuální náladu na trhu zmapovat. Následující graf zobrazuje, jak se obyvatelé k jednotlivým otázkám staví. Jak už bylo uvedeno na začátku článku: průzkumu se účastnilo 1000 respondentů.

Rozhodně pozitivním zjištěním je fakt, že 80 % dotazovaných považuje zajištění vlastního bydlení za soukromou věc každého občana. Je vidět, že lidé se naučili samostatnosti, nicméně s tímto údajem částečně kontrastuje odpověď na otázku deregulace nájmů. Podle průzkumu pouze 35 % respondentů souhlasí s deregulací nájemného, přičemž regulace nájemného je podle mého názoru určitým výrazem spolehání se na masivní cizí podporu (státu a přeneseně vlastníků domů).

Graf 2: Vnímání situace na trhu s bydlením

Zdroj: Factum Invenio

Odborníci z agentury Factum Invenio také poukazují na rozpor v mínění, které ve společnosti panuje. "Na jednu stranu sice lidé uznávají, že zajištění bydlení je věcí každého z nich a pozorují, že zde existuje široká nabídka možností jak financovat vlastní bydlení, ale zároveň jedním dechem dodávají, že tyto možnosti jsou pro značnou část obyvatel nedostupné," říká Petr Šipula z Factum Invenio.

Anketa: Která z variant státních podpor bydlení vám přináší největší úsporu/užitek?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *